Takřka sedmihodinové trápení ukončené spurtem o místo na konci první stovky také trochu vyjadřuje, jakou prestiž a cenu má každé umístění na tomto legendárním závodě. Jeden můj kamarád říká, že cyklistické maratony jsou jednou z mála věcí, kde si člověk dobrovolně zaplatí za vlastní utrpení. Je v tom obrovská pravda, ale pro nás bikery - masochisty vlastně kus obrovského potěšení.
Sudety jsou jedním ze závodů, kdy toto potěšení nebo
utrpení, ať tomu kdo chce jak chce říká, trvá nejdéle. Kromě toho vše nekončí
projetím cílovou bránou, ale celé tělo je rozbolavělé ještě několik dní, takže
zbývá čas na klidné posezení u sklenky vína a přemítání nad výsledkovou
listinou.
Výsledky letošního ročníku není třeba opakovat. Díky výbornému počasí již dlouho před závodem se na trati zrodil rekordní čas (REPORT, GALERIE, VÝSLEDKY). Jako obvykle byl celý maraton uspořádán s tradiční dokonalostí. Pohybuji se na závodech už pár let a vždy jsem měl pocit, že existuje jakési zdravé soupeření mezi dvěma nejznámějšími; Drásalem a Sudety. Pravdou je, že oba hlavní protagonisté střídavě navštěvovali „konkurenční“ závod a snažili se přijít s něčím lepším a dokonalejším, co ten druhý nemá. Musím říct, že z mých znalostí se jednalo vždy o korektní soupeření a obě strany se navzájem uznávaly a uznávají. Ostatně, jen to je cesta k určité dokonalosti, i když u závodů tohoto rozsahu jde úplné dokonalosti dosáhnout jen velmi obtížně.
Smutně jsem pročítal diskusi k článku o výsledcích
letošních Sudet. Pravděpodobně došlo ke zkrácení trati jednou ze závodnic a
rozvinula se vpravdě typicky česká diskuse, ze které snad nakonec vyplývá, že za
všechno může pořadatel, který nezajistil dostatečně trať. Nejsem oprávněn
hodnotit, kdo co nezajistil a kdo pochybil. Kdo však ví, jak
pečlivě je
udržováno celoroční značení na Sudetech, jaká je úroveň pořadatelské služby,
občerstvovacích stanic, organizace startu a cílového prostoru, nemůže brát
takové soudy vůbec vážně.
A tak jsem začal pomalu chápat slova Tomáše Čady, jednoho z duchovních otců tohoto fantastického závodu, která pronesl ve chvíli, kdy do cíle stále dojížděly desítky a stovky závodníků. Vyjádřil se totiž v tom smyslu, a pro mne byla ta slova nejprve dost šokující a nepochopitelná, že se konal poslední ročník, protože nemá dále zapotřebí, zjednodušeně řečeno, prožívat několikaměsíční martyrium příprav a hlídání průběhu celé akce. Nechápal jsem. Ale i na základě zmíněných událostí kolem zkracování tratě a její úrovně jsem začal chápat. V Čechách lze jen těžko hledat pochvalu, vstřícnost, čestnost a uznání tam, kde je někdo druhý úspěšný. Chápu psychickou únavu po tolika letech práce, která nikdy nekončí a která mi připomíná neustálé odklízení padlých stromů z vždy dokonale uklizené trati po dalším nečekaném poryvu větru.
Může se stát, že příští rok už žádné Sudety nebudeme mít. Může se stát, že legendární závod, do všech podrobností vypiplaný svými tvůrci zanikne a nebude cesty zpátky, může se stát, že závod, který má podle mého názoru jako jeden z mála u nás parametry světové trati, bude definitivně ztracen pro budoucí generace bikerů. Byla by to obrovská škoda. Je určitě kam jít dál, třeba se pokusit dostat Sudety do nějaké evropské či světové série. Ano, mnozí z vás mne označíte za snílka a blázna, ale já jsem přesvědčen o tom, že vhodnou strategií a hlavně spoluprací všech zainteresovaných, by to za pokus stálo. Zachraňme Sudety v jejich krystalické podobě. Pánovu cestu, Vodní zámky a další nezapomenutelná místa. Tomáš Čada prohlásil, že je ochoten předat veškeré know how k závodu někomu dalšímu, kdo se přičiní o existenci dalších ročníků. Já osobně věřím, že ani on sám nezůstane chladný k osudu „jeho“ závodu a i příští rok se v Teplicích zase všichni potkáme. Pravděpodobně neznám všechny okolnosti rozhodnutí o ukončení nevděčné a v podstatě celoroční práce při pořádání Cannondale Rallye Sudety; ale doufám, že nejsou tak zásadní, aby byly definitivní.
Text: Tomáš Přibyl, ČS MTB
Foto: Petr Dědina
Diskuze k článku
Držím palce - Držím palce Tomáši Čadovi, aby měl dost sil a vydržel nebo alespoň zůstal součástí pořadalelského týmu. A ať se nenechá znechutit nikým, kdo si trať zkracuje, či nezkracuje. Ostatních vděčných za pořádnou dobrou odvedenou práci pořadatelů s Tomášem v čele bude vždy víc.
Ať žijí SUDETY!!!
zachrante sudety - souhlasim, bez sudet to uz nebude ta spravna bikova sezona. je ten nej maraton. bohuzel vzdy se najdou hloupi a omezeni lide!!!
Na Sudety se chystam uz dva roky a vzdycky z respektu jedu na nejakej v porovnani s timhle zavodem "hnojak". Letos sem se ale uz zaprisahnul, ze pristi rok chci jet, tak doufam, ze to zase bude zalezet jen na me, jestli pojedu :-) Drzim palce at to neskonci!
Jen to ne prosím :( - Jedinej pořádnej zavod na kerej se pokaždý těším jak malej Tomaši nedělej to ! prosím !
Pomožme udržet SUDETY - Mezi bikery se rok prožívá od Sudet do Sudet.Ted se bube půl roku mluvit o závodě a další půl rok o přípravě na ně.Sudety jsou jediný podnik,který se tu koná a pokud skončí tak bude pusto. Tomáši nechme vychladnout hlavy odpočinme a ZACHRANME SUDETY:
a silnični sudety tam taky nechejte
pevně věřím, že jsem o ně nepřišel - jsem na tom úplně stejně jako Meesha, jen se na ně chystam už 3 roky ;)
No to neeee! - Tomasi Cado, prosim, zustan u poradani Sudet, protoze to je muj etalon maximalniho vykonu na biku. Jako uz nekolik dalsich tady, se na Sudety chystam, letos jsem byl srab, ale priste...priste uz snad to aspon projet, kdyz ne zavodit. :) V Adru jsem si splnil sen v podobe VIIIb na prvnim, tak ted mi jeste zbyva Rallye Sudety na druhym. ;)
PŘÍŠTĚ ZASE PŘIJEDU - dlouho jsem o sudetech slyšel a dlouho se na ně chystal, letos jsem byl poprvé a byl jsem unešen, přestože jsem byl v cíli totálně prošitý, tak jsem si neřekl obvyklé nikdy více (vydrží mi to 1-2 týdny), ale už jsem se těšil na další ročník. tak mi to tomáši nepokaž
Docela Tomase chapu, docela by me zajimalo co by k tomu rekl Milan Spolc, ktery je vecny kritik a nic se mu nelíbí...
Vložit komentář