 To, že ve svých čtyřiadvaceti letech vyhrál Francouz Julien
Absalon olympijský závod už asi všichni víme. Kdo by to v červnu na
Pražských schodech tušil, že jsme mohli vidět dva olympijské vítěze! Vítěz
OH 1996 v Atlatě Bart Brentjens skvěle načasoval formu a skončil třetí, za
to vítězi OH v Sydney závod nevyšel a vzdal, stejně jako německý favorit
Lado Fumic nebo jednička Švýcarů Christoph Sauser. Bohužel díky defektu k
nim patří i náš Jarda Kulhavý. Radim Kořínek zřejmě dvaadvacátým místem
vybojoval svoje maximum, určitě se čekal lepší výsledek. Pokusíme se Rádesem
a Jardou po jejich příletu spojit, aby prozradili jejich pocity ze závodu a
Olympijských her a také co bylo příčinou jejich výsledků.Michal Pick,
manažer týmu Česká spořitelna MTB a poslední dobou náš kolega fotograf se na
poslední chvíli rozhodl cestovat jako turista do Atén. Díky zařazení jeho
týmu mezi Trade Teamy UCI měl šanci získat denní akreditace na oba závody.
Jeho postřehy z olympijských Atén a jak se mu vedlo popisuje v
tomto
mailu. Níže pak zveřejňujeme mail, který poslal i s fotkami dnes po závodě mužů.
Současně s jeho emailem přišel už třetí od hrdinky bikových závodů v
Aténách Veroniky Krejčové - hlavní rozhodčí. V diskusi, u minulého článku
všichni kritizovali Kmenta za jeho totální dezorientaci v MTB, ale nikdo ho
nenapadnul, za to, že se ani jednou nezmínil o Veronice. Bohužel Sláva a
Bublina jakbysmet, ale ti o tom třeba nevěděli. Škoda, kolik mohlo být v
Aténách českých rozhodčích? Její poslední příspěvek najdete
ZDE.
Článek s fotkami pořízenými z televizní obrazovky, kde se rozpoutala horlivá
diskuse ZDE
Výsledky závodu ŽENY
: : Výsledky závodu
MUŽI
Zdar,
tak a je to za námi. Nic moc. Spíš nic, než moc, dalo by se říct. Nedá se nic
dělat, všichni dělali maximum, na podrobnější analýzu je spousta času. Nemůžu se
ale až tak zlobit, vždyť Rádes se zlepšil a Jarda dělal co mohl, pro něj je to
obrovská zkušenost pro příště, bude už vědět co má dělat, jak se pohybovat a
také lidé, co se celé roky

motají okolo olympiád ho budou znát, jsou přeci stále
stejní. Někdy je to dobře, někdy ne, někteří jsou ochotni za reprezentanty i
dýchat, někteří jen pospíchají k bazénu, či na výlet, případně tam, kde je něco
zadarmo. A někteří si to platí ze svého, někteří si berou dovolenou atd. Jsme
různí a každý nechť si najde kam patří. Když se vrátím k Jardovi, doplatil i na
samotný průběh závodu, hned po startu hromadný pád, zůstali tam všichni, co
stáli v zadních

řadách, včetně našich. Kdyby neutrhl přehazovačku, tak by určitě
závod dokončil, minimálně stejně jako Kondis a ten byl 34. Kdyby bylo to, či ono
lepší, určitě by zajeli do dvaceti, nereálné to vůbec není, chtělo by se říct.
Kdyby (zase to kdyby, že?) Kdyby. Stále budou nějaké pochyby a dohady, výmluvy a
osočování. A co když prostě na lepší výsledek už třeba Rádes nemá a nikdy mít
nebude, co když už se nemá kam a
jak zlepšit? Co když už vyčerpal všechny
možnosti a využil všechen svůj talent, vůli, fyziologické předpoklady a i chuť?
Je třeba se občas podívat reálně na věc, já první bych byl nadšený, kdyby
dokázal být dnes v patnácti, jak jsme oba o tom snili.
