TEST: Merida One Twenty 7 XT
V následujícím redakčním testu vám prozradíme, jak se v terénu osvědčila trailová celoodpružená novinka od Meridy se 120 mm zdvihu...
Změny správným směrem na vlastní kůži
Biky značky Merida patří k těm, na kterých máme v redakci možnost jezdit pravidelně již dlouhou řádku let, a tak můžeme srovnávat, jak se jejich vlastnosti v průběhu času vyvíjejí. Stodvacítka navíc patří mezi kola pro nejmasovější cílovou skupinu, a tak je o to víc sledován každý krok, který konstruktéři u tohoto modelu udělají.
Otázku volby průměrů kol v tomto případě necháme stranou, ačkoliv si myslíme, že by nebylo od věci nabídnout tento model alternativně i v 29" verzi. Sedmadvacítky, které nahrazují doposud na One Twenty osazované šestadvacítky, přinášejí lepší průchodnost terénem a celkově zklidnění jízdy. Dílem za to může větší průměr kol, dílem pak dostatečně široké 2,25" pláště.
Krátký představec je asi nejmarkantnější změnou v koncepci posedu a geometrie kola vůbec. Hned po nasednutí na bike vás překvapí, že vidíte daleko delší část předního kola, za což může i položenější úhel vidlice.
Delší rámová trubka pak přidává na celkové stabilitě kola, které je radost řídit. Delší rozvor je znát. Kolo působí klidněji a stabilněji, a to jak na rovných úsecích, tak v zatáčkách. Větší kola a delší zadní stavba se přitom vůbec nepodepsaly na obratnosti a celkově výborné manévrovatelnosti kola.
V prudkých výjezdech si kolo vede také celkem obstojně. Tendence stavět se na zadní přichází až v okamžicích, kdy se u jiných kol rozhodujete slézt a tlačit. Nicméně krátký představec vás v tomto případě donutí posunout vaše těžiště ještě víc dopředu, než jste byli možná zvyklí u stodesítkového.
Hodně nás zajímalo to, jak se projeví nová konstrukce zadního odpružení na jeho charakteru. Merida je známá tím, že často využívá základní kinematické konstrukce, které ovšem dokáže vyladit doslova neuvěřitelným způsobem tak, aby fungovaly stejně jako často komplikovanější systémy konkurence. Vyseknout poklonu jsme v minulosti takto museli např. XC fullu a podobné je to i s nejnovější generací One Twenty. Systém zvolený pro tento model není rozhodně žádnou revolucí. Mnoho výrobců podobný přepákovaný jednočep i s plovoucím tlumičem už dávno používá. Tajemství tkví ale v milimetrech souvisejících s přesnými poměry napákování.
Nejprve jsme zkusili, jak odpružení funguje na rovné lesní cestě a posléze při stupňujícím se stoupání. Netečnost systému vůči šlapání je více než dobrá. Nemusíte ani přepínat tlumič do climb režimu, abyste mohli konstatovat, že téměř vůbec ke zbytečnému propružování nedochází a veškerá bikerova síla je tak směrována do akcelerace.
Sto dvacet milimetrů zdvihu subjektivně působí dojmem, že máte pod sedlem dokonce o pár víc. U nového napákování se prostě Meridě podařilo využít potenciál vzduchového tlumiče na maximum a spojit výbornou aktivitu odpružení s kultivovaným projevem při rychlé šlapavé jizdě.
Posed na nově koncipované geometrii je přirozený. Na kole nesedíte ani příliš vzpřímeně jako na bidýlku, ale ani ne něm nejste příliš závodnicky nakrčení. (Ne)pohodlnost sedla je ryze individuální věcí, kterou lze snadno změnit, naopak úchopu 740mm řídítek, která jsou široká tak akorát, nelze nic vytknout, snad jen nudný design náhodně "pohozených" nápisů bez většího nápadu.
 |
 |
| - univerzálnost | - poměrně velký mix komponentů |
| - naladění odpružení |
Seznam kapitol článku
- 12. 12. 2014
- zobrazeno: 70869x
- Testy - Recenze
Petr Bureš
6114 článkůZakladatel MTBS.cz a KOLO.cz. Vášnivý biker a v posledních letech i elektrobiker, a gravelista. Třicet let sleduje technické novinky a inovace, jezdí po jejich prezentacích a odborných veletrzích po celém světě a sleduje také nejdůležitější události cyklobyznysu. Kromě nejnovějších technologií a bikových novinek je vášnivým příznivcem Retro MTB komunity.
Vložit komentář