O kolech, internetu i Facebooku s Robertem Štěrbou

Velký rozhovor s Robertem Štěrbou na aktuální témata palčivé současnosti...

O minulosti a kamarádech

Ještě se na chvilku vrátím do historie. Ty jsi měl kdysi něco společného s Milošem Kašparem, resp. Cykloservisem?
Jasně, Kany (přezdívka Miloše Kašpara - pozn. redakce) jezdil taky na kole, pak dělal nějakou dobu v Dukle bafika a pak vlastně se mnou otevíral krám. Byl můj zaměstnanec tenkrát. Společně jsme dokonce tady založili Cykloservis. Tenkrát to vlastně vzniklo i díky našemu společnému kamarádovi Miloši Kubánkovi, který tenkrát vydával něco podobného pro dopravce a jiné komodity a měl zkušenosti s tiskem a distribucí. Takže jsme založili nový subjekt, kde figurovala firma Štěrba kola, Kany jako fyzická osoba a Miloš Kubánek jako vydavatel. No a takhle jsme fungovali asi deset let. Kany vlastně seděl na dvou židlích. Dělal Cykloservis a současně řešil zásobování a nějakou administrativu na krámě. Ve chvíli, kdy se ale Cykloservis rozjel a začal potřebovat vlastní redakci, rozhodli jsme se to úplně oddělit. Já jsem svůj podíl prodal no a tím se to jakoby finálně rozdělilo.

Tys byl díky úzké spolupráci s Michalem Vokolkem, průkopníkem a prvním dovozcem značky Cannondale v Česku, vždycky brán jako největší prodejce téhle značky u nás s nejlepším servisem a pravidelně školenými techniky. Jak jsi před pár lety vnímal změny u Cannondale, které vedly ke změně prodejní strategie ve světě i u nás?
Když Cannondale jako takový změnil vlastníka, tak jsme se trošku obávali, co s tou značkou udělají. Ale velmi rychle jsme zjistili, že to, co hlásají, je pravda. Že do toho chtějí vrazit obrovský peníze a nakopnout to někam dál. To se skutečně stalo, je to úžasný a je vidět, že to, co řekli v předstihu třeba na předváděčkách, tak opravdu udělali a dotáhli to. To, že se rozšířil sortiment o levný kola, který nejsou jejich produkce, ale je to v podstatě klasická dálnovýchodní produkce, chápu. V tomhle směru jsem přehodnotil svůj původní názor a beru to tak, že se díky levným kolům dostane značka mezi daleko víc lidí a ti se pak třeba jednou rozhodnou, že si koupí dražší kolo a taky od Cannondale.

Těď ještě na chvilku trochu odbočím k Authoru. My prodáváme spousty dětských kol Author, ale nedaří se nám přesvědčit Author, aby začal prodávat i odrážedla. Skutečnost, že je stále nenabízí, je vlastně zcela nelogická, protože když rodiče koupí dítěti odrážedlo, tak je logické, že pak dál pokračují dětským kolem a posléze i dospěláckým. Já jsem si myslel, že první kategorií kol, která se úplně přestane kvůli velkejm řetězcům prodávat ve speciálkách, budou právě dětský kola. Jenomže opak je pravdou. Dětský kola jsou kategorie, která nám jde rok od roku prudce nahoru. Ale je to podle mě tím, že se jim mnoho obchodníků pořádně nevěnuje.

Když už jsi zmínil Author, jak vnímáš jeho momentální situaci na trhu? Ty s Authorem spolupracuješ od jeho úplných začátků v devadesátých letech.
Jo, s Authorem spolupracujem od úplnýho začátku. Myslím, že to má logiku najít si dodavatele, s kterým děláš dlouhodobě. Je to výhodný pro obě strany. Pomáhali jsme jim s jejich závodním týmem, pro který jsme stavěli kola, a dá se říct, že spolupracujeme i na vývoji některých modelů. Pravidelně probíhají v Authoru s vybranýma obchodníkama meetingy, na kterých se řeší, jak by měla nová kola vypadat, a myslím, že to docela funguje. Týká se to hlavně barev a drobností ve specifikacích, ale občas takhle vznikne, nebo se naopak na poslední chvíli zruší, nějakej model. Tohle je dobrý, že má člověk možnost do takovýhle značky zasahovat, což je u gigantů jako Cannondale nemyslitelné.

