TEST: Pivot Vault Team Force
Další hodně specifický karbonový štěrkolet s ušlechtilým zámořským rodným listem, který míří mezi nadšené gravelisty, jsme podrobili našemu redakčnímu testu...
- 06. 03. 2020
- Petr Bureš
- Testy - Recenze
- Foto: Petr Bureš & Tereza Nusková
Jízdní dojmy
Když se mi poprvé dostal tenhle štěrkolet do ruky, měl jsem z toho takový pocit, že už jsem ho někde viděl. Dnes je nabídka opravdu široká a mnoho rámů je na první pohled hodně podobných. Specifických konstrukcí, které na sobě mají "něco jinak" zas takové množství není, o to menší pravděpodobnost pak je, že se bike stane jasně zapamatovatelným. V Pivotu mě asi nebudou mít moc rádi, když řeknu, že mi tenhle nový štěrkolet docela dost připomíná Norco Search, a to hlavně tvarem zadní stavby i profilací sedlové trubky, ale já si prostě nemůžu pomoct :-).
Prvních několik šlápnutí se snažím polknout v mírném stoupání klasické lesní cesty. Svižné tempo, pěkně ze sedla a první pocity se dostavují téměř okamžitě. Tuhost, akcelerace, lehkost. Čtyřicítky pláště sice mírně diskvalifikují tenhle bike od toho, abych o něm mluvil jako o silničce, ale schopnost kolo rozjet a udržovat v rychlosti je neuvěřitelně snadná, lehká a to se při tom nemusíte nijak zvlášť soustředit na to, abyste se museli vyhýbat rozbitějším místům na silnici nebo záludným pasážím s naplaveným štěrkem na lesní cestě.
Road-er
Rám se ani při opravdu silovém šlapání ze sedla nijak nevlní, jen se stará o přenos vašeho výkonu do dopředného pohybu. Tady musím ještě malinko odbočit a vyseknout velkou poklonu zvoleným řídítkům. 46 cm široké karbonové Eastony patří podle mě mezi současnou špičku mezi gravel řídítky. Jejich šířka i optimálně nastavený úhel vyhnutí spodních oblouků mi naprosto skvěle padnul ihned do ruky. Navíc širší úchop umožňuje lepší páku jak v prudších stoupáních, tak citlivější a jistější pocit při řezání zatáček.
Zkrátka a dobře, když bych měl shrnout sprinterské a silniční schopnosti tohoto gravelu, tak bych neváhal a označil je ze hodně sportovní, ne-li závodní. Dokonce si myslím, že kdyby se na tohle kolo dala silniční kola a pláště, nebylo by příliš omezení, kterými by v ryze silničním pelotonu trpělo.
Terén umím a docela pohodlně
Opusťme ale silnici, jízdní dojmy z rychlých povrchů a stoupání a pojďme si něco povědět o gravelových genech tohoto kola. Nikdy totiž nikdo nedokáže udělat naprosto univerzální model, který by byl opravdu skvělý ve všech směrech svého působení. Vždy se musí vycházet z určitých kompromisů a snažit se je nastavit tak, aby dávaly maximum v rámci možností.
Gravelbiky se od silniček liší v tom, že kromě širších plášťů mají nabídnout i co možná nejvíce pohodlí, a to nejenom co se geometrie týká. Výrobci se dnes u gravelů mnohdy snaží přijít s různými technickými řešeními, která mají za úkol odpružit buď jezdce, nebo samotné kolo. Vše se většinou točí kolem flexe sedlovky nebo zadní stavby a vidlice, případně představce a jeho uložení.
Pivot se rozhodl, že prostřednictvím ISO Flexu pomůže sedlovce k ještě větší flexi tím, že mezi ní a rám umístí pružnou vložku. Tento poměrně jednoduchý princip funguje překvapivě dobře. Jediné omezení, které má, je pochopitelně to, že abyste mohli využívat jeho funkci, musíte jet v sedle. Pocitově jsem byl až překvapený, jak moc tenhle systém funguje a jak se při jízdě v sedle zmíněný kus plastu postará o to, že je vaše sedací partie ušetřena slušné části drncání.
Za jízdy, když se na to soutředíte, pod sebou vidíte, jak pod vámi sedlo pracuje. Fakticky se pohybuje v rámci své předozadní pozice, a ačkoliv míru pohybu nejde snadno změřit, troufám si tvrdit, že to v krajních případech může být i hodně přes centimetr.
