Zdolat více než 26.000 výškových metrů během 8 dnů není žádná legrace. Přečtěte si, jak letošní Iron Bike prožíval 33letý hobík Tomáš Bek...
Příští rok si dám od Iron Biku pauzu a moc rád bych si splnil jeden ze svých dalších snů v podobě nějakého náročného etapového závodu, pokud možno v nějaké exotické a vzdálené zemi.Vše je samozřejmě závislé na zdraví a v nemalé míře také na finančních prostředcích nutných k realizaci.
Obrovské poděkování patří mému výbornému kamarádovi Standovi Kuřeti a firmě Schoeller Křešice za finanční a materiální podporu. Neméně velké poděkování náleží Janu Němcovi-šéfredaktorovi bikového serveru MTBS za finanční podporu. Též bych chtěl poděkovat celému doprovodnému teamu, který byl po etapách a mezi jednotlivými etapami velkou podporou. Nemalé poděkování patří též Bohuslavu Báborovi. Na letošním Iron Biku se sešla skvělá parta okolo X-Sports jako hobby jezdců, tak skvělých závodníků.
Co je IRON BIKE? - asi nejtěžší MTB etapový závod na světě – náročnost je dána časově dlouhými etapami, s hodně velkým převýšením, pestrostí a náročností terénu, technicky náročnými kopci a sjezdy Fotografie: Patrik Bártík a členové teamu X-Sports, text: Tomáš Bek |
Závěrem:
Letos bylo počasí po celý týden více než luxusní (neustále slunečno, teplo), po celou dobu jsem jel v kombinaci krátké kalhoty – krátký dres. Závod jsem jel na kole Cube Reaction "26", dušové pláště (nepostihl mě za celou dobu ani jeden defekt), dvakrát jsem měnil brzdové destičky. Dokázal jsem oddělat (již použité) 3 páry treter.
Diskuze k článku
Obdivuhodné. Ani si neumím představit, že bych někdy něco podobného zkusil.
Díky
Vložit komentář