Manitou 1-2-3-4 / MTBS.cz

08. 07. 2010
Petr Bureš
Retro

Náš letní RETRO seriál bude dnes pokračovat kapitolou, která nás vrátí na prapůvodní začátek firmy Manitou. Představíme vám první sériově vyráběné vidlice této firmy, která i dnes stále patří mezi největší světové výrobce odpružení.

Pionýrská doba
Když Doug Bradbury vyrobil v roce 1990 svou první Manitou vidlici se zdvihem 38 mm ještě netušil, jak překotný vývoj bude v tomto oboru následovat.

Konstrukce první verze vidlice sice vydržela prakticky beze změn celé tři roky, ale v roce 1992 navýšila zdvih na 51 mm.

Co vyhovovalo celoročnímu teplému počasí v Kalifornii, ale bohužel dosti trápilo majitele těchto odpružených vidlic v Evropě a jiných částech světa s mírným klimatem. Řeč je pochopitelně o vnitřnostech vidlic Manitou, které spočívaly v několika elastomerových válečcích navléknutých na ocelovém trnu.

Elastomery se dodávaly v několika tvrdostech a šlo je různě kombinovat, čímž se docílilo požadované tvrdosti/měkkosti odpružení. Velkou nevýhodou tohoto systému však byla jeho velmi omezená funkčnost při nízkých teplotách. V praxi to znamenalo, že i když jste nasadili nejměkčí modré elastomery, v zimě při teplotách kolem nuly vám vidlice ztvrdla a její funkce se omezila jen na 3-5 mm zdvihu.

Další nevýhodou pak byla absence jakéhokoliv tlumení. Jednoduchý systém, který obsahoval pouze pružící elastomerové elementy nešlo v podstatě jakkoliv zpomalit a to ani při kompresi ani při zpětném chodu. Ačkoliv měly vidlice pro tyto účely alespoň zpětný doraz v podobě menšího elastomeru, neubránili jste se občas při rychlém přejezdu tupého zvuku, který tyto vidlice vyluzovaly při rychlém zpětném chodu.

Jelikož to ale byla doba z pohledu odpružených vidlic pionýrská, odpružení chtěl mít každý a ti co přesedlali z pevné vidlice na odpruženou si libovali, jak jim najednou jízda přijde klidnější. Největšími test ridery byli pochopitelně sjezdaři, kteří na svých prototypech vozili nejenom přední ale i zadní odpružené vidlice a pro velké firmy odváděli v té době nepostradatelnou testovací práci.

Konkurence byla v té době poměrně malá.

Pomineme-li tovární samostatně neprodejné produkty Cannondale, Trek, Specialized či Scott, tak se tehdy dalo uvažovat o Manitou, Rock Shox, Marzocchi, RST, nebo SR Suntour, kde Manitou, RST a Suntour spoléhaly výlučně na elastomery a Rock Shox a Marzocchi již "bojovali" se spolehlivostí a netěsností svých olejových systémů. Kdo se nechtěl potýkat se ztrátou tlaku, či oleje, kterým byly v té době pověstné zejména vidlice Marzocchi, raději volil prakticky bezúdržbové vidlice Manitou.

Seznam kapitol článku

08. 07. 2010
zobrazeno: 31703x
Retro

Petr Bureš

6114 článků

Zakladatel MTBS.cz a KOLO.cz. Vášnivý biker a v posledních letech i elektrobiker, a gravelista. Třicet let sleduje technické novinky a inovace, jezdí po jejich prezentacích a odborných veletrzích po celém světě a sleduje také nejdůležitější události cyklobyznysu. Kromě nejnovějších technologií a bikových novinek je vášnivým příznivcem Retro MTB komunity.

Diskuze k článku

#1 BikerX08. 07. 2010, 10:57

Na tehdejší dobu to bylo asi hodně dobrý, ale dneska už se o tom může co do funkce mluvit jenom s úsměvem.
#2 Yiira10. 07. 2010, 21:16

Jedním slovem: NÁDHERA. Vlastnil jsem jejich nástupce MACH 5 (tuším že se tak jmenovala) a chod 3+3 elastomerových buřtů v každé noze dávající dohromady tehdy nebeský zdvih 56mm mi připadal ve spojení s ocelovým rámem a sadou LX naprosto geniální... Kde ty časy jsou.