Bohužel, nyní je třeba
otočit list a jít dál. A hlavně dělat všechno pořádně a na plno, je potřeba se
věnovat přípravě podobné akce na 100% a více, aby se nestávalo třeba to, že
nebudou ergometry na startu a další drobné nepříjemnosti, aby tu byli lidé,
kteří tu být mají a kteří vědí, co můžou a u koho zařídit. Prostě aby naše
disciplína nebyla jen jaksi trpěná, vedle slavné silnice a vedle ještě slavnější
dráhy. Přesně takový pocit jsem tu získal já a dá se říct, že jsem i něco
takového trochu čekal. Navíc jsem ještě získal jakýsi pocit bezmoci, že se to
nedá změnit, obzvláště silně jsem o tom přemítal dnes ráno v metru, když jsem
jako správný turista jel na trať. To byla taky celkem legrace, vyrazil jsem o
hodinu a půl dřív, než včera taxíkem. Přesto jsem se do prostoru startu dostal
až asi minutu před výstřelem. Pokračovaly dál totiž moje poněkud nestandardní
zážitky a postupy. Když jsem lezl do metra, tak mně ani ve snu nenapadlo, že
bych se mohl přimotat do davů fotbalových fanoušků, kteří jeli stejnou trasu -
oni na olympijský stadion - já o stanici dále, kde jsem chtěl přeskočit na bus a
hurá na trať. Jenže kromě toho, že vagón byl narvanej k prasknutí a jel
rychlostí koněspřežky, končil ve stanici Irini, neboli u olympijského stadiónu.
Tam pěkně všichni vystoupili a já se těšil, jak naskočím do dalšího metra a
popojedu ke svému autobusu. Myšlenka to byla dobrá, leč dala se realizovat až po
příjezdu asi osmého metra, dál jezdilo asi každé desáté, nicméně jsem se posunul
na další - správnou - stanici, vystoupil a vydal se s již evidentními diváky
horských kol k autobusu X24, kde k mé hrůze byla fronta jako hrom. První autobus
samozřejmě pobral asi tak setinu, tak jsem začínal být lehce nervózní, že
nestihnu start.
Pak ale asi dispečerovi došlo, že je třeba zkrátit interval a fronta se dala do
výraznějšího pohybu. Po 10 minutách jsem byl dokonce i sedící pasažér, když
pominu to, že vedle mně se rozvalil nějaký bezdomovec z Nového Zélandu a
vypadal, že brzo umře. Autobus se valil poměrné úspěšně vyhrazeným pruhem na
silnici a
začínal jsem mít dojem, že to nakonec stihnu. Stihnul, i když pouze za
pomoci malé lsti, či možná české vyčůranosti. Vedle standardních vlezů do areálu
byly ještě pro sponsory a ty zely prázdnotou, pouze armáda a policie znuděně
pozorovala tu obrovskou frontu před každým bezpečnostním rámem pro obyčejné
diváky. Postával jsem tedy chvíli těsně před těmi sponzorskými průchody a
doufal, že to organizátoři nevydrží a pustí lidi do všech rámů, aby stihli
začátek. Ani ne za pět minut to skutečně udělali a já nadšen prošel mezi
prvními. Pohled na tu zoufalou frontu a hlavně zoufalé obličeje čekající zřejmě
několik desítek minut byl úžasný. No a pak už mi nezbývalo nic jiného, než běžet
k trati a začít fotit a fandit. Onu slavnou akreditaci jsem na dnešek taktéž
nedostal, neboť ač včera řekli Hollošákovi, že mu to vydají ráno, nevydali mu
nic, prý pouze do vlastních rukou! Já ji stejně nepotřeboval, používal jsem
nakonec zase tu starou, platnou pouze ve čtvrtek. To že tam bylo napsáno datum,
nikomu vůbec nevadilo, možná jsem se mohl pokusit na ni projít i do areálu, to
jsem se ale přeci jen trochu bál.
