„Nějak mi to nejezdí, asi zajdu k psychologovi,“ kupodivu není věta z úst hlavní hrdinky hollywoodského trháku, kdy mladá žena natož její pes nedají bez psychologa „ani ránu“. Dobr
Sice se s ním v amatérském sportu pravděpodobně zatím ještě příliš často nesetkáte (nebudete-li vyloženě chtít), nicméně není na škodu vědět, co umí, co řeší, čím své klienty potěší. Sportovní psychologie (přesněji prý psychologie sportu) je zajímavý a pravděpodobně také velmi perspektivní obor, a to zejména vzhledem k značné profesionalizaci sportu, kdy je na mnohé sportovce vyvíjen obrovský tlak nejen v oblasti ryze sportovní (fyzické), ale také třeba v oblasti finanční, mediální, propagační apod. Sportovec jen málokdy bývá pánem svého těla, duše i času, což zní takřka esotericky.
Nicméně aby nedošlo k omylu, sportovní psycholog nemusí být pomocníkem výhradně vrcholových sportovců, může například výborně spolupracovat s trenéry dětských i juniorských sportovních týmů, kdy s mladými sportovci nehýbe jen sport o dění kolem něj, ale také emocionální a sociální hormonální bouře. Duše hledajícího dospívajícího je křehká a může se v tomto období snadno rozbít a „ztratit“, což je u některých talentů, kterým jejich trenéři prostě v tomto období nerozuměli, obrovská škoda. Na sportovního psychologa se však může obrátit i vyhořelý „hobík“, cítí-li to tak nebo je prostě jen zvědavý o co vlastně jde.
Psychologie sportu je věda o chování a prožívání jedince během sportovní aktivity. Psychologie sportu v sobě snoubí poznatky různých psychologických oborů i sportovních věd, díky nimž se pak snaží o zlepšení sportovního výkonu daného jedince.
Kteří bývají ti nejlepší? Aneb talent nestačí.
Není od věci zamyslet se nad tím, čím se kromě talentu a fyzických předpokladů vyznačují ti nejúspěšnější sportovci. Tito jedinci mívají nejen přesné vize a plány svých cílů, ale také oplývají velkou sebedůvěrou, obvykle jsou schopni se 100% koncentrovat na konkrétní výkon a jsou schopni ovládat svůj strach a úzkost. Umí pracovat s pozitivním myšlením a imaginací a jsou velmi odhodlaní.
Na čem lze s pomocí sportovního psychologa zapracovat? V čem vám může pomoci? - Pomoci může v případě, patříte-li mezi značně nervózní jedince, kteří dělají často chyby v kritických, rozhodujících okamžicích závodu. Možná i z toho pak často pramení váš pocit mohutné frustrace, kdy býváte silně znechuceni vlastními výkony. Jste na sebe naštvaní, začínáte sami sebe podceňovat, shazovat a cítíte se neschopní. - Pomocnou ruku, nebo spíše „pomocná“ slova odborníka pak ocení sportovci, kteří se dlouho zotavují po těžké nemoci či zranění a bývají velmi sklíčení a depresivní. - Cenné rady obdrží i neustále nesoustředěný sportovec, mající problémy s koncentrací. Např. se během závodu často přistihne, jak se mu myšlenky toulají „po krajině“ a poflakují se všude jinde, jen ne na závodní trati. - Zajímavé poznatky a rady může sportovní psycholog poskytnout jedinci, který ztratil motivaci trénovat. |
Co lze od sportovního psychologa očekávat?
Začnu paradoxně tím, co očekávat nelze. Neočekávejte rychlé řešení. Psycholog se vám bude snažit porozumět a seznámit se s prostředím i podmínkami, ve kterých sportujete. Pravděpodobně ho budou zajímat vztahy v týmu (s trenérem, popř. s partnerem nebo rodiči a jejich přístup k danému sportu), patrně se bude pídit po tom, jakými způsoby doposavad zlepšujete svou výkonnost a zda do vašeho tréninku patří nějaká psychologická příprava. Stranou s největší pravděpodobností, s přihlédnutím ke konkrétnímu problému, nezůstanou ani osobní vztahy, včetně vztahu k sobě samému.
Dobrý psycholog vás nakonec postupně přesvědčí o tom, že psychologické dovednosti je možné natrénovat a osvojit si, podobně jako dovednosti fyzické (sportovní).
Seznam některých sportovních psychologů naleznete na stránkách Asociace psychologů sportu České republiky: www.sportpsy.cz. |
Foto: Jan Němec, iPhotostock.com
Diskuze k článku
Můžu jen doporučit. To se někdy stane, že člověk není ve formě. Já využil služeb
http://rovena.info/psycholog-pro-sportovce-sportovni-psycholog.html , a stačilo několik setkání a ve vyšší soutěži jsem se začal cítit dobře (nejdřív jsem kazil zápasy kvůli nervozitě)
Vložit komentář