Španělského bikera týmu Multivan Merida jsme zastihli v předvečer závodu Pražské schody během tiskové konference v Hotelu Andels...
Věčně dobře naladěný, usměvavý mistr světa z roku 2010 se dnes postaví na start Pražských schodů. Po kolikáté už? To neví ani on sám, do Česka jezdí rád a čeští fanoušci ho tak nějak mají za svého. Týmový kolega Ondřeje Cinka z formace Multivan Merida v srpnu oslaví sedmatřicátiny, stále je ale při chuti....
José, jak zatím probíhá tvoje sezóna?
Zatím na pohodu (smích). Závodil jsem v Andalusii, pak jsem měl pauzu, pak Cape Epic. Ten jsem přežil a do teď jsem měl dlouhou pauzu kvůli zdravotním problémům. Schody budou po dlouhé době můj první závod a pak mě o víkendu čeká svěťák v Novém Městě na Moravě samozřejmě. Ale všechno má svůj rub a líc. Aspoň jsem čerstvý a odpočatý na první opravdu důležité závody sezóny.
Jaké zdravotní problémy tě potkaly?
Jel jsem závody v Rakousku a Itálii, ale ani jeden jsem nedokončil. Mám silné astma a alergii, letos to bylo opravdu hodně vážné. Je to tak dva týdny, co se mi to povedlo vyřešit a zklidnit a teď to vypadá, že už zase budu v pořádku. Uvidíme, jestli to bude stačit. Ale už se zase cítím jako cyklista a to je pro mě důležité.
Věčně usměvavý Jose Antonio Hermida během tiskové konference k Pražským schodům, vedle něj Jaroslav Kulhavý a Matouš Ulman
Takže fakt, že Světový pohár startuje relativně pozdě až v druhé půlce května, ti letos nevadí?
Ne, vůbec. Každý rok na jaře s alergií bojuju, všude je samý pyl a tráva (na loňském Cape Epic prodělal Hermida anafylaktický šok - poznámka redakce). Ale tím, že nebyly závody, mohl jsem trénovat v klidu doma a netrpěl jsem někde po závodech. Sezóna startuje teď, s prvním závodem Světového poháru. Samozřejmě, že spousta kluků už má za sebou Cape Epic, mistrovství Evropy v maratonu a přípravné závody v cross-country, ale to důležité přichází až teď. Tahle sezóna je navíc důležitá kvůli olympiádě.
Nejsi z toho nervózní, že pojedeš velké závody po takové dlouhé době? Potkáš se s konkurencí a v podstatě nevíš, na čem jsi?
Každý z nás má jiný závodní program, ta nejsilnější konkurence se skutečně potká až teď na Vysočině. A každý má rozkolísané výsledky s výjimkou Floriana Vogela, který vyhraje, kam přijede. Osobně si myslím, že se diváci mohou v Novém Městě na Moravě těšit na neskutečně nervózní závod a že první dvě tři kola budou neskutečně zajímavé. Každý se bude chtít ukázat.
Jose a jeho Pistolero mustache!
Je teď Florian Vogel mezi vámi bikery časté téma diskuzí?
Samozřejmě! Většina z nás je ráda, že se Florianovi takhle daří, protože v týmu s Ninem jakoby jezdil se zataženou ruční brzdou. Teď je volný, volný jako pták. Ostatně jeho příjmení v němčině znamená pták, že? Ale obecně pro mountainbiking je skvělé, že do špičky přišlo zase jedno jméno navíc. A ne ledajaké, on Florian už na kole taky něco odjezdil. Je mu třatřicet a potvrzuje, že i v tomhle věku se člověk může vrátit zpátky na vrchol v perfektní formě.
Ty jsi v Praze a v Novém Městě skoro jako doma. Cítíš se tak?
Jsou tu skvělí lidé, kteří mě vždycky skvěle přijmou, vnímám, že když projíždím stadionem, tak mě povzbuzují jménem a daleko víc než ostatní zahraniční bikery. Je to moc příjemné. Ale určitě tomu tak není kvůli mým výsledkům, protože jsem v Novém Městě na Moravě ještě nikdy nevyhrál. Teda vyhrál, ale to byl ještě Vysočina Cup a o pořádání světového poháru se tehdy jen mluvilo. Ale ano, atmosféra ja tu vždycky příjemná a cítím se tu tak trochu jako doma. Ale vy už máte taky zástup skvělých bikerů, jako je Kulhavý, Hynek nebo Cink a nemusíte adoptovat španělského bikera jako svého domácího jezdce. Těch dobrých máte dost.
Jak strávíš dnešní odpoledne a večer den před Pražskými schody?
Uvidíme. Zajdeme si na večeři s pořadateli, ale projít se městem už dneska asi nestihnu. Snad zítra po závodě. Myslím, že s dalšími závodníky určitě najdeme nějaké pěkné místo a že nás Jaro Kulhavý zase překvapí nějakým útulným barem jako vloni, kde jsme po závodě strávili dlouhý večer.
Takto se José radoval z triumfu na Pražských schodech před třemi lety
Počítal jsi někdy, kolikrát jsi už v Pražských schodech startoval?
Nikdy jsem tu nebyl a nikdy se nevrátím (smích). Co se stalo v Praze, zůstane v Praze. Ale pětkrát jsem tu byl určitě. Dvakrát za Bianchi, s Meridou třikrát...
Díky za rozhovor a hodně štěstí v obou českých závodech!
Foto: Michal Červený
Vložit komentář