Jízdní dojmy podruhé

Je to jen o něco málo déle než rok, co jsem tohle kolo sedlal poprvé. Tehdy šlo o model 2019, a ačkoli rámově se od té doby nic nezměnilo, tak jsem přijal nabídku se na něm svézt podruhé, protože dostal novou Shimano specifikaci, která nahradila předchozí dostupnější Sram; a to, musím říct, kolu prospělo, byť k tomu mám pár poznámek. O těch ale až za chvíli.

TEST: Kellys Thorx 50 29"

Rám a jeho geny

Thorx je trailbike, který má svým chováním blíž k enduru než k maratonskému speciálu. Ostatně tohle je logické, protože konstruktéři ho stavěli na základě Swagu, což je endurová sedmadváca se vším všudy včetně vlastního virtuálního systému odpružení, které kombinuje poměrně netypicky šikmo umístěné hlavní vahadlo se subtilním, také šikmo situovaným druhým vahadlem těsně pod středovým složením.

Samotný tlumič je naladěný hodně aktivně. Začátek chodu hodně závisí na tom, jaký typ jízdy preferujete a na kolik si tlumič nafouknete, protože dokáže být krásně aktivní a sametově odpružit i menší nerovnosti, nebo naopak línější v počáteční fázi, ale adekvátně rychlý v aktivní zóně střední části zdvihu.

Už když jsem Thorxe testoval před rokem, hledal jsem poměrně dlouho kompromis v tom, jak si ho uzpůsobit při jízdě do kopce tak, aby se pode mnou nehoupal jak loďka v silném příboji. Částečně to řeší vyšší tlak v tlumiči, částečně pak páčka lockoutu, ale co jsem zjistil a docela si oblíbil a navykl se to využívat nově, je, že zadní stavba se při výjezdu opravdu hodně uklidní, když si stoupnete a výjezd si dáváte ze sedla. Jasně, nejde to udělat vždycky a musíte při tom dávat pozor a kontrolovat trakci zadního kola, zejména pokud jedete do prudšího kopce, ale odměnou je vám opravdu poměrně velké zklidnění pohupování a krásně se to projeví i při otevřené páčce lockoutu.

Tohle zjištění mě skoro až překvapilo, protože jsem měl v paměti loňský test tohoto biku a moc jsem se netěšil na to, jak budu tuhle skutečnost popisovat podruhé. Ale od toho jsou přesně opakované testy, při kterých se můžete zaměřit znovu na jednu věc a třeba jí přijít na zoubek :-).

Sám patřím mezi lidi, kteří primárně nehledají celoodpružený bike proto, aby ho dokázali celý kompletně zalockoutovat a teprve pak byli plně spokojení. Celopéro prostě má podle mě pružit, jen je potřeba aby nepružilo příliš ve chvílích, kdy to prostě nepotřebujete.

V tomhle ohledu si myslím, že by se dalo ještě zapracovat na lepší progresivitě tlumení, protože pokud se rozhodnete zajet si s tímhle bikem někam, kde pořádně využijete 150 mm přední vidlice, tak dříve nebo později zjistíte, že zadek jde o poznání ochotněji do maxima svého zdvihu než předek a i tady se mi párkrát podařilo dostat Thorxe na doraz a to jsem s ním opravdu nevyváděl žádné vysloveně psí kusy. Částečně by tuhle věc mohl řešit token navíc uvnitř tlumiče, který by progresivitu mírně upravil, ale možná by nebylo marné ho tam dávat hned z výroby, protože většina běžných uživatelů neví, že něco takového existuje a už vůbec netuší, jak se s něčím podobným pracuje.

Od posledního svezení na tomhle kole před rokem jsem měl možnost se svézt na spoustě jiných trailbiků a musím říct, že Thorx má určitě něco do sebe. Je totiž sympaticky dlouhý současně se strmou sedlovkou a tak akorát položenou vidlicí, která spolu s krátkým představcem a relativně nízkým stackem dává kombinaci citlivého řízení s optimální zpětnou vazbou, lehce střihnutou maratonsky dlouhým posedem :-).

