Na Drásalovi opět nejsilnější Fojtík

• 06. 07. 2008
• Tomáš Přibyl, Miloš Lubas
• XCM Kolo pro život

Kolo pro

Ondřeji Fojtíkovi Drásal sedí, vyhrál jej již po třetí a opět v rekordním čase pod 5 hodin! Mezi ženami excelovala jeho týmová kolegyně Petra Kottová...

Drásal; při vyslovení tohoto jména musí každému pravověrnému bikerovi přeběhnout mráz po zádech. Drásal je dnes už pojem. Drásal, nejstarší z českých klasických maratonů, láká ke zdolání každoročně stovky odvážlivců, ale má i své věrné obdivovatele, kteří přijíždějí se železnou pravidelností. Po pravdě řečeno, osobně obdivuji nejvíce ty, kteří na start do Holešova přijíždějí s pár stovkami najetých kilometrů a dobrovolně trpí na trati využívajíc celý, více než jedenáctihodinový limit pro zdolání něčeho, co na první pohled pokořit nemohou.

Patnáctý ročník, to už je v našich podmínkách skutečná biková historie. I Drásal prošel svým vývojem, když v prvních pěti ročnících pořadatelé kolem Jardy Ondrušáka laborovali s délkou i umístěním trasy. Dílem to bylo z důvodu komplikovaných jednání s úřady, částečně se hledala optimální trať sjízdná za každého počasí. I tak museli pořadatelé v některých pozdějších ročnících přistoupit ke změně zejména úvodní pasáže závodu kvůli absolutní nesjízdnosti poměrně dlouhých úseků. Ovšem to, že dokázali operativně tisícihlavou smečku závodníků poslat na alternativní dobře značený úsek, zasluhuje velkou pochvalu. V posledních dvou ročnících pak došlo k zásadní změně.

Pod tlakem doby nakonec vznikla i kratší varianta Drásala, trať dlouhá 55 kilometrů, šikovně využívající úvodní a závěrečnou část klasického závodu, propojené poměrně náročným stoupáním. Příchuť „velkého“ Drásala je tak dokonalá. Dokonce se dá s trochou nadsázky říct, že kratší varianta je svým způsobem těžší, než dlouhá trať. Obsahuje dvě úvodní náročná stoupání na Poschlou a Hostýn, oba velmi náročné sjezdy z těchto kopců, a vzápětí se dlouhým stoupáním napojuje na závěr dlouhé, kde následují lahůdky jako je legendární Pardus a opět stoupání na Poschlou z druhé strany, které při své délce takřka pěti kilometrů vycucne opravdu poslední síly z každého bikera.

Letošní, tak trochu slavnostní ročník, se nesl naštěstí opět ve znamení takřka ideálního závodního počasí; teplota někde těsně nad dvacet stupňů, trať dobře sjízdná, i když předchozími bouřkami na některých místech poznamenaná. Na obou trasách se sešla znovu velmi silná konkurence, bylo jen otázkou, zda se prosadí „místní“ znalci trati nebo zaznamenáme nové vítěze. Na královské trase nakonec k překvapení nedošlo. Zámeckým parkem prolétl jako první Ondřej Fojtík (Toyota Dolák), nutno podotknout, že opět v čase pod pět hodin, když se mu podařilo o pár vteřin opět vylepšit traťový rekord a na svůj účet si připsal již třetí vítězství (2005, 2007 a 2008).

Při pohledu na ten čas mě napadá, že jsem jel asi nějakou jinou, ještě delší variantu závodu. Dvě a půl minuty za ním dorazil opět osamoceně Václav Ježek (Spinning MB - Alpine Pro), pro kterého to byl první dokončený dlouhý Drásal, bronzový stupínek obsadil Oldřich Hakl (Toyota Dolák), kterého však v úplném závěru závodu postihla velká smůla; ve finálním sjezdu do Žop měl nezaviněnou kolizi s účastnicí závodu na krátké trati, ztratil možnost bojovat o druhé místo a na cílovou pásku dorazil notně potlučený.

Ve VIP zóně se nám podařilo odchytit Vénu Ježka, který nám svoje pocity ze závodu a celý průběh vylíčil následovně: „Bylo to parádní, tohle je skutečný maratón, těžký, poctivý, moc se mi to líbilo. Už v prvním dlouhém stoupání se oddělila čtveřice borců, byl tam Foja, Olda Hakl, Martin Loo z Meridy a já. V tom rozbitým sjezdu z Hostýna jsem měl defekt a přes to, že se mi to podařilo opravit docela rychle, propadl jsem se tak na třicátý místo. Nakonec jsem skupinku sjel zpátky až tak na třicátým kilometru, rozhodně na mě nečekali. Pak jsme jeli více méně pořád spolu, chvilkami jsme se v kopcích testovali, Martin Loo vlastně vždycky odpadnul a nahoře si to zase sjížděl. Definitivně jsme ho odpárali někde kolem pětasedmdesátého kilometru a dál jeli ve třech. Zkoušeli jsme to na sebe, no a nakonec se to povedlo Ondrovi v takovém tom prudším výjezdu po asfaltu těsně před tou poslední občerstvovačkou. Tam jsem na to už neměl, něco mě stálo to sjíždění po defektu. Ale Foja je tady na té trati strašně silný... Jinak jsem moc rád, že se mi konečně podařilo protrhnout smůlu a dojet do cíle tohohle nádhernýho závodu, ještě v dresu spořky jsem tady měl při první účasti čtyři defekty a nakonec jsem vzdal. Bylo to super a příště zase rád přijedu.“

O tři čtvrti hodiny později po“dlouhé“ odstartovala z Holešovského náměstí masa chrtů na krátké trati. Do cíle přivedl špičku startovního pole Pavel Zerzan (Česká spořitelna MTB) ve výborném čase osm minut nad dvě hodiny, následován Michalem Bubínkem (BIKE RANCH Team) s odstupem pouhých devíti vteřin, necelé dvě minuty ztratil na třetím místě Pavel Boudný (DEKHOME CANNONDALE)

Absolutně nejrychlejší ženou na dlouhé trati byla Petra Kottová (Toyota Dolák), na krátké pak  Barbora Hanušová (Bikeranch Team).

Kompletní přehled výsledků všech kategorií naleznete na www.sportis.cz

Text: Tomáš Přibyl
Foto: Miloš Lubas

• 06. 07. 2008
• XCM Kolo pro život