TEST: Ghost Hybride SL AMR X S 5.7+
V dnešním testu se podíváme na elektrizovaný počin německé produkce. Přesněji na nejnovější celoodpružený karbonový elektrický Ghost Hybride SL AMR X...
- 16. 04. 2019
- Jan Měšťák
- Testy - Recenze
- Foto: Petr Bureš
Eparáda
Když se ke mně dostane nějaká testovačka, tak většinou jako první ladím posed a tlumení. U SL AMRA jsem vytáhl mobil a začal párováním. Ano, doba už je taková. Po tom co jsem stáhl všechny aktualizace a pohrabal se v nastavení, jsem šel teprve na posed a tlumení. Přední Yari jsem nafoukal na poctivých třicet procent sagu. S tlumičem jsem toho pro jistotu moc nedělal. Je to Cane Creek a to chce odborníka! Tím zatím nejsem ani po stažení aplikace Dialed, kterou Cane nabízí. Velice sympatickou informací je, že po zakoupení kola u Ghostu vám pružinu zamění podle vaší aktuální váhy.
Při mých 175 cm je posed na SL AMRovi vzpřímenější. Reach v emkové velikosti dosahuje 434 mm. Stoupání do kopců byla naprostá extáze. Kořeny, kameny, skalky. Nic nebyl problém. Naopak výzvou. Nízko položené těžiště a 455 mm dlouhá zadní stavba dodávaly kolu neskutečnou stabilitu. Přední kolo drželo u země i v opravdu prudkých stoupáních.
Sloping rámu dopřával dostatek prostoru pro vyrovnávání těžiště a tomu všemu dohrával i zadní pluskovej plášť, který se držel zuby nehty i na sněho/blátivém povrchu. Do tabulek geometrie a osazení kola při testování záměrně nekoukám, aby čísla neovlivňovala můj úsudek. Jak už jsem zmínil, jediné co mě omezovalo nebo znepříjemňovalo vyjíždění kopců na ebajkách byly prozatím jen dlouhé kliky, se kterýma jsem často zavadil o překážky. U SL AMRa jsem po celou dobu testování ani jednou nezavadil o kámen nebo jinou překážku vystupující nad povrch. Přitom mi vůbec nepřišlo, že kolo roztáčím kratšíma klikama. Až při pohledu na stránky Ghostu jsem zjistil proč tomu tak bylo. Za mě se Ghost trefil do černého! Jediné, co mě trochu štvalo nebyla ani tak chyba samotné geometrie kola, ale projev motoru v Boost režimu. Ten zabírá ještě cca dvě sekundy po ukončení šlapání. To mě v zatáčkách občas vyškolilo. Místo toho, aby kolo zatočilo, se hrnulo ze zatáčky ven. Obzvlášť v prudkém kopci to zábava nebyla. Když už jsem se vyblbnul kopcem nahoru, nastoupila zábava z kopce dolů.
S ebajkama to z kopce alespoň ze začátku dokáže být fakt těžký. Musíte ukočírovat o 10 až 11 kg větší váhu.Ta váha je cítit jak v zatáčkách, tak i skocích a dropech, kde vás většinou kolo táhne těžce k zemi nebo ze zatáčky ven. Nevím jestli to je už nějakou tou zkušeností, ale z kopce jsem na Ghostu prakticky nepoznal, že jedu na kole o pár kilogramů těžším než obvykle. SL AMR opravdu překvapil v lehkosti zatáčení a překonávání překážek.
Těžiště je zde proklatě nízko a to se výrazně projevuje jak cestou nahoru, tak i dolu. Tomu všemu pomáhalo přední 29 palcové kolo. Shorty se do země zakusovala s vervou a krásně vedla stopu. Zatímco zadní déháerko udržovalo zadek poklidně v závěsu. Yarinovi ani Inlinenovi nemám co vytknout. Jejich souhra byla téměř božská symfonie. Věřím, že kdyby Inline prošel nastavením u odborníka, byla by symfonie ještě věhlasnější.
Tento masiv je potřeba občas zkrotit. A to měly v tomto případě na starosti brzdy od Magury. Kolo jsem do testu dostal nové, brzdy nezajeté. Jejich seznámení mě, nebo spíš moje boty, moc nepotěšilo. Nastoupit do práce se jim moc nechtělo a v prvním společném sešupu mě tak samozřejmě trochu vypekly. Zastoupit je musely moje nové Fiveteny a křoví na konci. Pár kilometrů jim trvalo než se rozkoukaly. Magury jsou jedny z těch ukecaných brzd. Mě osobně to nevadí, ale půlka lesa ví, že zrovna brzdíte. Po menším zajetí přišel i výkon a kolo vždy bez problému zkrotily. Trochu mi jen chybělo dávkování, které má Shimano tedy o poznání lepší.
Vždycky mě pobaví výrobcem deklarovaný dojezd km v tom a tom režimu. Ta se možná přibližuje realitě při jízdě po rovině v režimu Eco nebo po vyjetí na menší kopec a štrádování po hřebeni. Jenomže na to si radši vezmu klasickej bajk. Od ebajku chci, aby mě vozil nahoru, dolu a to pokud možno svižně oběma směry celý den. Pravda je bohužel úplně jinde. Dojezd se většinou pohybuje kolem 40 až 50 km s cirka 1000 nastoupanými metry. Když mu budete ale hodně nakládat v režimu Trail a Boost, počítejte spíše s 30 km. To samozřejmě ovlivňuje spousta faktorů. Váha jezdce, sklon stoupání, agresivita, se kterou do něj dupete atd. Po vyšťavení baterie musíte k zásuvce na 5 až 6 hodin, abyste baterku docvakli do plna.
Seznam kapitol článku
- 16. 04. 2019
- zobrazeno: 22550x
- Testy - Recenze
- Foto: Petr Bureš
Petr Bureš
6114 článkůZakladatel MTBS.cz a KOLO.cz. Vášnivý biker a v posledních letech i elektrobiker, a gravelista. Třicet let sleduje technické novinky a inovace, jezdí po jejich prezentacích a odborných veletrzích po celém světě a sleduje také nejdůležitější události cyklobyznysu. Kromě nejnovějších technologií a bikových novinek je vášnivým příznivcem Retro MTB komunity.
Vložit komentář