TEST: Kona Process 153 CR/DL 29
Nejnovější přírůstek mezi celoodpruženými devětadvacítkami od Kony dostal 150mm zdvih, velká kola a na první pohled hodně robustní rám. Jak se nám na něm jezdilo?
- 14. 06. 2019
- Jakub Skála, Petr Bureš
- Testy - Recenze
- Foto: Jan Němec
Trail test
U Kona Process mě hlavně zajímalo, jak se bude chovat na mnohdy šlapavých vrstevnicích, táhlých a technických výjezdech v našem rajónu. O tom, že ve sjezdech nebudu mít problém a kolo s určitostí zvládne víc, než moje hlava, jsem nepochyboval.
Po úvodním zahřívacím okruhu a nastavení kola podle mých představ jsem vyrazil na standardní testovací traily u nás za komínem. Po nasednutí jsem si uvědomil vzpřímenější posed, a když mi téměř 800 mm široká řídítka vklouzla do ruky, připadal jsem si jako na motorce (na té jsem sice nikdy nejezdil, ale takhle nějak si to představuju).
Abych se mohl pořádně svézt a užít si ty velké zdvihy, musel jsem si to vyšlápnout a hned se mi potvrdilo to, v co jsem tajně doufal. Process jel jako standardní trailbajk a 15cm zdvihy vůbec nevadily, vidlice s tlumičem si ze svého rozsahu ukrajovali jen tolik, kolik bylo potřeba. Devětadvacítky se hezky odvalovaly a jako nic překonávaly nástrahy terénu a já stoupal jako dým.
Po příjemném překvapení ve výjezdu mě čekala zprvu houpavá pasáž, ve které je nutné občas přišlápnout, abych v nedlouhých výjezdových úsecích neztrácel rychlost a pěkně to odsýpalo směrem k závěrečnému sjezdu, protkaném výraznými kořeny a nevelkými pískovcovými dropy. A i tady Kona nabídla, co jsem očekával. Dobře držela stopu, přes krátký představec okamžitě přijímala moje povely, poslušně zatáčela a dostával jsem zpětnou vazbu typu „Zvládnu všechno! Máš tam ještě něco?“ Prostě jsem letěl jako střela (v rámci mého vnímání a dovedností), ale hlavně ten pocit jistoty, že pod sebou mám pořádný stroj, který se jen tak něčeho nezalekne.
Další výjezd a další trail, a jak to tak bývá, na kvalitu se rychle zvyká a moje stoupající sebedůvěra a odvaha pouštět se ve stále větší rychlosti do zatáček a překonávání překážek byla odměněna několika pády. Byla to sice taková nevinná lehnutí bez následků, ale uvědomil jsem si ten zdvižený prst a řekl si: “Tak se zase uklidni, Jakube, a jezdi, na co máš!“ Holt jsem se nechal unést. Zbytek testovacího okruhu už proběhl hladce a užíval jsem si Konu naplno!
Seznam kapitol článku
- 14. 06. 2019
- Testy - Recenze
- Foto: Jan Němec
Petr Bureš
6114 článkůZakladatel MTBS.cz a KOLO.cz. Vášnivý biker a v posledních letech i elektrobiker, a gravelista. Třicet let sleduje technické novinky a inovace, jezdí po jejich prezentacích a odborných veletrzích po celém světě a sleduje také nejdůležitější události cyklobyznysu. Kromě nejnovějších technologií a bikových novinek je vášnivým příznivcem Retro MTB komunity.
Vložit komentář