KTM e-Lycan TEST
Poněkud z jiného soudku jsme vybrali bike pro náš dnešní test. Ani závodní XC, ani žádná z populárních devětadvacítek, ale elektrokolo...
- 20. 04. 2012
- Petr Bureš
- Testy - Recenze
V e-Terénu
Poznatků, které jsme s tímto kolem udělali, je spousta. Skoro ani nevíme, kde začít. Vezmeme to tedy pěkně popořádku. Setup biku před vyjížďkou, resp. před jeho používáním se moc neliší od běřného nastavení kteréhokoliv jiného kola. Je potřeba zohlednit větší hmotnost stroje, což ve výsledku znamená, že se tlaky v odpružených jednotkách lehce zvýší, aby zůstal SAG zachován jako u běžných kol.
Pokud nechcete být v terénu nemile překvapeni defektem, pak doporučujeme nahustit také pláště o pár desetin atmosféry navíc. Kromě těchto běžných přípravných prací pak nezapomeňte ještě na to, aby byl bike před tím, než vyrazíte do terénu, plně nabitý. Jakmile tomu tak totiž nebude, bude pro vás vyjížďka řádným posilovacím tréninkem, a to zejména dolních končetin.
Hned při prvním šlápnutí do pedálů vás kolo nenechá na pochybách, že jde o e-bike. Obzvlášť při nastavení maximální úrovně dopomoci pod vámi bike doslova vystřelí dopředu. Jediné co akceleraci znatelně zbrzdí, je dosažení rychlosti 25 km/hod. Dosažení této limitní rychlosti totiž v praxi znamená, že se automaticky odpojuje modul elektrického dopohonu, a pokud chcete jet dále rychleji, budete se muset spolehnout pouze na svou vlastní sílu.
Pokud patříte mezi masochisty, tak pro vás může být elektrobike také do jisté míry výzvou. Systém Bionx, jak již bylo zmíněno dříve, totiž nefunguje pouze jako aktivní pohonný systém, ale umí se během jízdy i sám dobíjet. Záleží jenom na vás, zdali se tak bude dít pouze při jízdě z kopce se stisknutými brzdovými pákami, nebo i při jízdě po rovině bez brždění. Nastavíte-li si totiž jednu ze čtyř úrovní rekuperace, bike vám začne odebírat energii vašeho výkonu a přetvářet ji nikoliv v dopředný pohyb, ale v nabíjení bateriové jednotky. To se v praxi projeví třeba tak, že při nastavení maximální úrovně nabíjení budete muset jít ze sedla i při jízdě po rovině, abyste se během několika desítek metrů nezastavili. Odměnou při silovém tréninku vám budou pomalu přibývající dílky na ukazateli nabití baterie, které pak můžete směle využít při šlapání do příkrého kopce.
Možná vás, stejně jako nás, zajímá faktická vzdálenost dojezdu. Původně jsme měli ambice ji změřit, jenomže to v podstatě nejde. Míra vybíjení totiž závisí nejen na profilu terénu, ve kterém jezdíte, a vaši hmotnosti, ale také na úrovni nastavení pedelecu. Tabulky v katalogu nabízejí obrovské rozpětí, přičemž ze zkušenosti můžeme říct, že vybít baterii se vám může podařit při mezních hodnotách nastavení klidně už po ujetí 10ti kilometrů.
Pozitivní je ale jiná hodnota, a tou je úspora času a síly při zdolávaní nepříjemných kopců. My jsme tento údaj zjišťovali na oblíbeném lesním výjezdu na Svárovskou lípu nedaleko obce Svárov. Výchozím momentem byly běžně dosahované časy v průběhu roku na ne-elektro kolech, které se pohybovaly mezi hodnotami 15-18 min. S eLycanem jsme tak říkajíc "s prstem v nose" docílili času 9 min, a to nutno podotknout, že po zimní pauze, která rok co rok vyvolává výrazné zhoršení našich bežných závodních výkonů směrem k podprůměrnosti otylých hobby jedinců :-)
Pravdou je, že bike byl nastavený na maxiální úroveň dopomoci a během pár nastoupaných kilometrů si motor odebral z baterie dva z celkových osmi dílků.
Jinak co se jízdy na tomto kole týká, tak ta je také lehce odlišná od té běžné, na kterou jste zvyklí na ne-elektro kole. Hlavním rozdílem je fakt, že s sebou musíte vézt o cca 7kg hmotnosti navíc. Kvůli tomuto handicapu musíte mít více nahuštěná kola i tlumiče, a to v praxi znamená méně komfortní funkci odpružení.
