NAC'08: Panelová klasika na závěr
- 11. 10. 2008
- Michal Červený
- XCM Ostatní závody
Had více než 3 tisíc závodníků projel po podzimním hřebeni Jizerských hor při tradiční masovce s názvem Nova Author Cup. Prvním v cíli byl Václav Ježek.
Konec letošní bikemaratonské sezóny se nachýlil. Znamením toho je i právě proběhlý tradiční "zavírák", jak mnozí označují závod Nova Author Cup nebo chcete-li "Jizerskou padesátku", jehož už třináctý ročník se v obvyklém termínu, tedy o druhém říjnovém víkendu, uskutečnil v Josefově Dole a na okolních hřebenech Jizerských hor. Tato masovka spjatá s naší komerční televizí budí mezi bikerskou veřejností rozporuplné reakce. Někdo závod vnímá jako nejkomerčnější cyklistickou akci, někdo jako pohodové zakončení sezóny a někdo ho má v kalendáři zaškrtnutý jako nejdůležitější bod roku.
I letos cyklisté Josefův Důl poctivě zaplnili. Do startovních vln se jich rozřadilo přes tři tisíce! Přesné číslo nebude lehké určit - limit 3333 závodníků na webu závodu byl ale naplněn. Těžko odhadovat, proč tomu tak je. Že by zabírala reklamní kampaň na již zmíněném televizním kanálu, který závod označuje za akci roku?
Slavnostní výstřel poslal v deset hodin na trať první vlnu, čili prvních 500 závodníků. Po průjezdu městem čekalo účastníky úvodní stoupání po silnici k josefodolské přehradě. Tady se začalo dělit i čelo s favority a v podstatě se dá říct, že prvních pět kilometrů rozhodlo o složení závodníků na bedně. V první pětičlenné grupě se usadili Václav Ježek /Spinning MB Alpine Pro/, Martin Horák /Rock Machine Cyklomax/, Tomáš Vokrouhlík /Factor Bike Team/ a dva silničáři z našeho nejlepšího silničního celku PSK Whirlpool Author Petr Benčík a Martin Mareš.
Za nimi se vytvořily další skupinky a skupiny, až se pole změnilo v jednoho obrovského pestrobarevného hada táhnoucího se přes hřebeny Jizerek.
Co mají pořadatelé opravdu zmáknuté, je počasí. Ranních osm stupňů, mlha a příznivá předpověď pro zbytek dne, vnášela mnoha bikerům otazník do volby "krátký" nebo "dlouhý". V průběhu závodu se pak mlha zvedla a nejprve vzdálenější kouty trati a nakonec i cílový prostor zaplavilo krásné babí léto. Právě takhle má vypadat podzim!
Trať závodu není nikterak technicky náročná. Naprostou většinu totiž tvoří asfaltové a panelové cesty. Sem tam se jede kousek po šotolině. Jediný techničtější úsek, kterým byl v minulých ročnících sjezd po lesní cestě do cíle, byl přeměněn na širokou cestu. Zrádné tu ale byly široké, napříč vykopané, odvodňovací kanály.
Kombinací nenáročného profilu a pevného podkladu je závod hodně rychlý a pokud k tomuto faktu přičtete i tři tisíce závodníku, z nichž velká část nevládne kolu zrovna pevnou rukou, vzniká tak dle mého názoru nejnebezpečnější "akce roku". To ostatně i letos potvrdilo několik těžce raněných, pro které musel nejednou i vrtulník. Záchranáři a členové horské služby se nenudili. Už nedlouho po startu se horami rozléhalo houkání sanitek. Není divu. Někteří "takyzávodníci" o své místo třeba v druhé tisícovce celkového pořadí bojují hlava nehlava (zejména ve sjezdech) a bohužel tím neohorožují jen sebe.
Když kolem vás na úplně rovné rovině projede z ničeho nic borec po předním kole a zmizí po hlavě ve křoví, je to poněkud úsměvné, ale v dalších situacích ošklivě zamrazí v zádech...
