Lapierre Zesty 314 TEST
První Test bike, který se nám od této francouzské značky dostal do rukou, jsme během čtyř týdnů pořádně provětrali a zde je jeho test...
- 27. 05. 2011
- Petr Bureš
- Testy - Recenze
V lese je to "fičák"
Dost bylo teorie, pojďme se podívat na praktické zkušenosti, které nám tenhle Lapierre během testu dal.
V detailech je síla
V době, kdy se většina výrobců snaží nějak odlišit od konkurence jsou pro mnohé rozhodující detaily. Lapierre je jimi doslova posetý. Co se designu týká, tak jsme již zmiňovali efektně zabroušené svary u hlavovky, nebo praktický chránič přehazovačky, který jsme sami několikrát využili. Výsledkem bylo tak pouze pár škrábanců na něm nikoliv ohnutá nebo ulomená přehazovačka.
Neméně praktický je i "pimpiš", který vám pomůže určit správně nafouknutý tlumič. Tak zvaný SAG indicator spočívá v objímce, která je našroubována na sedlovou trubku v místě, kde kolem ní procházejí horní vzpěry zadní stavby. Zobáček objímky pak na samolepce levé vzpěry ukazuje aktuální zanoření zadní stavby s tím, že ideální nastavení SAGu výrobce vymezuje šrafovanou oblasí. Praktický detail, nicméně pro nás "slepé" nemusí být vždy tento způsob ideální a tak přijde občas vhod i tradiční gumový kroužek na tlumiči.
Lapierre není typický jen tvarem rámu, zadní stavby nebo prohnutou sedlovou trubkou. Po nasednutí totiž zjistíte další typickou věc a tou je posez situovaný relativně dost nad zadní kolo. Spolu s tím a navíc sympaticky položenou vidlicí, která svírá se zemí úhel 68° zjistíte, že se stane výbornou hračkou pro "manuálně" zručné jedince. Jak to myslím? Hned vysvětlím. Přizvednout totiž kolo na zadní je hračka ať už jste v sedě nebo dupete do pedálů ve stoje. Geometrie Zesty-ny prostě doslova vybízí k hrátkám, s těžištěm posunutým vzad. Opravdu se nemusíte na tomhle biku bát, že byste šli přes řídítka, jedině tak v případě vážné jezdecké chyby.
Ačkoliv použitý Fox tlumič náleží k základu nabídky, musíme říct, že rozhodně není žádnou brzdou bránící využít na maximum potenciál tohoto biku. Optimální bylo ho ponechat s mírným útlumem, aby nekopal, po většinu testu. Pokud jsme potřebovali zdolat větší příkré stoupání, stačilo udělat "volume doprava" s regulačním kolečkem a rázem šlo maximum síly do akcelerace.
Horstlink, nebo virtuál?
Zadní stavba Lapieru Zesty je hodně specifická. Velká vzdálenost mezi osou zadního kola a zadním čepem odpružení, který je navíc umístěn několik centimetrů pod její úrovní, dává zasvěceným tušit co bude hlavní doménou její funkce.
Výborná citlivost a přitom nadprůměrná netečnost vůči šlapání. Hodně a nutno podotknout, že mile, nás překvapil charakter zadního odpružení. Zatímco v terénu kolo doslova výborně kopíruje a zejména při měkčím nastavení tlumiče pobírá v podstatě veškeré nerovnosti, aniž byste o nich věděli, když dojde na výjezd změní se k nepoznání. Když jsme zařadili pomyslnou jedničku a jali se v sedle stoupat příkrou cestou, zadek se pohupoval jen opravdu minimálně. Silové šlapání ze sedla pak znamenalo o poznání větší pohupování a pokud vás něco takového čeká, třeba v Dolomitech na Gardě nebude od věci si pro cestu nahoru tlumič trochu víc přifouknout a pro cestu dolů pak zas upustit. Ušetříte si tím spoustu energie.
Více tlaku do tlumiče při stoupáních není od věci nejenom kvůli menšímu propružování, ale také kvůli lepší geometrii. Posez více vzadu, jak jsme zmiňovali, totiž hodně pomůže při zábavě a sjezdech, kde se těžiště nad zadním kolem může hodit, ale jakmile dojde na stoupání, je spíše na škodu. Spolu s položenou vidlicí má totiž bike tendenci se stavět na zadní i ve výjezdech a tady to už bohužel není kladná, ale záporná vlastnost.
Práce s těžištěm v případě prudkých výjezdů tedy vyžaduje o poznání větší zkušenosti a um, než u některých konkurentů a to, co vám bike ulehčí při cestě z kopce dolů vám naopak nedaruje při cestě na kopec. Bavíme se tu ale o opravdu prudkých stojkách a lesních výjezdech. Běžné cesty a stoupání, které zvládáte v klidu v sedle vás žádným nechtěným manuálům vystavovat pravděpodobně nebudou.
A u výjezdů ještě chvíli zůstaneme. Věnovat zmínku si totiž zaslouží také dvojice hodně odlišných plášťů, které Lapierre na Zesty osadil. Vepředu široké špunty o šíři 2,4", tomu bychom rozuměli. Na endurko tohoto ražení se docela hodí a nejsou ani zbytečně těžké. Race King 2,2" vzadu sice letí rychle na tvrdém podkladu, ale drifty na prachu nebo výrazně menší schopnost adheze v mechu a kapradí nebo na blátě, občas omezovala naše enduro choutky, takže pozor na to.
Jednu překvapivou nicméně nemalou kritiku si vysloužily Formula brzdy. Brzdí výborně copak o to, ale při jednom z delších sjezdů se nám podařilo nepříjemně zakalit zadní kotouč a v tu chvíli byla zadní brzda v podstatě jen minimálně funkční. Po chvíli až při následném trailu vychladla, začala zase brzdit jak o život, ale představa, že se něco podobného stane s oběma kotouči naráz, někde uprostřed dlouhého sjezdu, není zcela ideální.
 |
 |
| - hravá geometrie | - stoupací schopnosti |
| - aktivní odpružení | - zadní plášť |
Seznam kapitol článku
- 27. 05. 2011
- zobrazeno: 66215x
- Testy - Recenze
Petr Bureš
6114 článkůZakladatel MTBS.cz a KOLO.cz. Vášnivý biker a v posledních letech i elektrobiker, a gravelista. Třicet let sleduje technické novinky a inovace, jezdí po jejich prezentacích a odborných veletrzích po celém světě a sleduje také nejdůležitější události cyklobyznysu. Kromě nejnovějších technologií a bikových novinek je vášnivým příznivcem Retro MTB komunity.
Diskuze k článku
zdarec..videorecenzie uz nebudu?
Díky za test. Teď to kolo nejen chci, ale už skoro potřebuju. Je to krasavec.
leviatan — #2 Velkou vadou je sériově montovaný tlumič. Mám vyzkoušeno. Stejně tak, když ho kamarád vyměnil za X-Fusion H3 LT. Najednou je ze Zestyny úplně jiný požitek. Mnohokrát lepší!
Kráásný žabožrout :))
Vložit komentář