Milují jej kafaři i výrobci léků
Kofein patří mezi celosvětově nejrozšířenější stimulanty, jenž jsou schopné oddalovat únavu a zlepšovat koncentraci. Kofein je řádným členem početné rodiny alkaloidů přirozeně se vyskytuje v semenech, listech i plodech mnoha rostlin. Nejvíce jej proslavila semena kávovníku a kakaovníku, bohatou kofeinovou výbavou disponuje také například guarana, koka nebo čajovník. Tento alkaloid milují i výrobci limonád (nejen kolového typu), energetických nápojů a léků na nachlazení.

Je libo kofeinový čípek?
Kofein je jednou z velmi diskutovaných látek ve sportovní výživě, do roku 1972 byl veden jako zakázaná látka. Mezníkem, který jej zahnal do ilegality podruhé, pravděpodobně byly Olympijské hry v roce 1984, kdy si americký cyklistický tým „užíval“ kofeinového rauše ve formě čípků. Další milostné pletky tohoto alkaloidu, jenž okouzluje tolik sportovních odvětví, na sebe pak nenechaly dlouho čekat.

I přes všechny své aféry byl však nedávno vzat částí odborné veřejností opět na milost a roku 2004 opustil spolu s pseudoefedrinem černou listinu zakázaných látek. Nicméně dlužno podotknout, že vášně v odborných kruzích ohledně kofeinu neuhasly.

Seznam zakázaných látek naleznete např. na www.antidoping.cz

Chcete si s ním začít? Poznejte i stinné stránky.
Pakliže se budeme chtít podívat na prokazatelná kofeinová pozitiva zblízka, je dobré mít při jeho nadšeném užívání stále na zřeteli, že kofein patří mezi alkaloidy, tedy látky, se kterými se například ve fytoterapii zachází „v rukavičkách“, neboť mnohé z nic jsou silnými jedy. Dokonce i kofein se může stát v dávce přibližně 150 mg na 1 kg hmotnosti úkladným vrahem, což je samozřejmě situace naprosto ojedinělá. Výjimečné ale už není jeho zařazení mezi návykové látky, na kterých jsou mnozí z nás závislí a jejichž abstinence vyvolává nepříjemné průvodní jevy - nervozitu, bolesti hlavy, ospalost a únavu.
Antikofeinoví bojovníci, mezi kterými najdeme třeba MUDr. Igora Bukovského, PhD. , autora několika knih o výživě, který se mnoho let zabývá vztahem výživy a preventivní medicíny, před kofeinem dokonce varují. Pan Bukovský tvrdí, že: „Kofein — to je tužka, kterou rozbíjíte oranžové světýlko na palubní desce, jež zasvítilo, neboť máte málo benzínu a je třeba natankovat.“

KOFEINOVÉ SPORTOVNÍ „PRO“ * Pozitivně působí na uvolňování adrenalinu, který připravuje tělo na extrémní zátěž a „hecuje“ ho k větším výkonům. * Stimuluje centrální nervový systém a zlepšuje koncentraci. * Zvyšuje schopnost organismu odolávat únavě při aerobní i anaerobní fyzické zátěži. * Dle některých pozorování napomáhá (podobně jako L-karnitin) využít uložený tuk jako zdroj energie a tak šetřit zásoby glykogenu. * Pravděpodobně zvyšuje i silovou výkonnost, uplatňuje se spíše u vytrvalostních sportů. * Umí podpořit střevní peristaltiku (Pozor na návyk! Protože pak se bez ranní kávičky nevyprázdníte).

KOFEINOVÉ NEJEN SPORTOVNÍ „PROTI“ * Působí močopudně, což může narušovat vnitřní rovnováhu a hospodaření s minerálními látkami (Už víte, proč v dobrých kavárnách servírují ke kávě sklenku vody či dokonce minerálku?) * Zvyšuje srdeční frekvenci a krevní tlak. * Obzvláště silní kafaři či „kolaři“ jeho pozitivní účinky již nezaznamenávají, ač jsou na kofeinu závislí. * Káva i většina kofeinových nápojů obsahuje látky, které blokují vstřebávání mnoha důležitých minerálů např. železa, zinku a také vápníku. * Při pravidelném přisunu si vytváří organismus závislost („kofeinismus“), omezování dávek provází nepříjemné abstinenční příznaky.

Dávkování
Je známou skutečností, že citlivost k tomuto kontroversnímu alkaloidu je velmi individuální. Naprosto minimální dávkou, na kterou je údajně schopen kofeinem nedotčený organismus zareagovat je zhruba 20 mg. Přijatelná denní dávka, na níž se většina odborníků shodne, se pohybuje okolo 300 mg/den, což zhruba odpovídá 2 až 3 malým šálkům klasického espresa nebo 3 až 4 šálkům slabší překapávané či rozpustné kávy. Množství nad 400 mg se již označuje jako velmi silná dávka.

Povzbudivé účinky teoreticky přetrvávají asi 4 -12 hodin od podání. Zajímavé je, že pokud vypijete několik šálků kávy v krátkém časovém úseku, efekt se s dalším podáním nezvyšuje. Spíše naopak, doba stimulujícího efektu se zkracuje a velmi rychle se dostavuje značná únava. Jednorázový občasný kofeinový „doping“ před tréninkem (v dávce max. do 200 mg) v podobě nějakého výživového doplňku, by výše uvedený negativní efekt mít neměl. Výrobci doplňků sportovní výživy s oblibou kofein kombinují s dalšími populárními látkami např. s taurinem, L-karnitinem apod.

Obsah kofeinu v některých nápojích a potravinách: Hořká čokoláda (100g) - 130 mg* Espreso (2 dl) — 115 mg* Čaj (2 dl) - 50 mg* Rendl Bull — 80 mg Semtex — 58 mg Erektus — 57 mg Kamikadze — 57 mg Coca -cola (3 dl) — 46 mg Dr. Pepper (3 dl) - 39,6 mg Pepsi cola(3 dl) - 38,4 mg RC Cola (3 dl) - 36,0 mg Mléčná čokoláda (100g) - 30 mg * průměrný obsah v daném nápoji

Zaznamenali jste, milí čtenáři, zda a jak působí kofein na váš organismus?

Foto: FreePhoto.com, Funpop.com

• 24. 03. 2009
• Trénink a fitness