Třináctý vítěz Nova Author Cupu vzešel z vedoucí skupiny a nakonec jím byl Václav Ježek z mladoboleslavského týmu Spinning MB Alpine Pro. "Rozhodovalo se až na konci. Na kopec nad cílem nás přijelo pět. Najel jsem do sjezdu jako první a udělal si malej náskok, ale dojel jsem doprovodnou čtyřkolku, která tam měla problémy s těma odvodňovacíma kanálama. Pískal jsem na něj, protože se mi tam plet, ale musel jsem brzdit a kluci mě trochu sjeli. Tady na tý cílový louce už jsem si to ale pohlídal.", okomentoval Jéža své premiérové vítězství v tomto závodě a na otázku, jak tento podnik vnímá dodal: "Samozřejmě jsem s dnešním vítězstvím spokojenej. Je to můj poslední závod sezóny a je tu hodně lidí, takže slušná reklama pro náš tým a sponzory...". Letos tedy bývalého reprezentanta na cyklokrosových tratích neuvidíme a ten si proto mohl v klídku a za příjemného odpoledního slunce vychutnat týmový svařák.
Tři vteřiny na Ježka ztratil silničář Martin Mareš /PSK Whirlpool Author/ a o další čtyři vteřiny později projel cílovou branou loňský a předloňský vítěz Tomáš Vokrouhlík z teplického Factor Bike Teamu. Čistý hattrick mu tak o sedm vteřin unikl.
Čtvrtý skončil v dresu týmu Nova startující Martin Horák /Rock Machine Cyklomax/, který si tak lehce ověřil formu před australským etapákem Crocodile Trophy, kam Martin už v necelých dvacet hodin po závodě odlétal spolu s druhou částí české krokodýlí výpravy.
První pětku uzavřel další silničář PSK a sice úřadující mistr republiky v hromadném závodě Petr Benčík. Do desítky se ještě vešli Michal Bubílek /Bike Ranch/, Radek Dítě /Česká spořitelna MTB/, duo z jabloneckého sportovního gymnázia KC Kooperativa, pro tentokrát v dresech Big Shock Kolokrám Aleš Vojta a Jan Strož a Tomáš Jiránek.
V kategorii žen byla tentokrát nejlepší Ivana Loubková z celku Big Shock Kolokrám. Druhé Zuzaně Kocumové nadělila tři a tři čtvrtě minuty. Bronz získala Simona Jiřičková.
V týmech se na nejvyšší stupínek postavila pětka Mareš, Vokrouhlík, Benčík, Hejduk a Bečka.
Kompletní výsledky najdete ZDE
foto: Michal Červený
I letos cyklisté Josefův Důl poctivě zaplnili. Do startovních vln se jich rozřadilo přes tři tisíce! Přesné číslo nebude lehké určit - limit 3333 závodníků na webu závodu byl ale naplněn. Těžko odhadovat, proč tomu tak je. Že by zabírala reklamní kampaň na již zmíněném televizním kanálu, který závod označuje za akci roku?
Slavnostní výstřel poslal v deset hodin na trať první vlnu, čili prvních 500 závodníků. Po průjezdu městem čekalo účastníky úvodní stoupání po silnici k josefodolské přehradě. Tady se začalo dělit i čelo s favority a v podstatě se dá říct, že prvních pět kilometrů rozhodlo o složení závodníků na bedně. V první pětičlenné grupě se usadili Václav Ježek /Spinning MB Alpine Pro/, Martin Horák /Rock Machine Cyklomax/, Tomáš Vokrouhlík /Factor Bike Team/ a dva silničáři z našeho nejlepšího silničního celku PSK Whirlpool Author Petr Benčík a Martin Mareš.
Za nimi se vytvořily další skupinky a skupiny, až se pole změnilo v jednoho obrovského pestrobarevného hada táhnoucího se přes hřebeny Jizerek.
Co mají pořadatelé opravdu zmáknuté, je počasí. Ranních osm stupňů, mlha a příznivá předpověď pro zbytek dne, vnášela mnoha bikerům otazník do volby "krátký" nebo "dlouhý". V průběhu závodu se pak mlha zvedla a nejprve vzdálenější kouty trati a nakonec i cílový prostor zaplavilo krásné babí léto. Právě takhle má vypadat podzim!Trať závodu není nikterak technicky náročná. Naprostou většinu totiž tvoří asfaltové a panelové cesty. Sem tam se jede kousek po šotolině. Jediný techničtější úsek, kterým byl v minulých ročnících sjezd po lesní cestě do cíle, byl přeměněn na širokou cestu. Zrádné tu ale byly široké, napříč vykopané, odvodňovací kanály.
