Vstoupí elektrokola masově do závodních pelotonů?

Před pár lety by to bylo nemyslitelné, dnes je to realitou. Závody elektrokol se šíří jako houby po dešti...

ElektroEvbikeRotwild

Kde všude se závodilo? + rozhovor s mistrem ČR

Závodů, na kterých byla vypsána kategorie elektrokol, se letos jelo překvapivě dost a to nejenom ve světě, ale také u nás doma. V podstatě se dá říci, že převládají různé formy zkrácených marathonů, ale výjimkou nebyly ani enduro podniky, sjezdový Avalanche, nebo týmová čtyřiadvacetihodinovka.

Královským podnikem u nás, o kterém se v médiích moc nemluvilo, bylo bezesporu mistrovství ČR v marathonu, na kterém se letos v Mostě poprvé uděloval také titul mistra republiky v elektrokolech. Ten vybojoval Zdeněk Dokoupil (EV Bike Team) před Honzou Pithartem (KH Tour Czech Cycling Team) a třetím Josefem Rabasem. Historicky prvnímu mistru republiky jsme položili pár následujících otázek:

MTBS: Zdeňku ty patříš v posledních letech k velkým propagátorům elektrobiků, proč jsi se rozhodl závodit na elektrokole, nepopíráš tím vlastně původní účel elektrokol?

ZD: Na svém prvním elektrokole, byť skládacím, jsem se poprvé svezl v roce 2008. Již v té době jsem si uvědomil jeho značný potenciál a představoval jsem si, jak by asistované elektrokolo mohlo jezdit mimo zpevněné cesty. V té době na našem trhu prakticky neexistovala sportovní, natož terénní elektrokola. I přesto jsem si o rok později pořídil první elektrokolo, které by se s trochou nadsázky mohlo nazvat sportovním. Zlom nastal až na konci roku 2010, kdy na trh vstoupila společnost Bosch. Následující rok jsem si koupil své první elektrokolo se středovým pohonem a zakusil to, o čem jsem pouzel snil - jízdu na terénním elektrokole. Většina kopců se stala výzvou a následný sjezd následoval při plné síle. Současně s tím jsem poznal následující: pohon pomáhá mým nohám nad úroveň vrcholového sportovce, v terénu musím volit takovou sílu asistence, abych ekolo "ukočíroval" s ohledem k výkonu a vyšší váze a v neposlední řadě, že výkonnostní a rychlostní limit je dobrý pro elektrokola používaná na veřejných komunikacích, nikoliv však pro e-bike. V dnešní době se horská elektrokola stala standardem a původní účel elektrokol jako dopravní prostředek, je dávno překonaný.

MTBS: Když se podíváš na letošní závodní "e-sezonu" jak bys ji zhodnotil? Splnila tvá očekávání?

ZD: Mým cílem bylo objet co možná nejvíc závodů s kategorií pro elektrokola a to se povedlo. Protože na elektrokole jezdím hlavně v podhůří Jizerských hor, nebylo větším problémem elektrokolo na závody připravit tak, aby je bez větších problémů zvládlo. Ani výsledky nebyly špatné a proto letošní sezonu hodnotím jako velmi povedenou.

MTBS: Určitě jsi získal hodně zajímavých zkušeností. Objel jsi poměrně různorodé závodní akce, co si myslíš, že by se mělo do budoucna v tomto ohledu změnit/zlepšit?

ZD: Je potřeba zdůraznit, že jsme prakticky na začátku éry závodů elektrokol u nás. Díky závodům jsem se utvrdil v několika, myslím že podstatných věcech. Jednou z nich je tolik diskutovaný výkon pohonu. Po mých zkušenostech je pro většinu lidí, kteří chtějí na elektrokole "jezdit" a nikoliv se "vozit" a kteří jezdící mimo veřejné komunikace, optimální nominální výkon pohonu 350W. Omezení asistence pohonu na maximálně 25 km/h ubírá elektrokolům jednu z podstatných výhod a je mimo veřejné komunikace "krokem zpět". Co se týče závodů elektrokol, výkon pohonu a rychlost bych rozhodně nijak neomezoval. Jediný limit bych viděl v jedné baterii, kterou si závodník veze na svém elektrokole. Dnešní terénní elektrokola prakticky vyjedou a sjedou vše, co běžná horská kola. Proto bych využil stávající maratonské tratě, nikoliv speciálně navržené.

MTBS: Jakým směrem si myslíš, že se bude závodní elektrocyklistika ubírat? Co se techniky týká, tak tam je asi už jasné, že budou prim hrát i nadále středové pohony s bateriemi buď integrovanými do rámu, nebo umístěnými na spodní rámové trubce, ale jak to bude s jejich různými výkony? Prý jsi letos jeden ze závodů prohrál jenom proto, že měl soupeř v batohu druhou baterku, kterou si po vybití té první vyměnil zatímco ty jsi odjel celý závod na jednu.

