Nejnovější generace závodního XC biku Scalpel prošla naším redakčním testem, tady jsou naše poznatky...
Kdybych měl vypočítávat, kolik předchozích generací Scalpelu a na jakých místech jsem v minulosti testoval, vydalo by to na poměrně pestrý a dlouhý seznam. Letos poprvé po opravdu dlouhé době jsem kvůli prvnímu testu nové generace Scalpelu nemusel nikam cestovat, protože testovací Scalpel 2 Lefty dorazil pěkně ke mně mě domů a mohl jsem ho tak vyzkoušet na dobře známých místech, abych zjistil, v čem je lepší a v čem naopak horší než jeho předchůdce.
A hned na úvod musím prozradit, že dnešní test bude více o chválení než kritice, protože Cannondale v rámci nového modelu změnil přesně to, co jsem si přál, aby změnil. V kostce řečeno, vzal předchozí SE model s vyšším zdvihem, trochu ho natáhl a udělal z něj závodní Scalpel.
U Scalpela nemůžete čekat žádné kompromisy, takže když vám teamoví jezdci řeknou, že potřebují pořádný downcountry model, musíte jim jejich přání splnit a vlastně fakticky vzít kdysi klasický trailbike se 120mm zdvihy vytunit jeho materiál rámu, aby byl co nejlehčí a dát mu geometrii, která si dokáže poradit jak s dvoumetrovými dropy, tak i kilometrovým prudkým stoupáním, a k tomu pak osadit v rámci možností co nejlehčí komponenty, aby byl bike použitelný na závody.
Dvojkový Scalpel je nejlevnějším modelem s novou Lefty vidlicí, která dostala poprvé 120mm zdvih. Společně se zadním zdvihem, který je rovněž 120 mm, přichází Cannondale s neuvěřitelně univerzálním bikem, který jsem si hned od prvních metrů doslova zamiloval.
Sportovně závodní posed budete cítit od prvního nasednutí. Nízko položený kokpit, současně ale s relativně nízko položeným středem tady oproti předchozí generaci doplňuje ještě o poznání delší rám, což vám dává najednou daleko více prostoru pro manévrování v technických pasážích a sjezdech a naopak vás v ničem neomezuje v prudkých výjezdech.
Nový Scalpel umí být téměř pevným kolem ve sprintech nebo táhlých výjezdech, pokud si ho zalockoutujete. K tomu tady slouží otočný gripshift ovladač od Rock Shoxu, který má dvě polohy, jasně od sebe oddělené pootočením a cvaknutím. Odpružení po jeho použití opravdu výrazně změní svůj charakter, protože kinematika zadní stavby, připomínající čtyřčepové zavěšení je zde v otevřeném režimu opravdu hodně aktivní a ačkoli v terénu odpružení neobtěžuje, neustále pod vámi v otevřeném módu pracuje.
Tady bych zmínil jednu malou výtku, a to kombinaci gripu s páčkou teleskopické sedlovky, která bohužel sice na první pohled vypadá nevinně, ale v praxi jsem neustále při lockoutování zavazoval kloubem palce o páčku teleskopky, protože mezi ní a gripem není bohužel moc místa.
Co se týká jízdy, tak do kopce to Scalpelu opravdu jde. Vlastně jsem zjistil, že i v terénu s otevřeným tlumením jsem žádné zásadnější pohupování nezaznamenal, a pokud jsem chtěl mít pohodlnější pocit z jízdy, tak jsem lockout nepoužíval. V prudších úsecích jakoby mě Scalpel neustále hnal vpřed. Ani náznak zvedání předního kola, ani náznak potřeby přesouvat se v sedle na jeho špičku. Evidentně to u Cannondale věděli, a proto sem dali moderní zkrácenou verzi sedla, která jsem musel zkonstatovat, že mi po několika desítkách kilometrů skvěle sedla a ani po delších vyjížďkách jsem si nemohl stěžovat na nepohodlí.
Po rovině a v hravých trailech bike doslova letí. Osobně mám raději kola se stabilnější geometrií a delším rozvorem, která lépe drží stopu. Tady je to ideální kompromis, který nijak neomezuje ovladatelnost biku a schopnost zatáčet, ale stabilita kola v terénu je skvělá. Přišlo mi, jako by měl nový model o malinko níž položený střed, protože jsem si co do těžiště připadal skvěle, a to jak ve výjezdech, tak zejména ve sjezdech, které jsem si užíval nejenom díky vyšším zdvihům, ale také nové geometrii.
Tuhost rámu i schopnost okamžitě akcelerovat byla u Scalpelů vždy na skvělé úrovni a platí to i v tomto případě. Malinké rezervy jsou zde ve výbavě, kterou by šlo posunout například k ultimátnějším výpletům, ale to by pak už nebyl prostor pro vyšší a dražší specifikace :-).
Tady jsem si naprosto přesně vzpomněl na to, jak jsem před pár lety poprvé testoval tehdy oba nové Scalpely, klasický i trailovější model SE a v duchu si říkal, jak a proč se mi který z nich líbí, a doufal, že přijde doba, kdy Cannondale vezme geny SE modelu a postaví na nich závodní Scalpel. Ta doba nyní nastala a co do koncepce kola, jeho zdvihů a geometrie musím smeknout před Cannondale klobouk, protože udělal rám, kterému nelze nic zásadního vytknout, a až se za 5 let sejdeme u budoucí nové generace Scalpelu, budu hodně zvědavý na to, co na ní bude oproti tomuto modelu výrazně jinak, protože mi na dnešní poměry přijde téměř bezchybný.
Vložit komentář