TEST: Kross Soil 3.0
Další náš redakční test se dnes zaměří na zkušenosti s bikem, který má rodiště u našich severních sousedů a který patří mezi hrstku originálních děl, která mají původ svého vzniku
- 15. 07. 2016
- Petr Bureš
- Testy - Recenze
- Foto: Petr Bureš, Tereza Nusková
Tak pojď, "Hlíno"
Přiznám se, že první, co mi vytanulo na mysl poté, co jsem vyndaval tenhle bike z krabice a připravoval ho na test, byla vzpomínka na model Red Soil, který před drahně lety vyráběla česká firma Kangaroo a nebylo téměř sjezdových závodů, kde by se jezdec na tomto stroji neumístil na stupních vítězů. Hned druhá asociace, kterou s tímto názvem musím zmínit, je samozřejmě dnes již legendární kopec Červená Hlína ve Všenorech, který dal vzniknout nejenom výše zmíněnému sjezďáku, ale také kdysi hodně profláknutému sjezdovému závodu a trati, která je na místě dodnes.
Ale zanechme nostalgie. Soil od Krossu samozřejmě nemá nic společného ani se Všenorami ani s firmou Kangaroo. Jde o zcela svébytný příspěvek na téma moderního celoodpruženého trailbiku, který má svá jednoznačná specifika, plusy ale i mínusy.
Hned při prvním pohledu na bike a jeho poměrně komplikovanou konstrukci zadního odpružení si pokládáte otázku, jestli by méně nebylo třeba ve výsledku více, nicméně odpověď najdete sami poměrně jasnou hned během prvních desítek kilometrů. Soil je bikem, který nemá ambice stát se komfortním XC kolem. Naopak, jeho hlavním cílem je vytěžit maximum ze zdvihu 130 mm a jak vás nejprve překvapí spíše větší úroveň nastaveného SAGu, tak si velice rychle zvyknete na komfortní naladění zadní stavby, která na to, že jde o virtuál, nabízí vskutku sametový aktivní chod hned od svého počátku.
Progrese, kterou systém samozřejmě mít musí, nastupuje až poměrně na konci zdvihu, nicméně nikoliv pozdě. Tlak v tlumiči, který jsem nakonec nastavil na jízdu, osciloval kolem 200 PSI. Na to, že jde o virtuál, musím konstatovat, že Kross vymyslel opravdu aktivní systém, který funguje možná až zbytečně moc. Z ostatních virtuálů jsem byl dosud zvyklý, že nebylo téměř nutné zasahovat do chodu tlumiče páčkou omezující jeho chod. Tady je systém naladěný tak, že je naopak téměř nutností si v táhlých nebo prudkých stoupáních tlumič zablokovat, jinak se pod vámi kolo poměrně dost rozhoupe. Potíž je v tom, že probojovat se k páčce ovládání tlumiče, která je ukryta poměrně hluboko mezi horním přepákováním, není nic jednoduchého. Musíte to udělat po hmatu, protože zamotaný tlumič z pozice jezdce ani nevidíte, takže si časem zvyknete na to, že ponecháváte tlumič v prostřední poloze trail a měníte jen když vás čeká opravdu drsný výjezd, nebo si naopak chcete naplno užít nějaký delší sjezd.
Použití virtuálního systému přínáší obecně obrovské výhody týkající se např. neměnného charakteru odpružení při brzdění a dvě poměrně robustní vahadla spolu s pevným zadním trojúhelníkem zajišťují také velmi slušnou tuhost zadní stavby.
Posez na kole je v podstatě ideální. Ani příliš vzpřímený ani natažený. Dostatečně dlouhý rám vám umožní ideálně pracovat s těžištěm, 760 mm široká řídítka jsou na úchop i ovládání biku ideální a pochválit musím také RSkové Guide kotoučovky, jejichž funkce byla v tomto případě nekompromisní a zaslouží absolutorium.
Seznam kapitol článku
- 15. 07. 2016
- zobrazeno: 33707x
- Testy - Recenze
- Foto: Petr Bureš, Tereza Nusková
Petr Bureš
6114 článkůZakladatel MTBS.cz a KOLO.cz. Vášnivý biker a v posledních letech i elektrobiker, a gravelista. Třicet let sleduje technické novinky a inovace, jezdí po jejich prezentacích a odborných veletrzích po celém světě a sleduje také nejdůležitější události cyklobyznysu. Kromě nejnovějších technologií a bikových novinek je vášnivým příznivcem Retro MTB komunity.
Vložit komentář