TEST: Forbidden Dreadnought - pro ty, co to chtějí jinak
Hoši, tohle je bike, o kterém by se dalo diskutovat docela dlouho, ačkoli jsem si jistý, že dokáže zaujmout jen relativně omezenou cílovou skupinu riderů...
- 09. 08. 2023
- Petrr Bureš
- Testy - Recenze
- Foto: Petr Bureš a Tereza Nusková
Jízdní dojmy
Už je to sice nějaký ten pátek, co jsem měl možnost se povozit na tomhle kole, ale dojmy z podobných kol prostě nezapomenete. Původně jsem vlastně ani nechtěl nijak zvlášť rozebírat jízdní vlastnosti a vlastně ani nedělat klasický test tohoto biku, ale nakonec jsem si řekl, že proč nesepsat alespoň pár myšlenek, které s tímto bikem souvisí a které jsem si krátce poznamenal do diktafonu během jedné z vyjížděk.
Highpivoty, které jsem měl možnost jezdit, měly většinou jednu takovou nemilou vlastnost, a to, že byly kvůli horní kladce daleko hlučnější při šlapání než biky s klasicky vedeným řetězem. Tady musím říct, že jsem zažil nejtišší highpivot ze všech. Ano, byl o poznání hlučnější hlavně na krajmích převodech, ale výrazně tišší než třeba Jekyll od Cannondale. Prostě mě mile překvapilo, jak umí být i tenhle systém tichý.
Druhý poznatek souvisí se šlapáním, a to jak po rovině, tak v kopci ze sedla i vsedě. Zadní stavba opravdu jen minimálně noří do zdvihu a to jsem se snažil šlapat i opravdu prasácky, nikoli tak, jak se správně má. Vysoko umístěný čep dělá prostě skvěle svou práci!
Třetí dojem souvisí s geometrií. XLko je sice na pohled hodně dlouhé, ale strmě vztyčená sedlovka vrací sedlo a jeho špičku i přes veledlouhou (665 mm) horní rámovku do přijatelné pozice, takže se mi celkový posez jevil jako nadmíru pohodlný a skvěle nakombinovaný s dlouhým rozvorem. Ve výsledku je bike při vyšších rychlostech skvěle stabilní a v terénu, kde pracuje podvozek na maximum, překvapí hlavně to, jak skvěle funguje zadní stavba. To, jak se díky vysoko umístěnému čepu rozvor kola při odpružení mírně prodlužuje, neumím úplně popsat, ale kolo je na nerovnostech neuvěřitelně klidné a požírá všechno, co mu přijde do cesty. S tím ale souvisí na druhou stranu i pocit těžkopádnosti ve chvíli, kdy se chcete s bikem proplést mezi stromy nebo rychle změnit směr položením do za sebou rychle následujících zatáček. Tahle disciplína se mu moc nelíbí. Musíte si prostě zvyknout na o poznání delší zadek i předek a naučit se s tím žít.
Limitem pro nějaké větší výletování je tu hmotnost. Přeci jenom šestnáct kg není málo a s něčím podobným se asi na maraton tahat nebudete a na lehčí trailovou vyjížďku budete hodně laborovat nad tím, jestli nevyměnit alespoň pláště za nějaké lehčí, abyste se přiblížili alespoň k patnácti kilům. Míst, kde by se dala hmotnost ještě dále ušetřit, je rozhodné víc, ale to bych nechal už na individuálním přístupu každěho z vás.
Za mě jednoznačně nejslabším místem jsou na tomto kole brzdy, resp. levné kotouče. Pro lepší účinnost bych volil výměnu alespoň kotoučů za nějaké pořádné, ideálně s adekvátními destičkami. Samotné brzdy sice nejsou bůhvíco, ale svou práci se snaží dělat, a pokud neplánujete zrovna start na Megaavalanche, tak vám službu udělají.
Seznam kapitol článku
- 09. 08. 2023
- zobrazeno: 15540x
- Testy - Recenze
- Foto: Petr Bureš a Tereza Nusková
Petr Bureš
6114 článkůZakladatel MTBS.cz a KOLO.cz. Vášnivý biker a v posledních letech i elektrobiker, a gravelista. Třicet let sleduje technické novinky a inovace, jezdí po jejich prezentacích a odborných veletrzích po celém světě a sleduje také nejdůležitější události cyklobyznysu. Kromě nejnovějších technologií a bikových novinek je vášnivým příznivcem Retro MTB komunity.
Diskuze k článku
"pokud bych si měl vybírat..." :-( Zkuste příště napsat reálně, jestli byste si ho vzal a na co.
karel.neugebauer.7 — #1 To už je opravdu hodně subjektivní pohled. Osobně preferuju jiné designové styly, takže tenhle bike bych si pro sebe nekoupil, to ale neznamená, že ho někdo jiný nemůže naopak upřednostnit protože ho zaujme.
K opravě:
*nejtižší*
*tižší*
*proplézt*
A jinak díky za opět zajímavý testík.
Vložit komentář