Petra radí: Které potraviny jíst a kterých se vyvarovat?

Další článek z pera Petry Ježkové, manželky bikera Václava Ježka a výživové poradkyně, prozradí, co se u Ježků doma jí a co je naopak zakázáno...

Výživa

V prvním díle seriálu Vliv stravy na zdraví a sportovní výkon jsme si shrnuli pár základních tipů, jak se správně stravovat (čtěte zde). V dnešním příspěvku popíši, co konkrétně jíme, a z našeho jídelníčku si pak můžete odvodit, kterým potravinám dáváme přednost, které omezujeme a které nejíme vůbec. Je mnoho kriterií, dle kterých se člověk stravuje. U nás je na prvním místě to, aby byla strava zdravá, na druhém místě to, aby vyhovovala výživě sportovců, a na třetím, aby byla energeticky vyvážená.

Snídaně: to je jednoduché - kaše. Střídáme kaši jáhlovou, rýžovou, kukuřičnou, ovesnou a všelijak je kombinujeme. Obvykle připravujeme každé ráno dva druhy. Vaříme ji v mléce (kravském či rýžovém) zředěném vodou. Kaši snídá celá rodina dennodenně už rok a půl a každé ráno se na ni těšíme.

Svačina: děti obvykle svačí doma upečený celozrnný chléb se sýrem a porci ovoce, Venda je dopoledne na tréninku, takže doplňuje energii „traťovkami"- poslední dobou jsou to doma upečené ovesné tyčinky, já si dám porci sušeného ovoce.

Oběd: děti se nají ve školní jídelně, Venda a já si obvykle dáváme celozrnné (většinou bezlepkové) těstoviny, rýži, jáhly, quinou, luštěniny, či brambory a k tomu jednou až dvakrát týdně porci masa (hovězí či kuřecí, vždy v bio kvalitě), či tofu, tempeh nebo sýr (převážně ovčí).

Odpolední svačina: děti a Venda obvykle sní domácí bílý jogurt, nebo porci sušeného ovoce (ne toho proslazeného, „éčkového"), nebo domácí pečivo (amarantová bábovka, celozrnná vánočka,...) já si dám porci semínek či ořechů.

Večeře: upřednostňujeme teplé večeře, tedy celozrnné palačinky se sýrem či zelím, těstoviny s rajčatovou omáčkou, kukuřičné placky, restovanou zeleninu, polévky,...

Několikrát jsem zmínila slovo „domácí", ať už chléb, jogurty, tyčinky,...ano, v kuchyni strávíme mnoho času. Vaříme všichni, i děti. Devítiletý Véna bez problémů ráno uvaří sobě a bráchovi kaši, dvanáctiletý Tom v pohodě večer připraví palačinky či třeba dušenou špaldu s restovanými jablky. Venda, stejně jako většina cyklistů, umí vařit. Minimálně stejně dobře jako já. Pokud chcete kvalitně a zdravě jíst, je to časově náročnější, než žít z polotovarů, instantních jídel či dokonce „hotovek" z mrazáku či v plechovce. Je to otázka priorit. Proto jsme si také koupili třeba obilný mlýnek a meleme si zrno na kaši, aby bylo vždy čerstvé. A abychom nemuseli kupovat bílou mouku, ale měli vždy svou, celozrnnou. A z té si pak upečeme chléb, bábovku, páj,...

Komerční jogurty také jíst nechceme, tak si je připravíme v jogurtovači ( a víme, že v nich je opravdu pouze mléko), stejně tak si upečeme traťovky" na tréninky či závody a víme, že nejsou plné „éček", cukru a nejlacinějšího tuku, v létě si nasušíme ovoce....vlastně když nejsme v práci (škole), nebo na tréninku, tak se naše rodina většinou zabývá vařením či něčím, co s vařením či jídlem souvisí. Ale pro nás to má smysl a baví nás to.

Shrnu-li to, snažíme se jíst jídlo připravené z primárních surovin, ty jsou většinou v bio kvalitě, minimálmě bez „éček" (otázkou „éček" a bio kvalitou se budu zabývat v dalším díle). Výrobky z bílé mouky z 99 % nejíme, stejně tak jako uzeniny či bílý cukr a výrobky z něj. Pokud pečeme sladké, tak vždy s minimálním množstvím cukru (hnědého řepného či třtinového). Upřednostňujeme bezlepkové potraviny. Kluci byli v dětství na lepek alergičtí, a i když dnes už lepek jíst můžou, tak jím jejich organizmus zbytečně nezatěžujeme. Venda lepek také výrazně omezil, u mě je bezlepková a bezmléčná dieta nutnost. Při tomto způsobu stravování je složitější se někde najíst mimo domov a tak pokud někam vyrážíme, máme připraveno své jídlo.

Komu to připadá nereálné, tak věřte, že to jde a není to až tak velký problém. Jen si to člověk musí srovnat v hlavě. Zamyslet se nad tím, jestli chce stravou zlepšit své zdraví, svůj sportovní výkon, zhubnout,...A jestli to stojí za to,aby změnil svůj pohodlný způsob stravování a vyměnil ho za trochu složitější a časově náročnější a změnil tak vlastně i svůj pohled na svět a způsob života. A pokud to teď zní moc filozoficky tak veřte, že jsme obyčejná rodina, kluci občas jedí sladkosti, Václav si dá občas pivo či pizzu, nevyčítáme si, že kvůli našemu biomasu zemřela zase jedna „bio" kráva,...

