TEST plášťů CST Jack Rabbit II
Dnes tu pro vás máme test hodně zajímavých plášťů, které nepatří mezi nejprodávanější, ale stojí za to o nich vědět...
- 17. 09. 2021
- Zdeněk Vobecký
- Doplňky
- Foto: Petr Bureš a Zdeněk Vobecký
Jízdní vlastnosti
Svou charakteristikou se jeví plášť jako lehce univerzální, i když tento obrat je potřeba brát s velkou rezervou. Vzorek není tak hustě posetý figurami, a tak se lépe čistí od menšího nánosu bláta. Pláště mají dobře kulatý tvar, a tak při jízdě na pevném podkladu využijete střední spojitý pás figur trojúhelníkového nebo šipkovitého tvaru.
Figury na krajích pláště mají největší výšku z celého vzorku, jsou rovnoměrně rozesety po celém obvodu a jejich zastoupení je spíše řidší. Díky tomu má plášť výbornou přilnavost v zatáčkách i v měkčím terénu, kde dojde k jeho úplnému zaboření. Figury na krajích pláště jsou z nejměkčí směsi, kvůli tomu ale bohužel degradují jako první. To je ale nedílný fakt týkající se všech plášťů, které používají vícesměsné technologie.
Právě ale zvolená směs na plášti zaručuje, že budete mít dostatek gripu i na vlhkém terénu. Mokré či osychající kořeny a kameny bývají největší nástrahou pro jezdce všech výkonnostních kategorií. Použitá trojsměsná technologie na Jack Rabbitu ale funguje velmi dobře.
Jednoznačně to nejlepší z Jack Rabbita dostanete prostě a jednoduše na suchém a prašném podkladu, ale nezradí vás, ani když trochu zaprší. Na jízdu v silně rozbahněném terénu se ale tento vzorek opravdu nehodí.
K dobrým jízdním vlastnostem a dojmům z jízdy určitě přispívá i nízká hmotnost pláště.
Plášť rovněž dobře tlumí nerovnosti a při použití tlaků 1,3 BAR vpředu a 1,4 BAR vzadu výborně drží tvar a nebortí se při ostrém průjezdu zatáčkou či při kontaktu s kořeny nebo kameny. Na tyto nedostatky trpí zejména lehké pláště bez boční výztuhy. Zde tedy technologie výztuhy EPS funguje velmi dobře, byť jejím primárním úkolem je ochrana proti defektu.
Po 900 najetých km jsem vyhodnotil plášť na zadním kole na výměnu. Přední plášť s tímto nájezdem zatím nejeví známky výrazného opotřebení. Po zmíněných 900 km, které byly najeté převážně v terénu, není zadní plášť zcela na vyhození, ale to nejlepší má již za sebou, takže se hodí spíše na nějaké dojetí. Měl jsem možnost jezdit na pláštích, které vydrží o něco více, ale zažil jsem i pláště, které byly na zadním kole na odpis po poloviční porci kilometrů. Ani na předním, ani na zadním plášti není jediná známka poškození, malá dirka či škrábnutí a to jsem je při svém testu opravdu nešetřil.
Zakladatel MTBS.cz a KOLO.cz. Vášnivý biker a v posledních letech i elektrobiker, a gravelista. Třicet let sleduje technické novinky a inovace, jezdí po jejich prezentacích a odborných veletrzích po celém světě a sleduje také nejdůležitější události cyklobyznysu. Kromě nejnovějších technologií a bikových novinek je vášnivým příznivcem Retro MTB komunity. Seznam kapitol článku
Petr Bureš
6114 článkůMohlo by vás také zajímat
Vložit komentář