Nicolai – Made in Germany

• 01. 12. 2009
• Miloš Lubas
• Tech news

Tech2009

Přinášíme vám druhý díl z cesty po Německu, kde jsme nejprve navštívili firmu Rohloff a poté jsme se vydali k výrobci rámů Nicolai…

Expediční cesta s Pedálsportem Petra Kuby po Německu, jak jsme vás o ní informovali v první článku Rohloff – návštěva u havranů, neskončila ve Fuldatalu, kde sídlí Rohloff, ale pokračovala směrem na sever do vísky Lübbrechtsen ke kultovnímu výrobci rámů z hliníkových slitin - Nicolaii.

Nicolai je od Rohloffu vzdálen co by kamenem dohodil a zbytek došel. V řeči čísel to dělá nějakých 120 km a hodinu a půl jízdy. A když už jsme vážili k našim západním sousedům tak dlouhou štreku, byla by škoda, jak jistě uznáte, nezastavit se i u Nicolaie.

Obě firmy nepojí k sobě jen geografická blízkost, ale i výrobková provázanost.  Společným činitelem je americký Gates Carbon Drive. Připomeňme si jenom, že se jedná o pohon jízdního kola pomocí řemene s karbonovými vlákny, použitelný pro singlespeed nebo v kombinaci s vícestupňovými náboji Rohloff, Sram, Shimano…  Je třeba zdůraznit hlavní odlišnost, že Rohloff  i Nicolai se snaží nejít s davem. Na hodně věcí se dívají jinak. A to je pro ně tolik typické a ve finále jedinečné…

Krátce po poledni končíme misi u Rohloffu, nasedáme do Transportéra, přenastavujeme navigaci Garmin směr Nicolai. Než se k nim přemístíme, v krátkosti si tuto firmu představme. Jejím zakladatelem je konstruktér Karlheinz Nicolai. Jeho nepříliš německy znějící příjmení je v názvu firmy a logu na rámech. Logo je navíc psáno stranově obráceně a zdálky tak trochu připomíná azbuku. Kdo tyhle drsný rámy a kolečka moc nezná, asi si jejich původ zařadí dál na východ, někam do Ruska. Zdání klame, Karlheinz Nicolai, přezdívaný Kale, je Němec jako poleno.  S výrobou sjezdových rámů vlastní konstrukce započal v roce 1985 a hned je nasazuje do downhill závodů. Od roku 1996 vyrábí rámy na zakázku i pro takové giganty, jakými jsou Mongoose, Cube, Hercules nebo Alutech. V roce 2003 začíná s Američany spolupracovat na vývoji převodovky a pohonu v rámu G-Boxx a hned rok na to nasazuje kolo s G-Boxxem na mistrovství světa v DH. V posledních letech se stává zástupcem firmy Gates Carbon Drive pro Evropu a jejich systém prosazuje na svých kolech.

Záběr firmy Nicolai je poměrně široký. Na světlo světa přicházejí rámy pro XC, Enduro, Freeride, Dirt jump, BMX a hlavně sjezdové speciály. Okrajově vyrábějí i silniční rámy a tandemy. Jednotným rysem všech rámů Nicolai je materiál – hliníková slitina. Žádný karbon, žádná ocel… Používají se zeslabované trubky z hliníkové slitiny třídy 7020 a 7005 zn. EASTON nebo hliníkové bloky, z nichž se frézují ostatní díly pro rám. Dalším markantním prvkem rámů Nicolai, odlišujícím je od konkurence, je promakaná, jinde nepoužívaná vlastní konstrukce a neotřelý, trochu hrubý design, který si na nic nehraje. V dnešní době jednotných, unifikovaných dizajnů kol je Nicolai pro řadu zapálených lidí přímo balzámem na duši.

No, zanechme představování, neboť se pomalu, ale jistě blížíme s naším vozem do Lübbrechtsenu. V hlavě mám pořád ještě čerstvý obrázek z výroby v Rohloffu. Jak asi bude vypadat Nicolai? Jsem zvědav, nechám se překvapit…

"Tak tady to je", říká velitel vozu Petr Kuba, a zajíždí ze silnice do dvora velké, staré, ale nesmírně zachovalé usedlosti. První pohled na typicky německou hrázděnou stavbu s trámy ve zdi je moc hezký a příjemně romantický. Nad vchodovými dveřmi je modře napsán letopočet 1821. Dům pro bydlení je pevně spojen s velkou stodolou pro výrobu.