Kombinací nenáročného profilu a pevného podkladu je závod hodně rychlý a pokud k tomuto faktu přičtete i tři tisíce závodníku, z nichž velká část nevládne kolu zrovna pevnou rukou, vzniká tak dle mého názoru nejnebezpečnější "akce roku". To ostatně i letos potvrdilo několik těžce raněných, pro které musel nejednou i vrtulník. Záchranáři a členové horské služby se nenudili. Už nedlouho po startu se horami rozléhalo houkání sanitek. Není divu. Někteří "takyzávodníci" o své místo třeba v druhé tisícovce celkového pořadí bojují hlava nehlava (zejména ve sjezdech) a bohužel tím neohorožují jen sebe.
Když kolem vás na úplně rovné rovině projede z ničeho nic borec po předním kole a zmizí po hlavě ve křoví, je to poněkud úsměvné, ale v dalších situacích ošklivě zamrazí v zádech...
Třináctý vítěz Nova Author Cupu vzešel z vedoucí skupiny a nakonec jím byl Václav Ježek z mladoboleslavského týmu Spinning MB Alpine Pro. "Rozhodovalo se až na konci. Na kopec nad cílem nás přijelo pět. Najel jsem do sjezdu jako první a udělal si malej náskok, ale dojel jsem doprovodnou čtyřkolku, která tam měla problémy s těma odvodňovacíma kanálama. Pískal jsem na něj, protože se mi tam plet, ale musel jsem brzdit a kluci mě trochu sjeli. Tady na tý cílový louce už jsem si to ale pohlídal.", okomentoval Jéža své premiérové vítězství v tomto závodě a na otázku, jak tento podnik vnímá dodal: "Samozřejmě jsem s dnešním vítězstvím spokojenej. Je to můj poslední závod sezóny a je tu hodně lidí, takže slušná reklama pro náš tým a sponzory...". Letos tedy bývalého reprezentanta na cyklokrosových tratích neuvidíme a ten si proto mohl v klídku a za příjemného odpoledního slunce vychutnat týmový svařák.
Tři vteřiny na Ježka ztratil silničář Martin Mareš /PSK Whirlpool Author/ a o další čtyři vteřiny později projel cílovou branou loňský a předloňský vítěz Tomáš Vokrouhlík z teplického Factor Bike Teamu. Čistý hattrick mu tak o sedm vteřin unikl. Čtvrtý skončil v dresu týmu Nova startující Martin Horák /Rock Machine Cyklomax/, který si tak lehce ověřil formu před australským etapákem Crocodile Trophy, kam Martin už v necelých dvacet hodin po závodě odlétal spolu s druhou částí české krokodýlí výpravy.
První pětku uzavřel další silničář PSK a sice úřadující mistr republiky v hromadném závodě Petr Benčík. Do desítky se ještě vešli Michal Bubílek /Bike Ranch/, Radek Dítě /Česká spořitelna MTB/, duo z jabloneckého sportovního gymnázia KC Kooperativa, pro tentokrát v dresech Big Shock Kolokrám Aleš Vojta a Jan Strož a Tomáš Jiránek.
V kategorii žen byla tentokrát nejlepší Ivana Loubková z celku Big Shock Kolokrám. Druhé Zuzaně Kocumové nadělila tři a tři čtvrtě minuty. Bronz získala Simona Jiřičková.
V týmech se na nejvyšší stupínek postavila pětka Mareš, Vokrouhlík, Benčík, Hejduk a Bečka.
Kompletní výsledky najdete ZDE
foto: Michal Červený
- 11. 10. 2008
- XCM Ostatní závody
Diskuze k článku
Fotky ze závodu - Pěkný shrnutí i moc pěkný fotky. Galerie fotek je i na www.mtbrobousy.rajce.idnes.cz
..no tak Karle nevím... - ...trať tvoří asfaltové a panelové cesty. Sem tam se jede kousek po šotolině...atd. Prosím Vás co to je?? To je MTB? A zrádné byly odvodňovací kanály.. a kde byly technické lesní pasáže? Aha, hlavně MÓÓC lidí, MÓÓC peněz a masovost, na kvalitě nezáleží, hlavní je byznys. Kam se to naše MTB dostává? Nebo takové ,,sprinty'' se jezdí i ve světě?? Kdyby se to udělalo ,,technické'' nepřijeli by lidi v takovém množství, že ano?? A bylo by potřeba víc vrtulníků na odvoz raněných. Nic ve zlém, ale já jen tak přemýšlím...no tak Karle nevím...
