TEST: Cannondale F-Si
Nemohli jsme nepřijmout pozvání do německého Albstadtu na dvoudenní testování novinky pro rok 2015, kterou v Cannondalu ladili pěkně dlouho...
- 11. 07. 2014
- Jan Němec
- Testy - Recenze
Novinka na vlastní kůži
Ať si kdo chce co chce o Albstadtu říká, traily kolem města mají báječné. Jen nesmějí být mokré. Jak praví klask: svině klouzavý. Všudepřítomný vápenec dával poměrně jednoduchým a rychlým trailům zcela nový rozměr. Nahoru, dolů. Stovky "switch-backs". Oni nám prostě chtějí dokázat, že je to kolo fakt hravé. A znovu nahoru a znovu dolů. Bike stoupá jako kamzík, v serpentinkách mrštný jako ještěrka. Limitující jsou jen naše nohy.
Jen poslední půhodinka ze tříhodinové vyjížďky byla po silnici. Tu nám zase okořenil japonský novinář, tou dobou už s krvácejícím kolenem, když to narval do popelnic a shodil jich celou řadu. Zřejmě chtěl vyzkoušet, co je pravdy na tom, že armádní Ballistec carbon nepraská...
Druhý den znovu, jen když jsme ráno přišli ke strojům, byla ozdobená startovními čísly albstadtského maratonu. No maratonu, možná spíš kriterka, trasy byly 23 a 46 kilometrů. Nacpali jsme se tedy mezi Němce (konečně jsem se cítili jako ryba ve vodě) a jali se vyzkoušet závodní raketu. Více méně šotolinková lesní cesta, jen cca kilák po singlu. Nic moc. Ale letěli jsme, tedy spíš kolega Michal, já s ním vydržel jen chvíli. Závěrečná pasáž, rovina a mírně z kopce dovolila zařadit nejtěžší převod 32x10 jež byl ovšem i tak málo těžký. Cíl a krásné 134. místo.
Jen těžko se mi s kolem loučilo. Nečekal jsem, že budu z hardtailu zase tak nadšený. Musel jsem uznat, že marketingová hláška o tom, že kolo v sobě snoubí to nejlepší ze šestadvacítek a devětadvacítek není vůbec lichá.
První pocity z F-Si byly hodně rozpačité. Nepamatuju si kolo, na jehož řízení bych si musel zvykat tak dlouho, "živý" to bylo až moc a v rychlejších techničtějších pasážích nedávalo pocit jistoty a kontroly, což navíc umocňoval kluzký terén. F-Si se tvářilo opravdu jako bike pro Fontanu, Fumice a hrstku vyvolených. Sžívání se s geometrií a bleskurychlými reakcemi na sebemenší podnět, se do pozitivna přehouplo po zhruba třech hodinách jízdy, potom si začnete hravost pomalu užívat.
| Technické parametry | ||
 |
velikosti | S, M, L, XL |
| A - úhel hlavy *) | 69,5° | |
| B - úhel sedlovky *) | 73,1° | |
| C - délka rámu *) | 623 mm | |
| D - výška sedlové tr.*) | 485 mm | |
| E - rozchod kol *) | 1123 mm | |
| F - délka zadní stavby *) | 429 mm | |
| G - výška středu *) | nezjištěno | |
| hmotnost kola (bez pedálů) | 8,6 kg | |
*) - Udávané hodnoty rozměrů odpovídají testované velikosti L
Na co se naopak zvyká velmi snadno, je úžasná lehkost, s jakou kolo jede. Celková váha kola a jeho tuhost v kombinaci s koly Enve je znát jak při stoupání po pevných cestách, tak i v technických pasážích.
Jediné, co by z mého pohledu šlo z kola ihned pryč, by byly komponenty Prologo - gripy jsou nepohodlné, tenké, úzké a "plastové" sedlo Nago Evo X8 má ke komfortu také celkem hodně daleko.
Foto: Cannondale & Michal Červený & Petr Bureš
Seznam kapitol článku
- 11. 07. 2014
- Testy - Recenze
Petr Bureš
6114 článkůZakladatel MTBS.cz a KOLO.cz. Vášnivý biker a v posledních letech i elektrobiker, a gravelista. Třicet let sleduje technické novinky a inovace, jezdí po jejich prezentacích a odborných veletrzích po celém světě a sleduje také nejdůležitější události cyklobyznysu. Kromě nejnovějších technologií a bikových novinek je vášnivým příznivcem Retro MTB komunity.
Vložit komentář