Při zapnutém dopohonu pak musíte zejména v terénu počítat s mírným zpožděním akcelerace. K té totiž dojde až poté, co systém vyhodnotí, jakou silou jste se opřeli do pedálů. Zajímavý je také opačný případ, a to okamžik, kdy naopak šlapat přestanete, protože tam se projeví stejná skutečnost, ale opačně. Kolo vás tak chvilku požene i ve chvíli, kdy přestanete šlapat úplně, pokud však samozřejmě nezačnete brzdit.
Zvyknout si na tohle kolo chce čas. Elektromotor vám nejvíc pocitově pomůže při rychlejší jízdě na těžší převod, a to při rychlostech mezi 20ti až 25ti km/hod. Jakmile se dostanete do prudkého stoupání a zařadíte převod 1:1, bude vám pomáhat také, ale jeho účinek nebude již tak výrazný, resp. výrazně registrovatelný.
Jinak asi není třeba biku nic moc vytýkat. Jezdivá geometrie běžného allmountain biku i jeho standardní rozvor vás nebudou v ničem omezovat. Při zatáčení je třeba brát ohled na razanci šlapání v souvislosti s nastavenou úrovní pedelecu, aby pro vás nebyly zatáčky najednou příliš utažené.
Seznam kapitol článku
- 20. 04. 2012
- zobrazeno: 80106x
- Testy - Recenze
Petr Bureš
6114 článkůZakladatel MTBS.cz a KOLO.cz. Vášnivý biker a v posledních letech i elektrobiker, a gravelista. Třicet let sleduje technické novinky a inovace, jezdí po jejich prezentacích a odborných veletrzích po celém světě a sleduje také nejdůležitější události cyklobyznysu. Kromě nejnovějších technologií a bikových novinek je vášnivým příznivcem Retro MTB komunity.
Diskuze k článku
Dovolím si nesouhlasit s Vaším výrokem, že konkurence tohoto kola není.
Co takové Haibike eQ xDuro?
http://www.haibike.de/produkte_detail_en,,4879,detail.html
Řekl bych že je hodně podobné a měl jsem i tu čest ho vyzkoušel na veletrhu v Brně.
U městských kol elektromor chápu, u MTB už ale ne. Nenašel jsem jediný rozumný argument proč ano.
Lidská lenost nezná mezí....
algheroteam — #2 Marián Josefík — #3 jasně, ale co to brát jako alternativu pro přítelkyni? Až se to víc vychytá a bude to mít cca 15kg a větší výdrž baterie, tak si vyjede přítelkyně se mnou a ještě budu mít co dělat abych stíhal, a ona bude mít aspoň nějaký pohyb než žádný. A nebo pro někoho kdo je třeba po úrazu, souhlasím že to není pro každého ale jinak bych to úplně nezatracoval...
Z mého hlediska a dosavadních zkušeností není zvolená sada BionX do terénu vhodná. Prakticky je to i v článku popsané. Kdysi byla jedinou možnou a to až do doby, než Bosch představil svůj středový elektropohon. Ten pracuje na zcela jiném principu a hlavně ve prospěch jezdce. Když potřebuje jezdec nejvíc pomoc, tedy v kopci, pomůže. Neovlivňuje přední ani zadní kolo, zachovává kolo vyvážené a tak odpodají i defekty. Doporučuju vyzkoušet například Haibike eQ xDuro FS RX (http://www.elektrobikes.cz/Elektrokolo-Haibike-eQ-xDuro-FS-RX,303.html) a porovnat :-))
Elektrokola se s rozvojem technologií a změnou legislativy EU změní v pokročilé lehké e-motocykly, o tom není pochyb. Nesmyslným kreacím jako je motokolo v testu se budem jen smát. Jen by mě zajímalo, proč se vozidlo s motorem propaguje a testuje na cyklistických stránkách...
panzdenda — #6 Protože se jendá o kolo s asistovaným šlapáním a ne motokolo. Kdo nezkusí, prakticky nepochopí. A když už zkoušet, tak terénní se středovým pohonem a ne městský...
I mrzáci si ted mohou dopřát jízdy na kole :-)
Kdybyste tu predstavovali napr. 4-kolku na ktery muze jezdit clovek na vozicku v terenu nebo bajka pro lidi co maj jen jednu ruku, bylo by to v poradku a navic chvalihodne. Ale motorka? Uz se tesim jak me 130 kilovej "bajker" na takovem "kole" bude prohanet nekde po singltrailu....ach jo
MartinKrajicek — #9
Beru to tak, že někdo nemá v pohodě třeba kolena a tohle mu pomůže s nějakou stojkou nebo celkově stoupáním.
Ale s tím proháněním je to pravda. Ve středu mě těžce prohnal borec na e-kole. Jelo mu to cca 40 km/h po rovině. Na bajku jsem neuvisel :-)
Vložit komentář