ZD: Souhlasím, že středové pohony jsou naprosto ideálním řešením pro terénní elektrokola. V dnešní době jsou již natolik sofistikované a kvalitní, že výrazná zněna nenastane. Baterie jsou na tom o hodně jinak. Stále se zmenšují a jejich kapacita roste. Co bylo na začátku sezony inovátorské, je dnes doslova překonané. První závody jsem jel s baterií o kapacitě 416 Wh a váze 2.8 kg a dnes mám na svém elektrokole baterii o třetinu menší a o kapacitě 482 Wh a váze 2.2 kg. Integrace baterií je první krok a ten druhý bude výrazné snižování váhy elektrokol. V mém případě se podařilo váhu elektrokola přiblížit hranici 17 kg za cenu necelých 60 tisíc Kč. Ostatní elektokola obvykle váží okolo 20 kg a stojí výrazně víc.

Myslím, že v nadcházející sezoně terénní elektrokola u nás zažíjí výrazný vzestup a nastane doba velkého byznysu. Nejedná se totiž o levnou záležitost. Ani cena náhradních dílů, včetně baterií, není ani nebude zrovna nízká. I tak bude o elektrokola velký zájem a do několika málo let na nich bude podle mě jezdit většina "víkendových" cyklistů.

Na otázku, proč jsem nevyhrál zmiňované závody, kde pravidla umožňovala s sebou vézt náhradní baterii a já ji nevezl, je trochu složitější. Pravdou je, že jsem od začáku svou baterii šetřil, ale i přesto své soupeře po zhruba 5 km v terénu předjel. Pak jsem však měl defekt a následně bloudil. Vítězství není vždy tím nejdůležitejším. Opět jsem se utvrdil v tom, že elektrokolo dokáže jezdce výkonnostně vyrovnat s vrcholovým cyklistou, ale i tak není samospásné. Limity totiž stále zůstávají jak v technice jízdy samotného jezdce tak v jeho hlavě.

Tímto malým pohledem do budoucnosti pro tuto chvíli problematiku elektrozávodů ukončíme. Pokud vás zajímá více informací, pak se můžete podívat na přehled elektroakcí, které u nás asi nejvíce ze všech podporuje firma EV Bike. Co se zahraničních podniků týká tak za všechny zmíním E-bike sérii sponzorovanou firmou Rotwild, v rámci které se konal i Auron Electro Bike, který vyhrál na e-biku Lapierre Nico Vouilloz. Následující video vám možná rozšíří vaše elektro obzory :-)

Petr Bureš

6114 článků

Zakladatel MTBS.cz a KOLO.cz. Vášnivý biker a v posledních letech i elektrobiker, a gravelista. Třicet let sleduje technické novinky a inovace, jezdí po jejich prezentacích a odborných veletrzích po celém světě a sleduje také nejdůležitější události cyklobyznysu. Kromě nejnovějších technologií a bikových novinek je vášnivým příznivcem Retro MTB komunity.

Diskuze k článku

  • #1 Jíljí Lžící20. 09. 2015, 08:59

    Pokud se jedná o separátní závody určené výlučně pro e-kola, proč ne. Ale aby stáli při závodě tito "cyklisté" na ve stejném balíku s ostatními závodníky - byť v rozdílné kategorii - podle mě závodní horskou cyklistiku všech úrovní devalvuje. Zatímco dnes dojíždí první do cíle ten nejlepší, příště to bude ten s nejvýkonnějším motorem. Místo tréninku se bude řešit přečipování motoru...

    Jinak e-kola neodsuzuju - nedávno jsem projel Jizerky s dcerou, která si e-kolo půjčila a poprvé v životě jsem s ní mohl sdílet své nadšení z výjezdů dlouhých kopců. Pro partnery s hodně rozdílnou výkonností je to ideální řešení. Pro rekreační a hobby ježdění pro radost e-kola opodstatnění mají (na což ostatně reagují prakticky všichni výrobci), pro závodní sektor však konzervativně říkám ne (což pořadatele samozřejmě nemusí zajímat;-)

  • #2 Vaclav Sucha20. 09. 2015, 13:27

    To měly schválit už před měsícem - Kulhecovi do Andory by se to hodilo ;-) Elektrokola na závodech spolu s klasickými koly je úplná blbost. Pokud si budou elektrokola závodit sami mezi sebou, tak OK. Ale pak mě to bude připadat jako závod chudých motokrosařů. A že by se na to někdo chodil dobrovolně koukat se mě nechce moc věřit - recesisty nepočítám. Ale je mě jasný, že třeba po nějakém úrazu nebo ve stáří budu moc rád, že elektrokola existují. Pro turisty také velmi dobrá věc.

Vložit komentář

Před přidáním komentáře se musíte Přihlásit nebo Registrovat