Valtice a Kulhavý přilákali na KPŽ na 2000 bikerů
Tak vysokou účast cyklistů Kolo pro život ve své dvanáctileté historii ještě nezaznamenalo, předposlední díl seriálu praskal ve švech. V duhovém dresu se poprvé představil i mistr
Předposlední podnik letošního ročníku seriálu Kolo pro život – Valtické Cyklobraní Kooperativy - se těšil opravdu obrovskému zájmu lidí. Do malebného jihomoravského vinařského městečka Valtice se v sobotu 17. září sjelo a na závody přihlásilo celkem 1881 bikerů všech věkových kategorií.
15. závod Kola pro život si nenechal ujít ani čerstvý mistr světa horských kol Jaroslav Kulhavý, pro kterého to byl první start na domácí půdě po zisku duhového trikotu. „Přijel jsem si Valtice hlavně užít. Letos mám splněno. O to příjemnější pro mě byla jízda "jen tak na pohodu" spolu s kluky od firmy Specialized. Samozřejmě jsem se taky těšil na večerní posezení ve sklípku : -)“ Pořadatelé si Kulhavého účast velmi považovali, a tak mu nechali zhotovit speciální startovní číslo. O slavnostní předání čísla světovému šampiónovi se krátce před startem postaral starosta města Valtice pan Trojan. A když už jsme nakousli pořadatele, tak nezbývá než jim hned na začátku vyseknout velkou pochvalu za odvedenou práci. Jejich role přitom nebyla vůbec jednoduchá, naopak. Valtické Cyklobraní Kooperativy mělo svou premiéru, navíc pod náporem enormního počtu lidí. Organizace závodu fungovala na jedničku!
Trasy hlavního závodu na 51km a Fitness jízdy na 28 km navazovaly na jedinečný koncept Cyklobraní z Jevišovky. Charakteristické prvky jako jízda mezi vinicemi a rovinatý profil zůstaly zachovány. Díky nové lokalitě byla trať ale mnohem pestřejší. První polovina vedla po cestách lednicko- valtického zámeckého areálu, druhá se odehrávala převážně ve vinicích a zvlněné otevřené krajině na rakouské straně. Díky malému převýšení vypadá Cyklobraní jako jednoduchý závod. Opak je většinou pravdou. Tempo je od začátku vysoké a metrů k odpočinku je minimum. Místem startu bylo náměstí před valtickou radnicí, cíl a rozlehlé zázemí závodu se nacházely přímo v nádherném zámeckém parku.
Náměstí Svobody ve své historii asi nikdy nebylo tak zaplněné, jako uplynulou sobotu před dvanáctou hodinou dopolední. Dlouhatánský zástup závodníků se táhnul až na druhý konec náměstí do Růžové ulice. Podél startovního koridoru přihlížely stovky diváků, kteří se postarali o perfektní atmosféru. Aby nedošlo k ucpání tratě na začátku závodu, rozhodli se pořadatelé startovat ve dvou vlnách. Krátce před dvanáctou se dala do pohybu první vlna startujících, pět minut na to i zbývající druhá.
O svižné rozjetí závodu se postaral Kulhavý. Po několika kilometrech ze špice odstoupil a přenechal vytváření tempa na ostatních bikerech. Zhruba do poloviny se nic důležitého vepředu nedělo. Na rakouské straně zvlněná trať s mírnými, táhlými kopečky dávala více zabrat. Rozhodující moment závodu přišel dva kilometry před cílem, kdy se dirigentské taktovky chopil cyklokrosař a stavitel trati Zdeněk Mlynář (Focus). Právě zde závodníkům do cesty postavil umělou překážku, kterou zpestřil trať. Jako jediný na špici ji skočil s kolem, ostatní bikeři s ní vůbec nepočítali a z kola pochopitelně sesedli. Získaný malý náskok si Mlynář udržel až do cíle a vyhrál. Sedm vteřin po něm projel cílem druhý v pořadí Pavel Boudný (Česká spořitelna – Specialized MTB) a třetí jeho týmový kolega Kristián Hynek.