Dneska večer máme v plánu jít do českého domu, přece to musíme s klukama aspoň
zkusit, třeba tam bude něco zadarmo! No a zítra už budu turista úplně,
konečně bych chtěl vidět Akropolis, byl jsem totiž v Athénách už několikrát
na závodech, ale nikdy nebyl čas a loni se pro změnu opravovalo.
Michal |
Diskuze k článku
OH - Gratulace Korkovi a rozlobeni nad Kulhavym a cele OH nominace, ktera byla opravdu vyborna!!! Kulhavy v loni nevyjel zadne body do zebricku UCI, kde podle umisteni bylo pocet mist na startu, nesplnil zadne nominacni kriteria, ani neukazal zadny vysledek v elite (OH je zavod elite, ne junioru!) a OH taky zabalil, ale jinak je to hrdina, ma zkusenosti atd!!! Pekne blaboly v clanku!!! Muzete napsat pravdu proc Kulhavy byl na OH a jake jsou nazory odstrceneho Spesnyho a Boudnyho kdyz tohle vsechno vidi primo a ne jen co se mi docteme v novinach!!!
to: Tomas - Ty ubožáku, Kulhavý byl loni Mistr světa a Evropy. Kdo jiný má před sedbou nějakou bikerskou budoucnost?
Gratuluji Rádesovi, Jarda určitě bojoval a chtěl potvrdit oprávněnost svoji nominace. Myslím si, že když využije svého potenciálu, můžeme se za čtyři roky na OH v Pekingu těšit na úplně jiné výsledky. Michalovi děkuji za perfektní informace !!!
Bohužel, stejnej pocit o tom, že biky jsou na OH jenom trpěný sem získal i po slyšení Kmentova vymatenýho komentáře, nezúčastněnej TV konzument by si řekl, že se jedná spíš o atrakci než o jeden z nejmasovějších sportů vůbec. Smutný :-( Podle jednoho z jeho IQ výroků lidi přece na horskejch kolech jezděj jenom kvůli tomu, že na silnici už neni bezpečno... jinak by po nich asi nikdo nevzdech. Jó dráha, to je jiný kafe. Nic proti ní, ale kolik lidí u nás jezdí na dráze? Jinak Kadlec byl supr!
To se mi snad zdá! - Tady se naprosto otevřeně píše o tom,že se Jarda jel seznámit s prostředím,s funkcionářema atd.V podstatě to byla taková malá příprava na Pekin.... Dost sprostý vůči Spěšňému,Boudnýmu a nám všem...
OH vs. MTB - Mám taky stejný pocit, že horská kola jsou na OH jen okrajová disciplýna, a náš svaz se podle toho i tak chová. Proč jedou naši bikeři do Athén 3dny před závodem a druhý den ráno už valí zpět, ani je nenechají jít večer na slavnostní ukončení. A přitom některé naše "medajlové naděje" jsou na místě tři týdny a ještě jim svaz pronajme apartmán, aby se aklimatizovali a nemuseli cestovat až z olympijské vesnice! A pak stejně vyhoří jak papíroví čerti!!!
příbuzenstvo - Tak co, kdo z vás co sem píšou je Spěšnýho matka, Boudnýho otec nebo strejda. Opět anonymní výkřiky do tmy. Až se tady (ale i jinde na jiných fórech) bude podepisovat vlastním jménem, tak tomu já osobně budu dávat nějakou váhu co se tu píše.
za čtyři roky... - Za čtyři roky se opravdu můžeme těšit na pořádné výsledky českých bikerů. Ale ne od oholených chrtů. BMX forever.
je to tu samá srabárna nikdo tady pravdu neřek a určitě ani neřekne Kdo do MTB dělá tak ví své
OH - Pokud utrhnete přehazovačku,daleko nedojedete,
Stejně by jí asi dokázal urvat i Milan Spěšný i Pavel Boudný. A k panu Kmentovi, to byla síla. Např. že, "Kulhavý je zatím jenom Mistr světa a Mistr Evropy." A k nominaci - myslím, že větší zlo je, že tam neměli maséra.
Vložit komentář