Zmínil jsi, že jste stavěli závodní kola pro Author. Nebyla to kola pouze pro XC, ale i další disciplíny. Jak k tomu vlastně došlo? Vy jste oslovili Author, nebo Author vás?
Ne, my jsme většinou nikoho neoslovovali, protože jsme měli hodně práce. Author oslovil nás. Bylo to daný tím, že závoďáci mají určitý specifický požadavky, na které neumějí dodavatevelé z Tchaj-wanu pružně reagovat. Než složitě komunikovat a čekat na vzorky z Tchaj-wanu, tak bylo daleko jednodušší, když závodníci přišli za náma, my jsme vyslechli jejich požadavky a postavili jim rámy přesně na míru. Celý to skončilo na tom, že se to ukázalo komerčně nesystémový. Kluci tenkrát jezdili a vyhrávali na ocelových rámech, ty ale nebyly vůbec v nabídce a Havlena potřeboval prodávat duralový, takže je pak přinutili, ještě před tím, než skončil XC tým nadobro, jezdit na duralový "konfekci" řekněme, která se prodávala.

Ty jsi se vždycky zabýval jenom ocelí a stavbou z ní. Nelákalo tě přeci jenom začít stavět i duralový rámy?
Ne, dural to je úplně o jiných technologiích svařování. U ocelových rámů je daleko větší podíl ruční práce a to mě na tom bavilo. Vždycky jsme stavěli jen ocelové rámy, a i když tak před deseti roky spadla poptávka po tomto materiálu skoro úplně na nulu, tak dneska se začíná ocel vracet. Díky novým trendům, jako jsou festky, ale i díky naopak starším lidem, mnohdy závodníkům, kteří celý život jezdili na ocelovým kole a teď přijdou s tím, že by ho chtěli buď obnovit, nebo si postavit nový.

Když už jsi to nakousl, tak se tě zeptám. Ty a veteráni, resp. stará kola a jejich historie. Jak jsi se k tomu vlastně dostal? Ví se o tobě, že se historickým kolům i jejich renovacím věnuješ poměrně hodně.
Starý kola jsou prostě úžasná věc. Mě to baví. A když člověka něco baví, tak si najde něco, nějakou specializaci. Mě začala bavit historie. Dostal jsem se k tomu klasicky přes tu stavbu. Postupem času jsem začal objevovat různý značky i lidi, šel jsem dál a dál, až jsem se dostal k těm úplnejm kořenům. Další věc, co mě zaujala, je fakt, že komunita těch sběratelů je relativně malá. Není jich zdaleka tolik jako například fandů automobilovejch veteránů nebo umění. Ty lidi se znaj, komunikujou spolu a najednou jsem zjistil, že nám ty starý kola začínaj otevírat dveře někam, kam by se člověk v životě nedostal. Mám kamarády po celém světě, v Americe a objevuju neuvěřitelný věci, o kterých se mi nikdy ani nezdálo, a to mě na tom strašně baví.

Dokážeš si představit, že by ses přestal zabývat obchodem a věnoval se naplno jen veteránům a historii?
No, vůbec by mi to nevadilo (smích). Je to úplně něco jinýho. Mě to baví, baví mě ty kola renovovat, mít je v ruce, starat se o to. Další věc je setkávat se s lidma, bavit se s nima o historii, jezdit po přednáškách, připravovat odborný publikace pro muzea nebo soukromé sběratele. Teď jsem přihlášenej do Belgie na přednášku v rámci květnové konference na téma prvopočátků cyklistiky. Objevili jsme totiž určitej typ kola, o kterém celej svět vůbec nevěděl, a půjde to jako informace od nás z Čech.

• 29. 02. 2012
• zobrazeno: 91730x
• Servis

Petr Bureš

6114 článků

Zakladatel MTBS.cz a KOLO.cz. Vášnivý biker a v posledních letech i elektrobiker, a gravelista. Třicet let sleduje technické novinky a inovace, jezdí po jejich prezentacích a odborných veletrzích po celém světě a sleduje také nejdůležitější události cyklobyznysu. Kromě nejnovějších technologií a bikových novinek je vášnivým příznivcem Retro MTB komunity.

Mohlo by vás také zajímat

Jak jsem si vybral nové dioptrické brýle na kolo

• 20.06.
• Petr Bureš
• Doplňky

Armin Landgraf novým CEO ve Specialized

• 03.06.
• Petr Bureš
• Servis

Kona mění majitele, vrací se do rukou svých zakladatelů

• 27.05.
• Petr Bureš
• Servis

DT Swiss přesouvá výrobu, odpružení se bude montovat v Polsku

• 20.05.
• Per Bureš
• Servis

Fotogalerie: Štěrba Gravel days 2024

• 17.05.
• Petr Bureš
• Ostatní

Štěrba Bike zve na třetí ročník Gravel days na Spořilově

• 14.05.
• Komerční sdělení
• Výstavy a veletrhy

Britská fúze Wiggle Chain Reaction Cycles v insolvenci

• 31.10.
• Zdeněk Vobecký
• Ostatní

Vyzkoušeli jsme, v čem jsou hustilky Silca tak husté

• 26.10.
• Zdeněk Vobecký
• Doplňky

Shimano řeší velký problém s hollowtech klikami

• 02.10.
• Pressnews
• Servis