Masový závod - byl pro některé maso :-(((( Btw., cca 2-3 km před první občerstvovací stanicí si jezdec v dresu nejmenované TV zavolal mobilem o pomoc a skrz davy jezdců k němu jela stříbrná fabia s pražskou spz, to se jen atk někde nevidí. Fotky pěkné a počasí taky a brzké uzdravení všem zraněným. Každopádně si zaslouží postup pořadatelů ve sjezdu za bufetem na hřebínku, kteří se snažili ( a doufám že úspěšně) minimalizovat úrazy v tomto úseku obvyklé v minulých ročnících.
souhlas s Radkem - ...vzhůru za byznysem :-((((
Zlatý 2 kopce nebo Kralovickej maraton. Tam to nedělají v první řadě pro peníze, ale pro lidi. Bohužel takových je čím dál míň, takže místo MTB maratonů se jezdí kritéria po lesoparcích pro tisíce lidí. No, ale když jim ty lidi jezdí. Naštěstí je ještě z čeho vybírat a snad ještě chvilu bude.
Opravdu hezká logika: jedni dělají závody pro lidi a oni jim tam nejezdí. Druzí dělají závody pro peníze a každý rok mají na startu 3000!!!
Prazsky prebory - To zase byla karavana kretenu.
náročnost závodu versus počet zraněných - Už nějakou dobu pozoruji souvislost mezi technickou (ne)náročností tratí našich "MTB" závodů a počtem zranění - hlavně těch vážných. Obzvláště to je vidět na nemalém procentu závodů seriálu KPŽ a samozřejmě na NAC. Ono je docela umění přijít k těžšímu zranění na technicky náročné trati, kde se nedá jet tak rychle, na rozdíl od širokých šotolinových cest, kde jen stačí pustit brzdy a už tam má člověk 60.. Dřív bylo snahou každého opravdového bikera učit se techniku, zkoušet projet stále nové a těžší úseky. Dnes většina těch, kteří si také říkají "bikeři" sedí v tělocvičně na spinningu, má sice najetou spoustu hodin a při rozjezdu na semaforu budou mezi prvními, ale ve chvíli, kdy se přiblíží nějaká technická pasáž, padají z kol až hamba.
Jednu výhodu tohoto trendu bych ale viděl. Kdo chce jezdit opravdové MTB závody, má zatím kde, na jejich startu se neocitne v tisícihlavém davu a nemusí se tolik bát že přijde k úrazu ne vlastní vinou ale tím že ho někdo sundá.
Proč? - Když tak čtu po spoustě závodů, jak lidi brečí, že bylo drahý startovný, že trať nebyla technická, že byla moc technická, že bylo moc lidí, že bylo málo lidí, že dostali hnusný triko atd atd, tak si říkám, proč to vlastně jezdí? Nikdo je k tomu přece nenutí...
pro kazdeho - Tak jsem se taky postavil na start a dojel v první 300. Je pravda, že to bylo maso, protože jsem startoval z poslední vlny, ale co už. Je pravda, že trať je to spíše sprinterská než MTB, ale nikdo vás nenutí tam jet (jinak jezdím taky spíše skutečné MTB závody). Je to prostě závod pro každého a nikdy to jinak nebylo prezentováno. Takže nechápu ty, co si tady stěžujou. Taky ale nechápu magory,kteří skutečně padali na úplně nepochopitelných místech :-). Nejvíce mě pobavila hláška od manželky, která mi po závodě říkala (stála na občerstvovačce), že se někdo z posledních vztekal, že jeli před ním nějací borci vedle sebe a on je nemohl předjet.
Kvalita - Jo me zas pobavilo kdyz do televize po vyhranem maratonu KZP mluvil nejakej elitak (uz nevim kdo), ze je rad ze prijelo tolik lidi, ze tim ma ten zavod vetsi uroven. Tak to me pobavil, pro nej je tam stejne tak 20 souperu ktery ho muzou ohrozit a pak je mu jedno jestli je tam 1tis. nebo 3tis. lidi. Nehlede na to, ze na takovychto masovkach stejne tak dejme tomu prvnich 100 zavodi a zbytek to jede jen tak objet.
Vložit komentář