TEST: Superior XP 939

V posledních letech se rozšiřuje výběr lehkých hliníkových hardtailů. Superior se rozhodl, že do této kategorie výrazně promluví kolem za rozumnou cenu...

Jízdní dojmy

První nasednutí je dost otevřené a pohodlné. XP 939 má 760 mm široká řídítka, při posedu lze nastavit poměrně výrazný drop. Přesto je pocit z kola převážně trailový a je potřeba si na něj chvilku zvyknout. Vzhledem k hliníkovému rámu jsem šel malinko do rizika a pláště s dušemi foukal na nějakých 1,6 atmosfér (23,5 PSI). Dost krkolomných terénů jsem tak zvládnul bez defektu a na bajku se cítil jistě. Byť samozřejmě terén rozhodně nežehlil.

Bajk se několikrát projel po nelehkých pěšinách jižně od Prahy, dále absolvoval závod Nova Cupu na Sázavě, využil se i k dojíždění do práce přes město a focení jsme provedli v parku Višňovka, kde se jezdí pražský seriál Bikeranch Cup.

Po rovinaté cestě kolo velmi solidně odvaluje, pláště počítají s vysokým tempem, a tak oproti závodním modelům skoro není cítit rozdíl. Se zamykáním vidlice během testu nikdy nebyl problém. Jde o úspěch, neboť se najezdilo pár set kilometrů a často se projíždělo bahnem.

Ve výjezdech po rovných cestách bylo přeci jen cítit, že rám ani kola nejsou extra tuhá. Ztrácela se energie a oproti závodním kolům vezeme dvě kila navíc. Určitě tak v dlouhých stoupáních oproti elitě pár sekund ztratíme. V technických výjezdech se kolo chovalo předvídatelně, pláště si držely trakci a řazení pomohlo rychle navolit ideální pastorek. Díky tomu kolo v technických výjezdech nepřináší omezení. Lepší by mohl být možná závodní full, který pokryje nerovnosti cesty odpružením a cyklista investuje energii lépe přímo do šlapání.

V klikatých trailech si Superior vede solidně. Na hbité rámy např. od Mondrakeru trochu ztrácí, ale i tak je na něm jízda dost zábavná. Kolo se dá ovládat docela intuitivně, dobře se s ním trefuje správná stopa. Dá se s ním otočit na malém prostoru. V této jízdní vlastnosti naprosto splňuje očekávání.

Superior by měl v tomto provedení přinášet zábavu, ale chybí mu teleskopická sedlovka. Kvůli tomu na tomhle stroji své sjezdové rekordy a limity zřejmě neposuneme. Vidlice Recon byla ve středně náročném terénu dostačující. V základním nastavení má pocitově línější odskok než její dražší kolegyně. Nafoukl jsem ji podobně, jako foukám svou vidlici (cca 80 PSI), což byla i tady přiměřená míra. Na druhou stranu vidlice díky vyšší hmotnosti působí opravdu odolně.

V posledním odstavci se zmíníme o detailech, které nás zaujaly. V prvé řadě se hodí vypíchnout, že bylo na testovačce potřeba zkrátit řetěz asi o čtyři články. Paradoxně se to projevilo až po cca sto kilometrech, kdy řetěz na nejmenším pastorku začal přeskakovat. Poté žádnou další speciální údržbu nepotřeboval. Počítejte také s tím, že na kolo se špatně umisťuje obyčejný držáček na Garmin s gumičkou. Nelze ho dát na představec, protože je příliš široký. Řídítkům se výrazně mění jejich šíře. Uprostřed jsou výrazně tlustší než na okrajích, a tak gumička může klouzat.

• 10. 09. 2021
• Testy - Recenze
• Foto: Petr Bureš