Na dvoře firmy nás vítá sám její zakladatel a majitel Karlheinz Nicolai. Je to usměvavý, prostovlasý chlapík středních let, postavou vyšší a s chůzí pozvolnou a vláčnou. Na první pohled dobrák. Po vzájemném představení jdeme bez zbytečných průtahů na obhlídku výroby. Po otevření starých vrat nás zprvu „praští“ do očí strojově moderně vybavený interiér. Hned z kraje to je například jeden z několika CNC obráběcích strojů, které Nicolai vlastní. Moc volného prostoru v přízemní místnosti není. Vše je obestavěno jedno i víceúčelovými obrábějícími stroji, které jedou naplno. Pracovního hluku je tu dost. Navíc se k tomu přidává nevábný odér z chladících emulzí. Jsme zkrátka ve výrobě, s tím se nedá nic dělat. 

Kromě obrábění je v přízemí i oddělená místnost pro svařování. Své umění se svářečskou kuklou na hlavě nám předvádí osobně Herr Sascha, vedoucí svářeč Nicolaie. Pokračujeme dále v prohlídce. Nyní je před námi místnost, kde jsou v regálech srovnané přípravky a již přesně nařezané trubky od Eastnonu, pro jednotlivé typy a velikosti rámů. Nad hlavami nám visí hotové svařené rámy.

Kousek opodál je úzká, podlouhlá místnost, kde se kompletují vzorky a zakázková celá kola. Od montáže to není daleko k ještě více prostorově omezenému místu, kde se vše balí a expeduje. Na můj vkus a představy je toho prostoru pro manipulaci už povážlivě málo, ale jak je vidět, dá se.

Ještě jedna věc mě ve výrobě zaujala. Až sterilní pořádek, jaký jsme viděli v nové budově u Rohloffa, se zde u Nicolaie (v přízemních prostorách) nekoná. Z části je to dané tím, že Rohloff pouze montuje a samotnou výrobu dílů mu provádějí subdodavatelé. Nicolai si pod „jednou střechou“ dělá kompletně vše sám, včetně té „špinavé“ obráběcí práce, z které je potom nejvíce nepořádku. Co ale mají obě firmy společné, je neskutečný zájem o věc a preciznost výroby.

Z expedice se po úzkých schodech dostáváme do horního patra, kde je konstrukční mini oddělení a velín, odkud se řídí celá výroba. „CML“ (centrální mozek lidstva, v tomto případě Nicolaie) představuje kromě výpočetní techniky, přítomných mladých pracovníků a samotného velkého šéfa ještě větší tabuli polepenou barevnými papíry, výkazy práce apod. Celé to připomíná stěnu v řídící věži leteckého provozu na letišti. Z jednoho místa se názorně řídí chod celé výroby od naskladnění materiálu až po finální expedici. Na první pohled je to jednoduché, přehledné a nejspíše i funkční.

O tři schůdky výše, už pod samotnou střechou, jsou ještě další místnosti a místnůstky pro konstruktéry a malé sklady. V jedné z nich se zastavujeme na delší dobu.  Důvodem je, že v regálech jsou uskladněny díly převodovky G-Boxx a pohonu Gates Carbon Drive od firmy Universal transmissions. Petra Kubu, Karla Olivu a Aleše Zemánka tohle téma tuze zajímá. A obráceně Karlheinz Nicolai, konstruktér tělem a duší, je očividně potěšen z jejich zájmu a dotazů. Vzájemné nadšení pro věc se protahuje na více jak hodinovou diskuzi… Já se Zdeňkem Dokoupilem mezitím využívám času a pořizuju fotodokumentaci firmy.

Exkursi ve firmě Nicolai máme zdárně za sebou, loučíme se s Karlheinzem a nasedáme do auta. Teď už nás čeká jenom nezáživná cesta po „východoněmeckých“ silnicích směr Ústí nad Labem a Praha. Naštěstí pozitivních zážitků z návštěvy firem Rohloff a Nicolai je na rozdávání. Až do Prahy si máme o čem povídat.

Gates Carbon Drive

výhody:

• tichý, čistý, lehký, jednoduchý, bezúdržbový

nevýhody:

• pro instalaci řemenu je nezbytné řešit rozpojení pravé zadní části rámu (většinou se řeší rozpojením podsedlové vzpěry nebo atypickou konstrukcí pravé patky rámu)
• řemen je nutné spolehlivě předepnout posunem zadního náboje v patkách nebo excentrem umístěným ve středové spojce rámu
• napínání není možné řešit klasickým "napínákem", takže řemen není možné použít na celoodpružená kola

Více informací naleznete na: www.nicolai.net, www.carbondrivesystems.com

Foto: Miloš Lubas

• 01. 12. 2009
• zobrazeno: 15693x
• Tech news

Mohlo by vás také zajímat

Velo Test Fest - palec nahoru

• 19.04.
• Petr Bureš
• Výstavy a veletrhy