Kristiána Hynka jste mohli zaznamenat ještě než se stal profesionálem v týmu Česká spořitelna MTBຯuž v dresu pražského týmu Sfinx-Barták vyhrál roku 2004 Krále Šumavy a reprezentoval Českou republiku na MS v bikemarathonu (dojel 20.). Jako královnu MTB však vždy měl cross-country a brzy na sebe upozornil „bramborou“ na závodě ČP. Cesta do „spořky“ se mu otevřela v roce 2005 a od té doby biker z Černošic „sportovně vyspěl“ a první vítězství v Českém poháru si na své konto připsal vloni ve Velkých Losinách. A v celkovém bodování ČP jednu dobu vedl, nakonec byl klasifikován jako druhý v pořadí. Kristián Hynek ale počínaje letošní sezónu své místo v sestavě spořitelního týmu opouští a závodit bude pod hlavičkou velmi ambiciózního Scott & Hagget MTB Teamu.

Kristiáne, tři roky ve Spořitelně a rok od roku lepší výsledky — kterou z těch posledních sezón sám hodnotíš nejvýše?

Tak záleží asi z jakého pohledu. Každá z těch tří sezón měla něco jiného. První rok pro mne byl obrovskou změnou v pojetí cyklistiky a téměř celý rok jsem se rozkoukával a učil od týmových kolegů, třeba Pavla Elsnice nebo Radima Kořínka. Ten druhý rok už se ode mne očekávalo potvrzení toho, že mělo smysl mě angažovat, a i se pár dobrých výsledků podařilo. No a ta poslední byla výsledkově rozhodně nejpovedenější, ale vzhledem k těm všem událostem asi i nejtěžší.

Tragická smrt Michala Picka určitě nezasáhla jen chod týmu, ale všechny lidi, kteří ho znali. Bylo to jako blesk z čistého nebe...

Ona ta poslední sezóna začala téměř idylicky. V týmu se dal dohromady výborný kolektiv a úvodní soustředění na Kanárech bylo bez nadsázky tím vůbec nejlepším na kterém jsem kdy byl. Rozuměli jsme si jak závodníci mezi sebou, tak i s Michalem, Dlouhánem, Kardošem.... Když jsem se vrátil domů a druhý den se dozvěděl o té tragické události, chvíli jsem tomu nemohl uvěřit, pak nevěděl co dál. Bylo to hodně nepříjemný období, ale kolem týmu byla spousta lidí, díky kterým nakonec tým fungoval a sezónu jsme myslím zvládli velmi dobře a s celou řadou úspěchů.

Nejistotu co bude dál s týmem ČS neustál Tomáš Vokrouhlík a vydal se na svou spletitou pouť po českých týmech. Uvažoval jsi o tom taky? Že tým opustíš?

Uvažoval, nabídky jsem měl, ale rozhodl jsem se zůstat a vůbec toho nelituju. Týmu se ujal Jiří Lutovský a pod jeho vedením vše fungovalo, i za těch výrazně ztížených podmínek, které byly dané tím co se stalo, výborně. Navíc po odchodu Tomáše pro mne byla obrovskou motivací role týmové jedničky.

A ujal ses jí řekl bych dobře. Mistr republiky v půlmaratonu, zlato ze štafety a premiérové pohárové vítězství v Losinách.... co z toho stavíš nejvýše a proč?

Zisk dvou titulů mistra republiky ze čtyř možných je pro mne určitě obrovským úspěchem. Zároveň jsem ale o vítězství v závodě Českého poháru dlouho jen snil. Nevím, asi nedokážu říct, čeho si vlastně cením nejvíc, cením si sezóny jako celku. Povedlo se mi udržet si velmi stabilní výkonnost, vyhrát několik závodů, ale na druhou stranu jsem vyhořel na mistrovství republiky na Zadově a ani mistrovství Evropy mi nevyšlo úplně podle představ. Vím ale kde došlo k určitým chybám v přípravě a z těch chyb jsem se poučil.

Přesto z týmu České spořitelny odcházíš....

Ano odcházím. Těžko se mi vysvětluje proč, je toho víc.

Co bylo tím hlavním důvodem?

Asi hlavním důvodem byla touha po určité změně, odejít do týmu, kde kromě závodění budu mít možnost i zasahovat do jeho organizace, podílet se na plánování sezóny, vybírat závodní vybavení týmu a podobně. Asi touha se s přibývajícím věkem trochu realizovat i jiným způsobem než jen závoděním (smích).  Moje angažovanost v týmu ale určitě nesmí být na úkor kvalitní přípravy, jen bych rád čas, který mám teď navíc díky téměř dokončenému studiu, investoval jinam.  Jinak ve Spořce jsem prožil skvělé tři sezóny, které pro mne navždy zůstanou velkou zkušeností.

Už na podzim prolétla éterem informace, že tvým novým působištěm je tým Scott & Hagget, v jehož barvách závodil svůj dá se říct soused Matouš Ulman. Pro letošek se ale tým rozrostl z jediného závodníka na tým tříčlenný. Proč jsi zvolil zrovna tento tým a kdo vás dva ještě doplní?

S týmem Scott & Hagget probíhaly námluvy delší dobu. Dlouho jsem se rozmýšlel a nakonec se rozhodl vstoupit do týmu, který mi nabízí něco navíc. Doplní nás slovenský reprezentant Michal Plesník. Ambice máme vysoké, chceme být silnou trojkou a nikomu nedat nic zadarmo.

