Konsolidace, globalizace a konkurenční tržní prostředí. Dnes jsou tyto pojmy běžně používané napříč celým světem. Trend velkých korporací, které vlastní mnohdy dominantní podíly na
Pro větší přehlednost jsme pro vás připravili následující grafický přehled, v rámci kterého můžete přehledně prostudovat, které značky patří pod kterého společného investora. V přehledu jsou uvedeny v některých případech pouze vybrané cyklistické značky, protože pokud bychom uváděli i ty ostatní z jiných oborů, které se v některých koncernech také vyskytují, byl by tento přehled zbytečně velký.
Diskuze k článku
Kdyby se jednalo o aktualitu, chyby bych vám odpustil. Ale tolik pravopisných chyb, kolik jich je v tomto článku, to už je mimo moji toleranci. To je opravdu tak težké prohnat článek byť automatickou kontrolou pravopisu? Autor háže na pomyslný papír spoustu pojmů z marketingu a managementu, ale neumí si článek po sobě přečíst a chyby opravit.
No zajímavý téma. Podle mě je určitě výhodný dělit náklady mezi víc značek. Akorát se pak hůř obhajujou ty identický rámy jen jinak olepený. Nevím jestli jsem něco přehlédl ale nikde nevidím, že by autor článku tvrdil, že Author , nebo Kellys používají katalogový rámy. Řešte podstatu článku, když už něco řešit chcete 😀
Jak je to se značkou Raleigh, že patří do skupin Accell a PON a má jiná loga?
erik_cely — #2 Chyby tu už nemá cenu řešit. Autor se sice zaobírá tématem a chce oslnit, ale bohužel oslňuje svou pologramotností. To jsem opravdu nikde jinde neviděl, aby se někdo živil psaním a měl takové gramatické nedostatky.
A tímto chtěl říci, že menší, druhořadí výrobci mají jen OEM rámy. Hodil je do jednoho pytle:" Mnohdy to sice znamená, že daní za konsolidaci je skutečnost, že jednotlivý výrobci používají také stejně technologie a mnohdy i stejné rámy, nicméně stále platí, že velké značky si vývoj jedou ve vlastních režiích a díky mnoha oborovým patentům se stále odlišují od "druhořadých" výrobců kupujících katalogové OEM rámy a komponenty."
voska — #5 Možná se dá text vyložit i tak jak jste to udělal vy, nicméně většina čtenářů ho myslím pochopila správně. Debatovat o tom co, nebo kdo je "druhořadý" výrobce a kde je hranice mezi malými a velkými výrobci klidně můžeme, ale to je otázka z jaké strany se na to budeme dívat. Toto je možná téma na samostatný článek, protože by se do diskuse mělo pak doplnit také kdo má opravdu vlastní továrnu na výrobu rámů a kdo je musí objednávat. Vzájemných vazeb v tomto ohledu by bylo daleko více než v rámci oficiálních koncernů, ovšem najít zdroj, který by vyzradil kdo opravdu kde a jaké modelové řady vyrábí v podstatě nejde, protože to si mnoho firem drží pod pokličkou a pokud nezajedete přímo do konkrétních továren na Taiwanu, abyste se podíval jak a co tam vedle sebe leží, tak není moc šancí jak se to dozvědět. Jinak si myslím, že malý výrobce je takový, který vyrábí řekněme do 30 tisíc kol ročně. Mezi nimi jsou pak samozřejmě garážovky s produkcí třeba stovek, nebo jednotek tisíců rámů za rok a na ty se samozřejmě inkriminovaná věta také nevztahuje.
petan — #6 Aha, takže jste si určil hranici 30000 pro to, kdo je a kdo není velký výrobce:-) Takže asi i Author je možná malý výrobce, Rock Machine, Kellys. Řekl jste tím, že jsou druhořadí výrobci s katalogovými rámy. Přeposlal jsem jim naši diskuzi a zeptal se, jestli se cítí jako druhořadí:-)
voska — #7 Ano, z pohledu tohoto článku v souvislosti s označením malý výrobce si myslím že je podobné číslo zcela relevantní. Pokud vím, tak žádná ze značek, kterou jste zde jmenoval do tohoto označení nespadá, protože jejich produkce je výrazně vyšší než uvedené číslo, byť v porovnání třeba s Meridou jsou to opravdu velice malí hráči v rámci globálního trhu. Navíc většina značek produkujících padesát a více tisíc kol ročně si již může dovolit investovat do výroby vlastních rámů ať již hliníkových, nebo karbonových, o čem zde ostatně velice často v případě jak Kellysu, tak Authoru píšeme, takže vaše slova zde vás jen usvědčují z neznalosti daného tématu a jsem velice rád, že jsem tímto mohl přispět k rozšíření vašich obzorů. Hlavně ať vám to šlape!
erik_cely — #4 Toto je zajímavá otázka. Osobně si pamatuju, když před více jak dvaceti lety závodil na kole Raleigh John Tomac. Od té doby si značka ovšem prošla mnoha změnami a přiznám se, že současný stav byl i pro mne s otazníkem. Nicméně když se podíváte na dva zcela rozdílné weby http://www.raleigh-bikes.de a http://www.raleigh.co.uk tak zjistíte, že v jednom připadě jde o převážně produkci citbiků a elektrokol a v druhém případě o dětské biky a lowcost kategorie levných kol, což reprezentuje skutečnost, že značka Raleigh má dnes opravdu dvě tváře a každá z nich patří jinému majiteli. Je to zvláštní, ale je to tak.
petan — #8 Neznalý je především pan Petan, který tu píše nesmysly. Poprvé si určí hranici velkého výrobce 30tisíc, podruhé 50 tisíc.:-) Tak kolik? :-) Jak jste k těm číslům dospěl? Rozšiřte si obzory především vy, než sem napíšete článek.
Myslím, že termín "výrobce" kol není úplně správný, neboť někteří "výrobci" kola vůbec nevyrábějí ani nemontují, jen si je nechají hotová dodat dodavatelem dle svých specifikací a prodávají je pod svojí značkou. Třeba Specialized, kterému veškerá kola (kromě dětských) dodává Merida.
Vložit komentář