Přečtěte si rozhovor s Barborou Průdkovou o Kataru, o sezoně plné změn, o vztahu s Petrem Vakočem a o budoucnosti…
Jedna z nejúspěšnějších členek výpravy na silničním MS v Kataru byla bikerka Barbora Průdková. Hned se o ní začaly zajímat silniční týmy… A to dvacetiletá cyklistka z Ostravy už málem ukončila sezonu. Pak ale zvonil telefon: Barčo, nechtěla bys jet na MS do Kataru?
“Nejela jsem ani na mistrovství Evropy, takže jsem s MS v Kataru pak ani nepočítala. Ale týden před mistrákem světa jsem se dozvěděla, že bych mohla jet. Takže jsem si řekla, že radši dojezdím sezonu tam v teple, než tady v zimě a dešti.”
Takže to bylo trochu narychlo?
Škoda, že jsem to nevěděla dřív, ale i tak jsem spokojená. Zase jsem tam něco pro sebe udělala a udělala jsem dobře.
Gymnastika v Dauhá. Nadaná sportovkyně se zkrátka nezapře...
Barča před startem závodu na MS v Kataru
Byl to tvůj první světový šampionát?
Poprvé na mistrovství světa, poprvé na tak obrovském podniku. Možná vloni v Baku, to bylo úplně poprvé na velké akci.
S čím jsi tedy do Kataru odjížděla?
No, moc jsem toho neděla, moc zkušeností jsem neměla. Byl to hodně specifický závod, podobný kriteriu, ale v červenci jsem se připravovala na silnici v Holandsku a to mi strašně pomohlo, hlavně to, abych se uměla pohybovat v balíku.
Co jsi jezdila v Holandsku?
Byla jsem tam osm dnů a za ty jsem absolvovala 7 kritierijních závodů. Chtěla jsem si to osahat a naučit se jezdit v balíku, počítala jsem, že pojedu na ME.
A v Kataru se zkušenosti hodily?
Moc jsem nevěděla, koho si hlídat, jen jsem věděla, že musím být vepředu. Ale zaváhala jsem v závěru, fyzicky jsem na to měla, ale zdálo se mi divný, že jsem ve skupině o medaile. Pak mě najednou zavřely doprostřed balíku a bylo…. Podvědomě jsem nepočítala s tím, že bych mohla bojovat takhle vysoko. Chyběly zkušenosti.
V Táboře si také poprvé vyzkoušela cyklokros...
O Kataru se hodně mluvilo jako o zemi, kam MS cyklistů nepatří, jak jsi to vnímala?
Pravda je, že lidí tam moc nebylo. Nejela bych tam ani na dovolenou, šílený vedro, žádná příroda a na kole se tam jezdit moc nedalo, aut všude mraky jako na D1…. Ale není divu, litr benzinu stál sedm korun! Ale jinak pěkný moře a hotely a já jsem si tam paradoxně i odpočinula, tedy kromě závodu. Měli jsme skvělé zázemí s fyzioterapeuty.
Takže, když se teď ohlédneš, jsi s letošní sezonou spokojená?
Jsem spokojená. Jsem absolutní mistryně republiky na biku, zajela jsem pátý místo na MS ve sprintech a v Andoře jsem zajela 4. místo. Od půlky sezony do konce to bylo čím dál lepší, ta první první stála za prd. Ale myslím, že to bylo hlavně o hlavě než o fyzičce. Všechno jsem si tak nějak ujasnila, změnila spoustu věcí a začalo to fungovat. Taky jsem byla 14 dnů na soustředění v Livignu, který mě dost posunulo.
Začala jsi spolupracovat i s mentálním koučem…
A to si myslím, že bylo pro mě hodně důležité. Začala jsem spolupracovat s Radimem Valigurou, který spolupracoval třeba s Martinou Hingis nebo teď s Petrou Kvitovou. Od konce května tam chodím na 2hodinové pohovory. Je nutný si ujasnit, co člověk od života chce. To mě hodně posunulo.
A hned budeš v sobotu předávat své zkušenosti?
Věřím, že ten, kdo to myslí s profesionálním sportem vážně, tak pro toho je ten seminář a i moje zkušenosti důležité. Doporučila bych to hlavně těm, kteří jsou stejně staří nebo mladší než já. Zrovna v tomhle věku je nutný si spoustu věcí ujasnit. /o setkání pro fanoušky více informací zde/
Barča na posledním závodě SP v Andoře
Letos jsi změnila tým, jak to vypadá do budoucna?
Je to zajímavý, po Kataru bych mohla jít na silnici, pár nabídek jsem dostala, hodně lidí se o mě zajímalo. Ale biky mám radši, kdybych dostala dobrou nabídku na silnici, tak bych to asi brala. Budu na 80 % na bikách, na konci října budu všecno vědět na 100 %. Musím to taky skloubit se studiem VŠ, kde dělám aplikovanou tělesnou výchovu, to je pro lidi s handicapem. Strašně mě to baví, ale studovat budu jen v zimě a v létě jezdit na kole.
Jsi často vidět s Petrem Vakočem….
To je pravda :-) No, to je proto, že spolu chodíme.
Cyklistický páreček?
Já jsem moc ráda, že mám cyklistu. Petr mi hodně pomáhá, dodává mi energii, dost se spolu bavíme o tréninku, máme podobný životní styl...
Vložit komentář