Šárka Chmurová je vystudovaná ekonomka, ve svém nynějším zaměstnání se jí sice hodí jen minimum toho, co ve škole nabyla, ale práci prodavačky a servismanky v ostravské cyklo prodejně MaxCursor miluje. Kromě toho také miluje závodění na kole a svojí fenku belgického ovčáka Ritu.

MTBS — Šárko, jaké byly tvoje cyklistické začátky?

Š.Ch. — Ještě před kolem jsem dělala atletiku, od páté do osmé třídy základní školy. Na treninky jsem často jezdila na kole, dost mě to bavilo, takže pak jsem chtěla zkusit cyklistiku. Hledala jsem nějaký klub, kde bych mohla trénovat a závodit. Tím klubem byl místní SK Jiří Team u Jirky Sedláčka, který tenkrát taky začínal.

Zkoušela jsi silnici nebo jsi hned vlétla na tlusté pláště?

Začínala jsem na silnici,triatlon,duatlon.Běžeckou průpravu jsem měla z atletiky, takže duatlony jsem docela zvládala.V triatlonu to bylo horší s plaváním. Dokonce jsem jezdila půl roku na silnici ve Vyškově pod vedením pana Usnula. Ale brzy jsem se vrátila zpět do Ostravy. Tehdy jsem se rozhodla, že bajk bude to pravé..  Začala jsem závodit na horském kole, na startu Č.P. se nás sešlo pár holek např. Jana Jeřábková nebo Kája Polívková, obě výborné závodnice, už tehdy mě závodění strašně chytlo. A to mně drží dodnes.

Jsi členkou týmu MaxCursor dlouhá léta, nikdy jsi neměla chuť změnit klub?

Ne, kromě Vyškova jsem stále v MaxCursoru a ani bych neměnila. Mám ráda lidi a atmosféru v týmu, jsme dobrá parta. Myslím, že v Česku není pohodovější tým. Nemám si na co stěžovat.

Jakých úspěchů si v dosavadní kariéře vážíš nejvíc?

Mě potěší každé vítězství nabo jen bedna na Českém poháru, protože já jsem nikdy nedělala tenhle sport profesionálně. Pořád se tomu věnuju při práci.

Kolikrát jsi vyhrála závod Českého poháru?

Několikrát jako juniorka a dvakrát jako žena.

Velmi často startuješ na závodech světového poháru, přesto nejsi profesionálkou, co tě tam táhne?

Hlavně si chci změřit síly s ostatníma a někam se zařadit, proto taky trénuju, že? Tratě SP jsou nádherné, vždy se na ně strašně těším. Pak určitě je to ta nezapomenutelná atmosféra, která na svěťácích panuje. A proč nejsem profesionálkou? To nechci, mě práce, kterou dělám, baví.

Ale nějaký sen určitě máš, kde by ses ve výsledcích ráda viděla?

To je jasné, že na každý svěťák odjíždím s cílem nebo spíš snem být do třicítky nebo ještě lépe do dvacítky, ale do té dvacky se mi to zatím ještě nepodařilo.

Ani netoužíš stát se profesionálkou a zkusit to natlačit třeba do desítky?

Kdybych už se dostala do té dvacky na světě, tak bych o tom začala uvažovat. A věnovala bych se kolu naplno.Ale jinak ne. Jsem opravdu v práci spokojená  a kolo je můj největší koníček. Bez jednoho nebo druhého si svůj život nedovedu představit. Co bych dělala o víkendu doma? Dívala se na televizi? Vůbec neຯ..

Jednou s tím závoděním ale skončíš, co budeš dělat o těch víkendech?

Když skončím, tak si myslím, že u cyklistiky zůstanu. Je tady další široké pole působnosti, kde bych mohla využít svoje zkušenosti. Trenér nebo manažer týmu, to si dokážu představit. To znamená, že o víkendech budu zase na závodech :-)

Mě by možná štvalo, že mě poráží mladší kolegové. Jak se ty díváš na mumraj okolo Terezy Huříkové?