Spousta lidí si myslí, že tým má něco společného se značkou Scott.... to ale není tak úplně pravda, že? Uveď to, prosím, na pravou míru.

Firma Scott & Hagget je prestižní poradenskou firmou, která se rozhodla podporovat cyklistiku, je naším generálním partnerem a proto tým nese její název. S výrobcem kol Scott nemá nic společného.

Jaká kola a jaké vybavení tedy budete v týmu vozit?

Tak tady se dostáváme k samým lahůdkám. Spolupracujeme s panem Kerdou a budeme tedy sedlat rámy značky Colnago. Osazení kompletní XTR, vidlice FOX a zapletená kola Wheelsbike. Z doplňků boty a rukavice Northwave a přilby a brýle Briko. Jestli někde nemáme rezervy, tak je to právě vybavení.

Zaujaly mě ty výplety, značka WheelsBike není na českém trhu moc známá, co víc by jsi ke značce řekl?

Jedná se o poměrně mladou italskou firmu, která vyrábí exkluzivní biková i silniční kola. Je jednou ze tří firem na světě, které vyrábějí karbonová MTB kola. Nejde o žádný Taiwan, vše je vyráběno výhradně v Itálii a tato firma dříve než začala s vlastní produkcí, vyráběla exkluzivně pro Campagnolo.

Jaká kola z nabídky firmy tedy budete v týmu vozit?

Budeme vozit galusková kola WB Karma obutá galuskami TUFO a na tratě kde nebude vhodné použití galusek, máme model WB 4000 Superlight.

Vypadá to, že MTB galusky se mezi bikery docela uchytily. Myslíš, že galusky čeká na poli MTB nějaká výrazná budoucnost?

Určitě! Kdybych si to nemyslel rozhodně bych tolik netoužil na těchto kolech jezdit. Samozřejmě se jedná o nákladnější řešení, ale benefity, které to přináší jsou k nezaplacení. Těmi benefity mám na mysli výraznou váhovou úsporu, tuhost karbonových výpletů a v neposlední řadě vynikající jízdní vlastnosti galuskových gum. Zde jsme navázali úzkou spolupráci s firmou Tufo, která má v této oblasti asi největší zkušenosti na trhu. No bude to paráda (úsměv).

Takže i to je důvod, proč jsi se rozhodl kola WB v Česku zastupovat? Nebo co přivede závodníka k nápadu začít do republiky vozit takové produkty?

Já se na ty výplety opravdu těším. Vlastně nejen na výplety, ale na týmové stroje jako celek. V případě takového vybavení už neexistuje žádná výmluva.

Jak bude vypadat tvoje příprava na novou sezónu?

Já jsem letošní přípravu zahájil velmi netradičně. V listopadu jsem na tři týdny odcestoval do Himalájí, kde jsem chodil a chodil a kochal se nádhernými pohledy na Everest.

Teď už si užíváš sluníčka ve Španělsku, že?

Ano, hlavní část mé přípravy proběhne ve Španělsku, kde zůstanu s drobnými přestávkami na přípravné závody až do konce března.

To je na docela dlouhou dobu — co tam budete tak dlouho dělat? Proč zrovna Španělsko?

Tak plánovali jsme, že občas vyjedeme i na kolo (smích). Ale beru si i windsurfingové vybavení. Španělsko se mi tak trochu dostalo pod kůži, byl jsem tam před dvěma lety na studijní stáži a bylo to parádní. Teď se chystáme do trochu jiné lokality, ale mělo by tam být přívětivé počasí na trénink a i vhodný profil-rovinatý kolem moře, ve vnitrozemí zase slušné kopečky.

Kolik km je podle tebe potřeba na kole našvihat, aby byl vstup do sezóny povedený?

To je otázka, na kterou asi neexistuje jedna odpověď. Každý to má jiné, někdo preferuje všeobecnou přípravu, jiný zase speciální. Já jsem někde mezi, listopad, prosinec a část ledna věnuji všemu možnému, běh, hokej, běžky.... ale pak už převažuje příprava cyklistická. Nemám recept na najeté kilometry, vloni jsem na prvním českém poháru měl asi sedm tisíc. Nejde ale jen o objem,ale taky o kvalitu - stará dobrá pravda.

Jsou v té přípravě nějaké novoty a změny?

Od loňska jsem začal využívat trénink podle wattů, konkrétně se zařízením Powertap a udělal jsem s tím perfektní zkušenost. Sice se s tím stále učím pracovat, ale určitě to má velký přínos. Také jsem loni začal spolupracovat s Karlem Martínkem, tedy s Cyklotréninkem. Za tím asi také stojí můj výkonnostní posun, Karel mě začal honit hodně v intenzitách, dříve jsem intervalovému a silovému tréninku tolik času nevěnoval.

Zkusme se na chvíli vzdálit od kola a závodění. Ty se totiž od jiných profíků lišíš tím, že máš i jiné povinnosti, a to studijní.... můžeme ti už gratulovat k titulu?

No pozor, celý náš tým je unikátní mimo jiné tím, že jsme všichni tři vysokoškoláci. Já mám studia skoro dokončená, pátý ročník jsem uzavřel v září. Teď mě ale čeká diplomka a státnice. Jo a titul? Mám zatím jen bakalářský, gratulace k magisterskému bych rád přijímal letos na podzim, ale s takto nabitou sezónou to nebude jednoduché.

Děkuji za rozhovor. Nezbývá než popřát hodně úspěchů.

Text: Tomáš Gladiš, Bikezone.cz
Foto: archvív K. Hynka, Jan Němec

• 06. 02. 2008
• Týmy a kluby