Test: Scott Scale 925
Projeďme se na kole, které je doslova křížencem mezi klasickým hardtailem a hbitým gravelbikem. Scale hlavně jede...
- 05. 06. 2020
- Jakub Jirků
- Testy - Recenze
- Foto: Jan Němec
Jízdní vlastnosti
Paradoxně největší devizou ne zase tak lehkého bajku je jízda po zpevněných cestách. V asfaltových stoupáních kolo akceleruje srovnatelně s top modely jiných značek a opravdu by bylo zajímavé si zkusit, jak se v tomhle případě chovají nejlepší závodní rakety od Scottu. Po rovině má jezdec díky závodně laděným plášťům příjemný pocit, že mu cesta odsýpá. Po asfaltu bychom těžko hledali markantní rozdíl oproti opravdovým závodním kolům.
Můžeme si navíc vybrat hned ze tří módů zamykání přední vidlice. Fox 32 je ověřeným tahem na jistotu, ale málokdy si ho můžeme vyzkoušet v polootevřeném módu na lehce rozbité cesty, kdy potřebujeme pořád vyvíjet na řetěz vysoké watty, abychom neztráceli na konkurenty. Bohužel odtud pohodlnost kola trochu začíná ztrácet.
Bajk se v opravdu technických pasážích stává trochu neobratným. Do kopce jede dobře vždycky, jen je v současných suchých podmínkách potřeba si trochu dávat pozor na podklouznutí. Můžete se pak nepříjemně kopnout kolenem do páčky zamykání vidlice. Členité a hlavně rozbité traily jsou jeho slabinou. Útěchu nepřinesou ani „gramařské“ gripy, ale na jejich obranu je potřeba zmínit, že ani v delších sjezdech jsem necítil křeče v dlaních, a to rozhodně nebývá výjimkou, když toho nemám v sezoně na bajku zas tolik naježděno.
Rám a kola kvůli své tuhosti toho moc neodpustí. Bylo by dost nefér srovnávat Scale s trailovými bajky, ale chybí mu chuť zatáčet na malém prostoru, navíc v opravdu technických sjezdech nenabízí možnost, jak si ulevit. Ve vyšších rychlostech se naopak kolo chová jistě a předvídatelně, přičemž dobře vede stopu. Tady se pomalu jezdit nevyplatí.
Opravdu lze pochválit ozubení jízdního pohonu. Dvanáctirychlostní směs Shimana XT a SLX visí sice jen na 32 zubém předním převodníku. Díky desítkovému nejmenším pastorku ale kolo disponuje dostatečně těžkým převodem i pro opravdové závodění při rychlosti přes 40 km/h. Naopak největší pastorek má inovativně 51 zubů, a tak máme i ve strmých výjezdech kam sáhnout. Díky sportovnímu ladění kola a přijatelné váze pod 12 kilogramů nás omezují - hlavně naše schopnosti.
Je třeba ale uznat, že kolo se při jízdě zdá lehčí, než je jeho skutečná váha. Při nástupu do stoupání máte pocit, že sedíte na 10 kilogramové závodní „raketě“ a ne na kole střední třídy. Tuhý rám, který je nepohodlný v jakkoliv rozbitém terénu, alespoň uspokojí ambiciózní jezdce hltající stoupavé segmenty na Stravě.
Seznam kapitol článku
- 05. 06. 2020
- zobrazeno: 64789x
- Testy - Recenze
- Foto: Jan Němec
Vložit komentář