Kdo má rád být v užším/bližším kontaktu s předním kolem, tak se mu Thorx bude určitě zamlouvat, obzvlášť pokud si přeskládáte podložky pod představcem jinam. Víc endurovému stylu by asi slušela alespoň 780 mm řídítka a na můj vkus k podobnému biku moc nesedí lesklé sedlo s dírou uprostřed, ale na druhou stranu si na nějako nepohodlí rozhodně nemůžu stěžovat.

Novinky v osazenstvu

Meziročně se nejvyšší Thorx moc nezměnil. Zelená barva army stylu mu zůstala, na trailech můžete lesákům klidně tvrdit, že patříte k nim. Kola i obutí také zůstalo, přední Hans mě ovšem letos nepěkně vytrestal při jednom vlhkém testování, kde jsem zřejmě přehlédl šikmý slizký kořen napříč cestou, a jak rychle jsem byl na zemi, jsem opravdu nečekal.

Letos jsem do testu dostal voňavku čerstvě vybalenou z krabice, na které před tím nikdo nejezdil. Projevilo se to kromě jiného ale i v tom, že jinak hodně chválený Pike měl k optimální citlivosti dost daleko. Jasné je, že čas tuhle věc spraví, a poté, co se kolo pořádně zajede a kluzáky si sednou s kluznými pouzdry se vše v ideální stav obrátí, ale musím říct, že jsem z toho byl chvilku docela rozladěný, protože vidlice prostě moc citlivá nebyla tam, kde obvykle zobou její kolegyně o sto šest.

Hlavní novinkou na letošním Thorxu je nové řazení a vlastně celý pohon. Nově je zde totiž Shimano XT, tedy na dvou nejviditelnějších místech, a to klikách a přehazovačce. Kazeta už náleží k dostupnější sadě SLX a současně s ní nese logo SLX také řadící páčka a to je škoda, protože jakkoli si SLX páčka s XT páčkou v přesnosti a ergonomii téměř nezadá, chybí ji jedna podstatná vlastnost, a to schopnost odřazovat dolů o dva pastorky najednou, což je alespoň pro mě jako letitého shimanistu podstatná vada na kráse a raději bych pár stovek připlatil za XT páčku, než si na biku nechal tohle "nešpatné" SLX.

Ale abych jen neremcal, tak musím vyseknout poklonu přesně fungujícímu, nehlučnému, a přitom čitelnému řazení. Převod "do rychla" s třicetčtyřkou převodníkem mi přišel fajn. Nejlehčí převod ve stoupáních jsem díky častému dupání ze sedla tentokrát příliš nepoužíval, a přitom mi ale nechyběl.

Konstrukce zadní stavby není příliš náchylná k tomu, aby s ní řetěz často obcoval, protože řetězové vzpěry jsou dostatečně nízko a pod úrovní středu, takže ani ve sjezdu nemáte pocit, že jedete na pojízdném železářství.

Jednopístkovým XT kotoučovkám se toho vytknout moc nedá, snad jen to, že pokud byste měli výrazné endurovější ambice a často hodlali jezdit mnohaminutové sjezdy, tak by nebylo od věci se poohlédnout po jejich čtyřpístkovém provedení, ale myslím, že typický majitel Thorxe s nimi bude spokojený.

Nad kolem převezmete celkovou kontrolu poměrně snadno. Mám rád delší rámy a to Thorx přesně je. Na druhou stranu pokud jste menšího vzrůstu, bude pro vás možná menším oříškem poskládat se na menší eMko protože i to je poměrně dlouhé, byť celkem hodně nízké.

Papírové hodnoty geometrie sice naznačují celkem strmý úhel vidlice, ale jak jsem si potvrdil v reálu, při optimálním nastavení vyššího sagu tlumiče se vám reálný úhel vidlice ještě o něco položí, střed malinko sníží a to už je poloha, ve které se jezdec cítí docela příjemně i v nájezdu do příkřejších sjezdových sekcí. Jen kdyby té progresivity na konci zdvihu bylo o něco víc, protože pak by enduro na tomhle kole mělo ještě větší grády.

• 07. 08. 2020
• Testy - Recenze
• Foto: Petr Bureš & Tereza Nusková