Jaký má posed vliv na výkon? Podívali jsme se tomu na zoubek....
Také však nejsou watty jako watty a měřič jako měřič. V dnešním článku se podíváme a detailněji si rozebereme úpravu posedu, která řeší optimalizaci přenosu výkonu, ale také vliv posedu na měření výkonu a rozdíly v přesnosti různých měřičů a jejich omezení.
První motiv ke vzniku tohoto článku se datuje do srpna loňského roku, kdy jsem měl k redakčnímu testu zapůjčen měřič výkonu v podobě novinky od firmy Look, MTB pedálů X-Track Power Dual.
Během srpna jsem s těmito pedály odjezdil řadu tréninků a provedl jejich zkušební měření v laboratoři, kde jsem ověřil jejich přesnost. Později jsem údaje jimi naměřené porovnával s výkony, které mám naměřené z ostatních přístrojů. Pedály jsem rovněž zapůjčil na krátký a jednoduchý test přesnosti svým dvěma kamarádům. Dle velmi jednoduchého protokolu jsem pak došel k závěru, že naměřené výkony ze všech přístrojů jsou víceméně odpovídající. Postupem času mi ale začalo docházet, že zvolený protokol pro porovnání přesnosti nebyl dostačující.

Poté, co jsem analyzoval starší data, jsem došel k závěru, že můj stávající měřič výkonu, Quarq s měřením v ose kliky (jednostranné měření z levé nohy) ukazuje o něco nižší hodnoty ve vyšších výkonech (cca od 380 W výše) jak oproti pedálům Look (oboustranné měření), tak oproti mému původnímu měřiči výkonu Power2Max (jednostranné měření z pravé nohy). Samozřejmě jsem si k tomuto shromáždil velké množství dat, kterými zde čtenáře nebudu zaplavovat. Zjednodušeně se dá říct, že na stejném kole, při stejné tělesné hmotnosti, na stejném kopci a za stejného počasí jsem jel jeden a tentýž úsek 10 minut s výkonem 380 W dle pedálů Look a měřiče Power2Max, avšak dle měřiče Quarq byl můj výkon o +/- 20 W nižší.
Nějakou dobu jsem nad tímto problémem strávil u internetu hledáním zkušeností jiných cyklistů. Nakonec jsem se ale obrátil na Speedweaponry a Roberta Kleinera, kterého znám již dlouhou dobu a osobně ho v oblasti měřičů (nejen) výkonu v cyklistice považuji za toho nejvzdělanějšího a nejpovolanějšího. Zpočátku jsme si na dané téma vyměnili několik emailů, na které navázal delší telefonát, během kterého jsme se dohodli, že nejlepší bude, když navštívím jeho laboratoř a uděláme detailnější analýzu a měření.
Rád bych upozornil, že tento článek není placenou propagací na službu ani produkt. Jedná se čistě a jednoduše o mou osobní zkušenost, o kterou se chci se čtenáři serveru podělit v zimních měsících.
Měřiče tedy můžeme rozdělit do tří skupin:
Plně oboustranné
- to jsou v zásadě pouze pedály, tedy v tuto chvíli Garmin, Look a Favero
- případně některé kliky s instalovaným senzorem na levé i pravé klice
Semioboustranné
- spidery Quarq, Srm a lepší verze Power2Max (NG)
Jednostranné
- osa Quarq, kliky Stages, 4iiii, InPeak
Jedinou možností, jak dosáhnout opravdu přesného měření výkonu, je použití oboustranného měřiče. Semioboustranné měřiče v podstatě vůbec neřeší charakteristiku záběru do pedálů a “dopočet” druhé strany výkonu vychází z předpokladu, že tato je ideální. Jednostranné pak vůbec netuší, co se děje při záběru druhé nohy a vycházejí z předpoklady, že ten je identickou s tou měřenou. Bohužel, ať chceme nebo ne, tak tomu není u nikoho. Zejména při vyšších výkonech nebo v terénu dochází k výraznému “rozjíždění” nejen rovnováhy mezi levou a pravou nohou, ale i odlišnému průběhu momentu na klice a záběr do pedálů se odchyluje od ideálu.
Každý z výše uvedených principů měření výkonu by byl na samostatný, dlouhý a velmi odborný článek. Velmi zkráceně ale lze říct, že jediná možnost, která má šanci detailně změřit výkon v celém jeho průběhu jsou pedály s oboustranným měřením (výrobci měřičů v pedálech nabízejí ekonomickou variantu s měřením z jedné nohy).

Robert a nejen on ke svému měření využívá oboustranné měřiče v podobě pedálů od italské firmy Favero. Ještě před tím, než jsem se ohledně této problematiky na Roberta obrátil, dostal jsem na Favero pedály jen ty nejlepší reference, a to jak od lidí, které znám a kteří pedály Favero již delší dobu používají, tak dle uživatelských hodnocení na internetu.
Seznam kapitol článku
Mohlo by vás také zajímat
Diskuze k článku
Pěkný článek!
Vložit komentář