 

Diskuze k článku

  • #1 xtrail02. 05. 2014, 08:04

    Až to tady jednou budu mít spočítaný, jako že to spočítaný budeme mít všichni, bez ohledu co jíme, tak budu umírat s pocitem, jak ty řízky byly vynikající,líbezná jatýrka, vychlazená dvanáctka,buřtíček ve stánku, kremrole.... lituji ty, kdo nebudeou mít podobné vzpomínky:-)

  • #2 LenkaS02. 05. 2014, 08:12

    Zajímalo by mě, z čeho vrcholový sportovec Venca doplňuje esenciální aminokyseliny, z masa 1-2x týdně to určitě stačit nebude. Jo a víte, jaký je rozdíl mezi normálním zemědělcem a biozemědělcem - biozemědělec hnojí v noci. Biozemědělství je v podmínkách ČR pouze způsob, jak dosáhnout na určitý objem dotací ... Domácí výroba jogurtů :-)))). No to domácí pečení chleba ... dejme tomu ... Alespoň že se děti nají 5x týdně ve školní jídelně.

  • #3 Ota Zima02. 05. 2014, 08:18

    Tak jako jídelníček je to pěkný a rady super, ale co běžně pracující člověk, který ráno dorazí na kole do práce, odmaká si 8,5 hod šichtu a pak na 3 hod trénink po práci? To dle mého názoru je trochu jiná realita, než přijít/přijet z dopoledního tréninku domů a sušit si ovoce a mlít si mouku. Čekal bych rady pro průměrného člověka s běžným zaměstnáním. Trenující profík je fajn, ale dle jeho jídelníčku se asi moc řídit nedá. Díky

  • #4 Zdeněk Vývoda02. 05. 2014, 08:32

    Hmm, člověk pak jede ze závodu domů, staví se po cestě jen tak v Mekáči na něco obzvlášť nezdravého na zub a co to nevidí, borci, kteří ještě před chvílí okupovali stupně vítězů v nejprestižnější kategorii si spokojeně dávají místní speciality :-) :-).

  • #5 Zdeněk Vývoda02. 05. 2014, 08:35

    LenkaS — #2 Tak, chybějící esenciální i neesenciální látky doplňuje spousta sportovců různými doplňky zvanými lidově zob, syp, dobrej matroš nebo taky bobule :-D.

  • #6 LenkaS02. 05. 2014, 08:52

    panzdenda — #5 To jako fakt? Tak třeba nám o tom paní Petra taky časem něco napíše ... :-o

  • #7 xtrail02. 05. 2014, 10:26

    Jestliže nám je předložený jídelníček paní dietoložky předložen jako návod, jak se má stravovat sportovec, tak to je zřejmě špatně. Pokud to je ukázka, jak jí její rodina, tak to je jejich problém co doma jedí. Ten jídelníček je opravdu absolutně mimo realitu, jaké má možnosti běžný sportovec, který dělá sport jen pro radost, což jsme většinou všichni, kdo si to tu čteme. Zvláštní je, že doma jedí podle zásad zdravé výživy, na cestu si připraví vlastní jídlo a přitom děti jedí ve školní jídelně univerzální omáčky, guláše a knedlíky (z mouky) jako normální lidi. Nechápu smysl článku!

  • #8 Peter Strenk02. 05. 2014, 13:55

    Chcelo by to realne priklady ake jedla na ranajky a ake na veceru (aspon po 5 prikladov)

    a pre beznych ludi, ktori cohdia do prace kazdy den a jazdia kratko po praci resp. cez vikend

  • #9 Petra J.02. 05. 2014, 18:15

    Autoři níže napsaných jízlivých komentářů-neupřesnili jste,co se vám zdá tak strašně nereálné.Ráno 2 min. míchat kaši,upéct si domácí chleba, či jíst maso jen 2xtýdně? Vložit ingredience na chléb do pekárny trvá 1 min.,rozdělit jogurt do skleniček,zalít je mlékem a zapnout jogurtovač trvá 2 min.3 min. denně.Vy jste ráno v 8 byli na netu a věnovali svůj čas psaní komentářů.Je to o hodnotách a o tom,čemu chcete věnovat svůj čas.Těžko odpovídat na vaše dotazy-vy přece nechcete slyšet,že lze úspěchu dosáhnout poctivým tréninkem a správnou stravou.Bude-li někdo lepší než vy tak ho stejně odsoudíte jako toho co sype,zobe.Je to mnohem snadnější.Nesoudím a neurážím ty,kteří nevyznávají náš styl,neřeším kdo má pravdu.O tom to není.Žijeme každý jinak,máme naštěstí každý jiné hodnoty.Já nastínila ty naše.Až zase budete v komentářích odkrývat ty vaše,tak se prosím podepište a dokažte,že si za svými názory stojíte i neschováni za přezdívku.Přeji vám,jízlivým,hodně štěstí a více optimismu v pohledu na svět.Hezký den přeje ve státním sektoru ( a tudíž denně) pracující Petra Ježková.

  • #10 Vláďa J.02. 05. 2014, 20:25

    Tohle co píšete vůbec není nic nereálnýho,stačí chtít a vědět proč....problém je spíš v tom že dnes bohužel(nebo snad bohudík?) žijeme v době totální "nadspotřeby" a to se týká samozřejmě v první řadě stravování.Ono je to všechno tak levný a voňavý,a rychle na talíři :-)

    Osobně s tím taky občas celkem neůspěšně bojuji, každopádně díky za inspiraci:-)

    A co se energetického příjmu dnešního průměrného (fyzicky nepracujícího) jedince týká ,tak už dávno tvrdím že je to těžce v nerovnováze.Stačí se rozhlédnout kolem.. :-(

    Fandím Vám a nenechte se "otrávit" :-)

    Vláďa J.

Vložit komentář

Před přidáním komentáře se musíte Přihlásit nebo Registrovat