Čím rychleji se slavný Cape Epic blíží, tím častěji přicházejí na svět novinky. Tady je náš souhrn a analýza 658 km dlouhé trati...
Konečně se tedy pojďme podívat na celou trať Cape Epic 2018, délky etap, jejich převýšení a nejzajímavější místa.
1. den – prolog, Cape Town |(University of Cape Town), 20 km/400 metrů
Prolog se odehraje na jednom ze slavných míst Jihoafrické republiky, na úpatí Stolové hory v Kapském městě. Trať je krátká a těžká. Nejprudší stoupání na nejvyšší bod, který nese trefný název „Strom mrtvého muže“ (starý strom tam opravdu stojí), bude jako obvykle obsypáno diváky. Technická sekce Plum Pudding na cestě do cíle bude další lahůdkou.
2. den – 1. etapa, Robertson-Robertson, 110 km/1900 metrů
Večer po prologu se startovní pole přesune do zhruba 130 km vzdáleného Robertsonu. Etapa má podtitul „Není se kde skrýt“. Celá se totiž odehrává v pustině bez stromů, bez lesa. Na všechny čeká několik zásadních výjezdů, nejdelší z nich měří 14 kilometrů a startovní pole se octne ve výšce přes sedm set metrů nad mořem. Hned na začátek to bude extra těžké zvlášť, jestli bude pálit sluníčko.
3. den – 2. etapa, Robertson-Robertson, 110 km/2000 metrů
S podtitulem „Against the Ropes“ je druhá etapa neméně obtížná jak ta první. Hned na osmnáctém kilometru extra těžký výjezd „Balboa climb“, na sedmdesátém km „One-Two-Three Combo“, tj. několik prudkých stoupání a sjezdů bezprostředně následujících a od osmdesátého do devadesátého kilometru první dlouhý singletrail „Bosvark“, kde první půlka vede vzhůru a druhá je sjezdová.
Takové stoupání museli zdolávat závodníci vloni ve 2. etapě....
4. den – 3. etapa, Robertson-Worcester, 122 km/1800 metrů
Pořadatelé nazvali etapou „Nejdelší den“, a tak je patrné, že nepůjde o žádný relax. Z mnoha stoupání na nejdelší trase ročníku vypíchnu jen brutální „Penn Hill“ na sedmdesátém pátém km, je to lakonicky řečeno strašná stojka, o čemž vypovídá její název (tužka). Logicky následuje sjezd a ne ledajaký. Jmenuje se dost zlomyslně „Choose your own adventure“ (něco jako: najdi si své vlastní dobrodružství), takže předpokládám, že tam o krizovky nebude nouze.
5. den – 4. etapa, Worcester-Wellington, 111 km/1800 metrů
Podtitul „Battle Royal“ by se dal volně přeložit jako „královská etapa“. Z určitého pohledu ano, ukončuje totiž čtyřdenní blok extra dlouhých bitev, který nemá v minulých letech obdoby. Znovu je zařazen nádherný a v Jihoafrické republice známý singletrack „Goudini Spa Singletrack“ na kótě 45 km, hned následuje brutální stoupání „The Thudbuster“ a skoro ve finále dne legendární „Bains Kloof Pass“, který zmučené cyklisty donutí stoupat plných patnáct kilometrů.
6. den – 5. etapa (časovka), Wellington-Wellington, 39 km/1400 metrů
Název „Proti chronometru“ jasně říká, o co půjde. Myslím, že to bude hodně napínavé, a to hlavně pro elitu. Znovu se dostanou do nejistoty, protože kontrolovat si časy proti konkurenci bude takřka nemožné a všichni budou muset jet naplno. Překvapení v cíli lze očekávat, stejně tak jako frustraci jedněch a nadšení druhých. Amatérské týmy se pokusí aspoň trochu, v rámci možností, pošetřit síly na finále. Časovka má profil, který více méně pořád stoupá a až ke konci následuje logicky technický sjezd nazvaný „Cool Runnings“, ten má délku pět kilometrů. Předchází ho ale dva zásadní výjezdy, první mezi 15. až 20. km, ten se jmenuje „Plantation“ (Plantáž), druhý mezi 25. a 30. km, nazvaný „Seven Peaks Climb“, což naznačuje, že je to pěkná sedmihlavá zubatá saň. Na to se opravdu těším, výsledková listina určitě dozná změn.
Cape Epic 2018 bude opět plný singltrailů...
7. den – 6. etapa, Wellington-Wellington, 76 km/2000 metrů
Předposlední den si už budou mnozí lízat rány, ale někteří se budou pokoušet eliminovat ztráty z časovky. Jedny ani druhé opět nečeká lehký den. Pod názvem etapy „True Grit“ (Opravdová kuráž) se neskrývá nic než těžká práce, do které už se popravdě moc nechce. Už na sedmnáctém km přichází osmikilometrové stoupání nazvané „Green Mamba“, asi je pěkně jedovaté! Lahůdkou pro ty, kteří ještě budou vnímat, by měl být těžký sjezdový singletrail na 40. km nazvaný „Cheese Grater“ (Struhadlo na sýr) a ve finále výjezd stejného názvu jako sama etapa, takže asi zásadní věc. To potěší na kilometru padesátém druhém…
8. den – 7. etapa, Wellington-Paarl (Val de Vie), 70 km/2000 metrů
„Last stand“ se jmenuje trefně poslední etapa, a jak s oblibou zdůrazňuje designer tratí, není nikdy finální den jen nutným dojížděním do cíle (jako na jiných slavných závodech), ale plnohodnotnou bitvou, ve které se dá ještě leccos získat nebo také ztratit. Také bývalo smutným faktem, že v posledním klání zaznamenali pořadatelé nejvíce zranění. Všichni už jsou hodně unavení, pozornost opadá a ve snaze urvat ještě nějaké to lepší umístěné dochází k řadě karambolů. Tři extra těžká stoupání čekají postupně na startovní pole, konkrétně na 12., 15. a 55. km. Technický sjezd na 57. km nazvaný „Bone Rattler“, čili něco jako „Chrastění kostí“ asi nebude vyhlazený singletrail z Nového Města pod Smrkem. A pak už jen pár posledních km a přijde vytoužený cíl…
Letošní Cape Epic má celkem 658 závodních kilometrů, na kterých bikeři zdolají 13530 výškových metrů. Věřím, že to bude díky novému formátu závodu a vychytaným pasážím tratí extra napínavá podívaná. Sledujte zpravodajství na MTBS, opět budeme u toho!
Tomáš Přibyl
Vložit komentář