Bývalý juniorský mistr světa v cyklokrosu byl s vítězstvím hodně spokojený. „Měl jsem radost z toho, když jsem se dozvěděl, že na startu bude Jarda Kulhavý. Vždyť je to v současnosti nejlepší světový biker! Myslel jsem si, že bude závodit s náma, ale on to tentokrát pojal jako exhibiční jízdu. Jinak závod byl hodně rychlý a díky kopečkům v závěru vůbec ne jednoduchý. V první půlce nás jelo vepředu okolo dvaceti. Pak to postupně odpadalo a zůstali jsme jenom v sedmi. Rozhodlo se dva kilometry před cílem, kde jsem si nachystal nějakou překážku, aby to bylo trochu zajímavější a nebyla to jenom jízda po cestách. Kdo si to neprojel před startem, byl překvapenej. Já jsem byl připravenej, že to skočím na kole a vezmu za to. Zkrátka hop nebo trop. Získal jsem hned nějakých dvacet, třicet metrů. Když jsem viděl, že po mně jde Bouďas (Pavel Boudný), tak to úplně jednoznačný ještě nebylo, ale udržel jsem to až do cíle. Závod se mi moc líbil včetně areálu zázemí.“
Stříbrný Pavel Boudný byl po skončení také spokojený. „Já jsem si tímhle druhým místem pojistil celkový vedení v KPŽ. Že vyhrál Zdeněk Mlynář, mi nevadí. Nebylo to sice úplně na výkonnost, ale on je zde doma a stavěl trať. S Kristiánem jsme mu zkoušeli odjet, ale ty kopce jsou tady tak krátký, že to nikdy nevyšlo. Pak nás ale všechny překvapily ty Mlýnyho překážky. Byly to dva na sobě položený pražce, o kterých kromě něho vůbec nikdo nevěděl. Den před závodem jsem si trať projížděl a nic takového tam nebylo… Pak jsem si ho zkoušel dojet, ale nepodařilo se.“
Mezi ženami opět triumfovala Petra Kottová (Nissan Dolák). „Já nemám tyhle rovinatý tratě ráda, ale kupodivu se mi na nich daří (smích). Během závodu se zezadu do naší skupiny dotáhl Jarda Kulhavý. Vůbec jsem nechápala, kde se tam vzal, když jsem viděla jeho duhový dres. Čekala jsem, že v tu dobu jede někde na špici… Alespoň jsem měla dobrý pocit, že jsme jela ve skupině s mistrem světa (smích).“ Druhá za Kottovou skončila Jana Kyptová a třetí Michaela Procházková (Merell).
Atmosféra Valtického Cyklobraní Kooperativy gradovala v cílovém areálu. Stánky s burčákem byly v obležení, místní cimbálovka zvesela vyhrávala, Jarda Kulhavý rozdával při autogramiádě o „sto šest“ podpisy a na pódiu probíhala týmová soutěž ve šlapání hroznů. Jakmile soutěžící vylezli z kádí, nastoupil na plac se svou trialovou show Pepa Dressler, který měl za sebou spolu s čtyřmi stovkami malých cyklistů moderátorské dopoledne při dětských závodech Junior Trophy. Na Cyklobraní nebyla minuta hluchého prostoru, pořád se něco dělo. Lidé se až do večera skvěle bavili a mnozí zůstali díky burčáku a vínku v místních sklípcích až do neděle odpoledne.
Valtické Cyklobraní Kooperativy strhlo dokonce k účasti i desítky závodníků z řad partnerů seriálu Kolo pro život. Za generálního partnera se hlavního závodu zúčastnil i šéf České spořitelny Pavel Kysilka a za hlavní partnery osedlali své biky ředitel úseku nákupu a služeb Kooperativy Ctirad Fischer a vedoucí prodeje Škoda Auto pro střední a východní Evropu a Asii Jan Hurt.
Kolo pro život se s letošní sezónou rozloučí 24. 9. v Klokočůvku u Oder, kde se jede Oderská mlýnice České spořitelny. On-line přihlášky je možné podávat na www.kolopro.cz do pondělí 19. 9. (24:00) Již nyní je přihlášeno bezmála 1100 závodníků.
Foto: Miloš Lubas
Zakladatel MTBS.cz a KOLO.cz, vášnivý biker a gravelista, který se třicet let pohybuje v prostředí bikových závodů u nás i ve světě. Šéfredaktor zpravodajské sekce, fotograf a píšící reportér.Seznam kapitol článku
Jan Nemec
11733 článkůMohlo by vás také zajímat
Diskuze k článku
Takze prcek Mlynar by mel byt vlastne diskvalifikovany, protoze jednak si sam stavel trat bez kopcu ktere by nevydrzel, ale hlavne si tam udelal jakousi vycuranost - prekazku o ktere vedel jen on sam a mel ji natrenovanou - na zaklade toho pak necestne vyhral zavod. Takze gratuluji vitezi P.Boudnému ;-)
Stala se nám tady taková ošklivý, nepěkná věc. :-))
Storck — #1 Jsem rád, že si nepřipadám po přečtení reportáže nijak hloupě, chvíli jsem o sobě pochyboval. Jednoznačný podvod, nesportovní chování, nezvítězil sport a výkonnost, ale lidská vychytralost.
Nechápu co všechno jsou někteří "závodníci" pro svůj "úspěch" udělat. Příště to budou třeba hřebíky na trase, nebo změna značení ? To hobíka si moc nepotěší, když si projel trať někdy před závodem a v samotném závodě si mohl rozbít ústa díky chtivosti nějakého lokálního "bikera" který touží po domácím triumfu :-(
tak to mi hlava nebere!!!! :(
Ty pražce byly celkem na přehledném místě, ale každopádně dost překvapily na tak rychlé trati, která nemá s technikou nic společného a dá se objet na trekovém kole. Každopádně trochu to zavání nesportovnímu chování od pana stavitele ("vítěze").
To je konec férovýho mtb u nás :-(
Solidní výjeb...
Hoši, to přece nemyslíte vážně! Jaký plačky o nesportovním chování a férovosti? Prostě na trati byla technická překážka...no a? Kdo na to měl, tak to dal....a dá se počítat s tím, že Mlynář to měl najetý a pomohlo mu to rozhodnout závod. Nic víc, nic míň. Vaše paranoidní scénáře a úvahy jsou k smíchu....
Mira — #9 Jasně technických překážek tam mohlo být třeba deset, ale mohly tam být už pár dní 1-2 před závodem a né až v den závodu.
Vložit komentář