Pokud vás zajímají netradiční bikové lokality nebo třeba možnost spojení rodinné dovolené v resortu s úprkem do terénu, čtěte. Navštívili jsme Dubaj a zjišťovali možnosti bikování.
Co si představíte, když se řekne Dubaj nebo Spojené Arabské Emiráty? Vsadím se, že by to byl luxus, vedro, ropa, nejdražší hotely, lyžování v obchoďáku, nafouklá bublina - levné nákupy, nejvyšší budova světa, drahé káry a možná další nej, plynoucí z neuvěřitelného bohatství země na Arabském poloostrově.
Dá se předpokládat, že do Emirátů se většina návštěvníků vypravuje kvůli příjemnému klimatu, které v zemi panuje zejména na podzim a na jaře. Teplé moře, nepřeberné množství resortů, aquaparky a jiné zábavní parky, bezpečnost a pak již zmiňovaný luxus, který je v zemi relativně dostupný, který se dá i obdivovat jen tak s prázdnou kapsou, to všechno jsou hlavní důvody, proč se Emiráty navštívují. Tato země s rozlohou jen o málo větší než Česko, nabízí i vyžití pro dobrodružnější povahy. Nepočítáme-li nejrůznější blázniviny nabízené zábavními parky, asi tou nejznámější je jízda terénními auty v poušti, tzv. desert safari. Pokud byste chtěli něco takového absolvovat, určitě doporučujeme vyguglit si nabídky, kterých je opravdu hodně, nemusíte hned skočit po prvním letáku v hotelu. Do pouště jezdí i party kamarádů - expatů, kterých je zejména v Dubaji na tisíce - kteří by mohli být ochotni vás vzít s sebou, pak je zážitek rozhodně intenzivnější.
Domací revír je v místě zvaném Showka, podle místní vesnice, která se nachází asi 70 km od Dubaje na úpatí pásu kopců protínajících UAE ze severu k jihu. Jde o síť trailů vybudouvanou bikery pro bikery, živelně, na základě existujících pěšin a zvířecích stezek. Pro nás, bikery žijící v Dubaji, je to taková naše Točná. Celková délka trailů je okolo 70-80 km, nazval bych to "technické XCčko".... Jan Berný, Dubaj
Severní a východní část Spojených Arabských Emirátů je hornatější, pro povahy našeho ražení tedy zajímavější. Kromě již zmíněných safari autem či na čtyřkolce, jsou zde možnosti pěších treků s koupáním a kayakingu v azurových opuštěných zálivech, je tady pochopitelně i možnost vyžití na horském kole.
A nás překvapilo jak skvělé! Dubaj sama o sobě mnoho terénů nanabídne, cyklistů je tam však hodně. Tlak expatů, ale už i mnohých domorodců, vyznávající zdravý životní styl, donutil vybudovat pár minut jízdy autem za velkoměsto celkem rozmanitou síť cyklostezek protínající písečné pláně. Za traily pro horská kola musíte autem jet ještě o trochu dál. Nejlepší terény pak nabízí hornatá oblast na hranicích s Ománem, městečko Shawka a Hatta.
Hatta a jeho traily...
Campování na plážích v okolí Fujairah má něco do sebe...
Opustit luxusní resort a spojit výpravu za bikováním s přenocováním a grilováním v poušti je potom něco jako buchtičky se šodó omáčkou ve školní jídelně. Všichni se na to těšili a všichni to milovali. Rozbíjelo to stereotyp. Pravda, ty doby jsou už asi (doufám) pryč :-). Za bikováním v Dubaji, resp. v Emirátech je zkrátka nutné mít auto a dopravit se do hor. Buď do Showky nebo do Hatty. My si vybrali druhou možnot.
A za tu je nutno poděkovat Andymu. Andy pochází z Velké Británie, ale už téměř dvacet let žije a pracuje v Dubaji a právě on stojí za zrodem trailů v Hattě. Andy mi zajistil kolo, jezdil jsem na starším modelu Stumpjumpera patřícím jednomu z místních velmi důležitých mužů, zodpovědných za vznik centra. Takže díky i tobě Mohammed Khalifa Salem Khalifa Alkaabi!
"S Mohammedem a dalšíma jsme jezdili v Showce, sem tam jsme vykopali nějaký trail, ale více méně to bylo ilegální. Pak přišel s tím, že má možnost využít část pozemků v Hattě a tak jsme vytvořili plán, který nám byl vlatníky a vládou schválen," vyprávěl mi ve stínu Andy. Seděli jsme pod stříškou jednoho z několika "kůlniček" určených pro bikery v nevelkém zázemí Hatta MTB Trail Centre. "Může se tady spát, můžeš si tady něco ogrilovat. Dole pak vzniká větší zázemí s kavárnou, obchodem, servisem a sociálkama, ukazoval mi Andy na druhou stranu údolíčka přes vyschlé koryto řeky na rostoucí budovu. Asi celá oblast ztratí trochu na svém kouzlu, ale rozhodně přispěje k rozvoji MTB v tomto regionu.
Andy na svém Orange měl traily pěkně najeté...
Typický shelter...
|
"Dnes tu máme už přes 50 kilometrů trailů, ve čtyřech obtížnostech. Se stavbou jsme začali před dvěma lety, zpočátku to bylo těžké, protože parta najatých dělníků z Pákistánu moc nechápala, co po nich vlastně chci.... Ale už se to naučili a práce jde rychle od ruky," líčil mi Andy spolupráci s levnou pracovní silou, k dispozici má na 40 lidí! Tak to aby neodsýpalo...
Traily jsou specifické jednak v povrchu, který je převážně kamenitý a jednak v počasí. To je zase převážně horké. Já jsem s Andym objel dva traily a musím smeknout. Opravdu jsem nečekal tolik zábavy a adrenalinu. Některé pasáže jsou zpevněné betonem, někde je lávka nebo dřevěná klopenka. Nejlehčí zelené traily jsou široké cesty, které by zvládl každý, modré jsou užší a mají větší převýšení, červené jsou pak už technické a černé - kterých je nejmíň - jsou sem tam pěkně na srdíčko. Rozhodně je vidět, že Andy přemýšlel a i když si z Británie nepřivezl žádné zkušenosti se stavbou trailů, v Hattě vystavěl velmi slušné centrum. Přirovnat ho k nějakému z našich českých center se dá jen těžko. Pro našince exotické svým povrchem, naprostou absencí stromů - až na pár akátovníků s ostrými trny.
Na začátku listopadu v 11 hodin dopoledne ukazoval teploměr 32 stupňů. V údolích, kde nefouká, je vedro nepříjemné, ale ve vyšších místech příjemně fouká a chladí. Často jsme s Andym zastavovali a on vyprávěl. Nejen o stavbě trailů, o závodění v Emirátech nebo třeba o tom, že ho překvapuje velké množství bikerů ze Singapuru, kteří jezdí bikovat.
V Hattě jsou pak dvě přehrady a voda je v nich celoročně. Vodní hladina sevřená načervenalými horami nabízí další vyžití, třeba kajaky a pěší tůry kolem vody.
Vložit komentář