Vyzkoušeli jsme novinku na českém trhu, stodvacítkový model německé značky Rotwild. Jak se "červený vlk" osvědčil v terénu Sudety Bike Challenge?
I ve velmi strmém stoupání má kolo stále dobré těžiště a nemá tendenci se stavět, přední kolo neplave ale vede stopu a můžete se tak plně soustředit na svůj výkon. Je to proti pevné zadní stavbě rozhodně pomoc. I široké pláště s hrubým vzorkem Schwalbe Nobby Nic 26 x 2.25 v terénu jsou držák. Výborně jedou v blátě, trávě i na štěrku. Nezanáší se a drží v šikminách. V provedení UST by jízdní vlastnosti byly ještě o třídu lepší.
Stoupání na táhlých a dlouhých hrbolatých šotolinách nebo starých štětovaných cestách, kde to jinak pěkně drncá, tak tam jsem potřeboval občas protáhnout záda a jít ze sedla. S otevřenou vidlicí vás to rozhodí. Osvědčilo se mi proto nechat otevřený tlumič zadní stavby a zamknout si vidlici. Dá se tak jezdit pohodlně dlouhá stoupání s krátkými úseky jízdy ze sedla.
Asfalt, to je jasné, zamykat vpředu i vzadu, ale pokud je hrubozrnný nebo na dlažbě tak jsou cítit vibrace, které jinak eliminují částečně bezdušáky s nižším tlakem. Použitý hrubý vzorek a široký plášť je přísavka, není na tyto povrchy, ale ty ani já nevyhledávám a beru je jako nutnost, když se potřebuji dostat tam, kde si chci užít bikování.
A to je především jízda po hřebenech a sjezdy. Tady je kolo úžasné. Krásně vyvážená geometrie. Hravá v zatáčkách a přitom spolehlivě drží v rychlých sjezdech. Rám poskytuje dostatek prostoru nad horní rámovou trubkou a ve strmých sjezdech se dá jít snadno za sedlo. Tlumení je aktivní v sedle i při jízdě ze sedla a tak si sjezdy jen užíváte a užíváte a přitom si krásně odpočine celé tělo, které na takovém etapovém závodě dostává pěkně zabrat. Na sjezdy jsem se proto vyloženě těšil.
Jediné co mi občas chybělo, bylo zamykání tlumení z řidítek, protože když mě překvapil rychlý přechod do terénu, tak manipulace páček tlumení je na úkor plynulosti a bezpečnosti jízdy. Turista si zastaví, ale pokud by jsem jel skutečně na čas, tak na to není čas.
Plynulou jízdu z kopce hodně podpořily i jemně dávkovatelné brzdy Formula, které vydávaly jen příjemný bzučivý zvuk, jako když vrní kocour. Ani v těch nejstrmějších a nejdelších sjezdech jsem brzdy neutavil. Kotouče jsem sice nažhavil, že dostaly po ochlazení modré náběhové barvy a byl cítit zápach brzdových destiček, ale fungovaly celý etapový závod spolehlivě. Když bylo potřeba, šlo i prudce dobrzdit a kolo šlo snadno i do smyku v ostrých točkách. Rovněž kde bylo potřeba střídat intenzívní a opatrné brzdění, jako v šikminách nad vymletými koryty lesních cest, se kolo chovalo spolehlivě.
Sjezdy jsem si tak opravdu užíval a vychutnával. Čtyřčep funguje výborně a nepoznáte rozdíly v tlumení při sjezdech v sedle i ze sedla, ani při brzdění. Neměl jsem problémy ani s padáním řetězu. Za celý týden jsem nemusel nic seřizovat, jen jemně jsem dotáhnul řízení.
Co bych udělal jinak:
Můj osobní názor na některá konstrukční řešení i komponenty není kritikou, ale je dán odlišnými podmínkami, kde nejčastěji jezdím, a mnou kladenými požadavky na takovéto kolo.
Kvalita kola a jeho tlumení je degradována použitím běžných kol s dušemi. K této kategorii kola i jeho cenové úrovni a top modelu dané skupiny výrobce, by měly již jednoznačně patřit UST ráfky a bezdušové pláště s protidefektovými tmely.
Vedení kabeláže řazení a brzdy po spodní straně spodní rámové trubky je nepraktické v terénu s volnými kameny a blátivém terénu. Tato část horského kola je nejvíce vystavena opotřebení a je zde největší nebezpečí poškození. Zhoršuje se i údržba a mytí kola. Mezi kabeláži a rámem se uchytí spousta nečistot, trávy, bláta a písku. S tím souvisí i mnou preferované použití přesmyku s horním tahem.
Pro nerušenou sportovní jízdu by měl být, alespoň tento nejvyšší model ve své třídě, vybaven zamykáním (lockoutem) z řidítek a to minimálně u vidlice.
Přední kotouč o průměru 180 mm je na takovéto kolo sportovního charakteru zbytečně velký a v kombinaci s klasickou přední osou s rychloupínákem a použitými koly a vidlicí je tuhost na hraně a místy je patrné škrtání kotouče v zatáčkách.
Pláště Schwalbe Nobby Nic šíře 2.25 s hrubým vzorkem patří více kategorii AM, pro toto kolo by měla být dostačující šířka plášťů 2,1. A rozhodně v UST provedení.
Neoprenový a pryžový chránič zadní stavby je příliš masívní a v místě zadního čepu místo aby chránil, tak se protáčí a odírá lak. Díky čepu a nutné profilaci trubky je zde málo místa a chránička se potkává občas s tretrou, zejména pokud jsou od bláta. Řetěz zde již stavbu díky profilaci nepoškodí a bylo by vhodnější zde mít ochranu tenkou samolepící fólií. Pryžová ochrana by byla lepší rovněž samolepící, než na suchý zip, aby se neprotáčela kolem trubky zadní stavby.
Diskuze k článku
To je panečku test, pro mě jednoznačně za 1...
Jen více takových/podobných.
"Pláště Schwalbe Nobby Nic šíře 2.25 s hrubým vzorkem patří více kategorii AM, pro toto kolo by měla být dostačující šířka plášťů 2,1." - hmmm, taky názor.
Jako turista na Sudety MTB Challenge plášťe 2,25 super.Šířka je určitě pro jízdu v terénu stejné plus jako tolik diskutované kola 29". Ale pokud by jsem chtěl ve výsledkové listině něco zajet , tak by se kolo muselo odlehčit a zrychlit. Vše je o kompromisu, netvrdím, že na užším se bude lépe jezdit v terénu. Je to ale prostě zejména na asfaltě pomalejší a já testoval i použitelnost kola pro bikemaratonce . A na trase etapáku prostě přejezdy po asfaltu byly a i když se Véna snažil, tak udělat závod jen v terénu nejde. No například Mavic pro top XC kola Crossmax , kde je odlehčený úzký ráfek doporučuje šířku pláště max.2,1, což je taky kompromis, ale nikomu tyto kola nedoporučuje na Freeride a sjezd.
K popisu kola nemám připomínek, vím jen, že jeho sláva byla větší, než je u nás obecně v povědomí. Co ale vím je, že ROTWILD neznamená "červený vlk" ale zvěř jelení (myšleno tedy v jazyce země původu kola). Zdravím všechny bikery. Hugo MARIN V.
Hugo máš pravdu, vlk je wolf. Na logu i na brzdách je červený paroháč. Omlouváme se za překladatelského šotka.
Vložit komentář