Tereza je opravdu dobrá, mladá a nadějná závodnice a přeju ji úspěch. Uvidíme, jak ji to půjde za pár let, jestli ještě bude závodit. Rozhodně mě neštve, když mě porazí, maximálně můžu být naštvaná sama na sebe, že jsem nebyla dostatečně připravená. Rozhodně není někým, komu bych se chtěla přiblížit. 

Jak je to s tvým tréninkem, když jsi zaměstnaná?

Naštěstí mi v práci vycházejí vstříc. Jsem v práci od osmi ráno do osmi do večera, během dopoledne chodím na dvě hoďky na kolo. Vyrážím z obchodu, zase se tam vracím, osprším se a zase pokračuju v práci. Domů se jezdím opravdu jen vyspat, bydlím spíš v obchodě :-)))

To tedy klobouk dolů, kde bereš čas na svůj osobní život nebo na přítele?

Vždy si nějaký ten čas na sebe udělám.Až budu chtít pomýšlet  na rodinný život, tak budu muset něco změnit, ale na to je času dost..

Loni za oranžovočerné barvy MaxCursoru závodila Janka Števková, trénovali jste spolu?

Byly jsme spolu na soustředění, Ale popravdě jsem si s ní moc nepotrénovala, protože ona je zvyklá trénovat v mnohem větších objemech, než já.

Trénuješ tedy sama nebo s někým?

Většinou jezdím sama, někdy o víkendech s Martinem (Šíma).

Kdo ti radí v tréninku?

Nemám žádného trenéra nebo rádce. Svoje tréninky konzultuju s Martinem a Zdeňkem Mlynářem, ale ne každý trénink, spíše tréninkové období. Jezdím podle pocitů. Lékařské vyšetření mi 3x ročně dělá pan Matějka.

Můžeš prozradit jak vypadá tvůj tréninkový rok?

V zimě dělám co se dá. Mám ráda vysokohorskou turistiku,  běžky, ráda běhám, hraju fotbal atd.. Jedzím srašně ráda na horským kole na sněhu. Od února už začínám najíždět nějaké kilometry na silničce a od března už to začínám kombinovat s horským kolem. V sezóně trénuju zhruba 70% na silničce a zbytek na biku.

Říkala jsi, že trénuješ při práci. Cítíš se být více obchodnicí nebo závodnicí?

Tak nad tímhle jsem nidky nepřemýšlela. Kolo je v mém životě jednička, proto to tak je. Ale asi více se cítím jako závodnice. Dokud budu moci závodit, tak to tak bude.

Jak těžké je prodat kolo za 150.000?

Těžké je hlavně odhadnout zákazníka. Myslím, že prodat jakékoli kolo je těžké. U dražších kol musím být daleko lépe připravená, o kole musím vědět každíčký detail, zákazník to očekává.

Jaký komponent musíš na kole mít?
Vždycky jsem měla ráda Shimano XTR, ale po dualech jsem to vyměnila za Sram X.O a už bych neměnila. Jednoznačně hydraulické brzdy a vlaštovky řídítka. Gramař nejsem.

Jaké jsou tvoje oblíbené tratě?

Oblíbené mám jen v zahraničí a to jednoznačně Houffalize v Belgii a Fort William ve Skotsku. Doma není žádná trať, která by mě vyloženě bavila nebo bych se na ní těšila a s chutí si jí projela. Samozřejmě kromě naší domácí tratě Ostravského Chachara.

A kde trénuješ nejraději?

Teď jsem to zrovna psala do Pelotonu. Vyjíždím tady z obchodu, ale nemám vyloženě žádný oblíbený okruh. Ráda to střídám, když chci do kopců, jedu do kopců, když chci rovinu, mám tu rovinu. Ideální.

Máš za sebou i krátkou kariéru sjezdařky, absolvovala jsi téměř komplet Český pohár v roce 2004, neláká tě si to zase zopakovat?

Sjezdové kolo mě láká, ale jen tréninkově. Uvědomuji si, že na závody SP bych neměla a závodit tady v Česku nemá pro mě smysl. Určitě je to pro mě dobrý trénikový prostředek. Získám pak větší jistotu ve sjezdech na crosovém kole.

Foto: Michal Pick & Jan Němec

• 31. 01. 2007
• Týmy a kluby