Oproti sedlovce přední část kola žádný zásadnější (aktivnější) systém odpružené nemá. Ano, vidlice je sice karbonová, ale poměrně tuhá a část vibrací spolknou i široká řídítka, ale zázraky rozhodně nečekejte. Tím, kdo se nejvíce podílí o eliminaci nerovností na předním kole, je zde jednoznačně plášť. Ty, které byly na testovacím Pivotu, jsou řekněme dnes již takovou gravel klasikou. Jde o terénní jemný vzorek, který je jako dělaný na suché prašné a štěrkové cesty. Jakmile se s ním ale vrhnete do podzimně jarní blátivé kaše, moc vás nepodrží, rychle se zanese a vy instinktivně hledáte co možná nejsušší stopu, abyste nemuseli slidovat a nepodkluzovalo vám zadní kolo.
Co se objemu pláště týká, tak toho je pro jízdu na gravelu tak akorát. Na silnici ho sice slyšíte, ale nijak zvlášť vás nebrzdí a v terénu poskytuje přijemný polštář jak na rozbitějších silnicích, tak na štěrkovkách, na které je tohle kolo ideální.
Posed a geometrie
Musím říct, že mě hodně baví porovnávat různé typy gravelů. Občas se mi do ruky dostane skorobike, občas naopak vysloveně silniční koza jen s o něco širšími plášti. Pivot Vault jednoznačně řadím mezi gravely, které to mají blíž k silničkám než horským kolům. Pozice na kole je jednoznačně sportovní, jediné, co ji výrazněji odlišuje, je širší úchop a jiná geometrie řídítek.
Také celkové pojetí geometrie kola je překvapimě více silniční. Nenajdete tady ani nijak zvlášť prodloužený rozvor ani výrazněji položenou vidlici. Pravda, rám je více slopingový, ale nijak extrémně. Pochválit musím speciálně tvarované a prohnuté spodní vzpěry zadní stavby, díky kterým je rám ušetřen většině kontaktů s řetězem a není ho tak třeba chránit robustními gumovými bandážemi, které často vídáme u horských kol.
Při pohledu na kolo jako celek jsem získal dojem takové nějaké robustnosti a celkové odolnosti, která vycházela z poměrně širokých průřezů trubek a materiálem se rozhodně nešetřilo ani na všech základních spojkách. Třeba takové ukončení sedlové trubky vypadá díky většímu průměru pro integraci pružného ISO Flexu opravdu až nepřirozeně robustně, navíc první, co jsem si v duchu vybavil, bylo - hele tady je teleskopická sedlovka. Přes to přese všechno je Vault nečekaně lehký, svižný a okamžitě akcelerující štěrkolet, který, co se své hmotnosti týká, docela dost mate tělem. Ve velikosti L jsme mu totiž navážili jen 8,18 kg bez pedálů!
Na závěr ještě pár slov o komponentech. I na nich je tady totiž krásně vidět, jak Pivot tenhle model vnímá. Silniční sada Force eTap AXS s novým plochým řetězem tady zaujme snad každého stejně tak jako kombinace poměrně malého, pouze 36z. převodníku s kazetou 10-33z. Výsledkem je, že v MTB stoupáních musíte mít o poznání víc kondice než s použitím bikových kazet. Na druhou stranu tady zase tak moc netrpíte strmým odstupňováním jednotlivých převodů. Ale ambice jezdit padesátkou tahle kombinace tedy rozhodně nemá. Nicméně bezdrátové ovládání fungovalo krásně, tiše a rychle, a co stojí za to zmínit, je také to, že má pro tyto účely Pivot k dispozici speciální plastové záslepky všech vstupů do rámu, takže nikde nenajdete ani prázdné otvory v rámu ani otevřené průchodky bez bovdenů. Jiní by se v tomhle ohledu mohli učit!
Co mě asi na kole jako jediné štvalo, nebo spíš nevyhovovalo, byl hodně mdlý účinek použitých brzd. Nevím čím to bylo, ale v terénu, kde jsem s kolem strávil asi nejvíc času, mi brzdy prostě přišly jako nejslabší článek kola. Naopak zapletená kola nebo řídítka řadím ke špičce.
Seznam kapitol článku
- 06. 03. 2020
- zobrazeno: 18749x
- Testy - Recenze
- Foto: Petr Bureš & Tereza Nusková
Petr Bureš
6114 článkůZakladatel MTBS.cz a KOLO.cz. Vášnivý biker a v posledních letech i elektrobiker, a gravelista. Třicet let sleduje technické novinky a inovace, jezdí po jejich prezentacích a odborných veletrzích po celém světě a sleduje také nejdůležitější události cyklobyznysu. Kromě nejnovějších technologií a bikových novinek je vášnivým příznivcem Retro MTB komunity.
Vložit komentář