Zeptali jsme se, s odstupem několika dní, na názory několika účastníků z řad pořadatelů, týmů, trenérů i závodníků, jak viděli situaci v Kutné Hoře oni...
"Kutná Hora byl velkej průser, o tom není diskuze. Ale osobně už jsem zažil několik závodů, kde se muselo hodně běhat, v cyklokrosu, na horských kolech, a dokonce i na světových závodech v downhillu. Prostě se to může stát. Když jsme s týmem dorazili na místo a viděli to, řekl jsem všem, že je na jejich rozhodnutí, jestli v tom chtějí jet, nebo ne, že se na ně nikdo nebude zlobit. Podmínky jsou, jaké jsou, nebezpečnýho tam nic nebylo, jen to chtělo přístup polární expedice – jakýmikoliv prostředky se posouvat kupředu a dosáhnout cíle. Děti to akceptovaly a všechny jet chtěly. Taky jsem řekl, že jestli se nebudou smát a bavit, budou se vztekat nebo brečet, že jim obličej obtisknu do bahna a udělám jim sádrový odlitek jejich kyselýho ksichtu. To byla naše energie.
Ty tlaky za každou cenu nutit děti na start v takovémto závodu jsou naprosto špatně. Důvod, že když nepojedou, tak budou muset příště startovat z poslední řady a nebudou mít šanci, absolutně neberu. Je to to nejlepší, co se jim může stát, zkušenost, která se jim může jednou hodit! Až budou mít defekt, budou se po výměně kola taky muset prodírat dopředu, až pojedou velký mezinárodní závody, budou nejspíš taky startovat úplně zezadu. Kde jinde si to chtějí vyzkoušet než tady, kdy jindy než v žákovských kategoriích, kdy jim to prostě nechtěně nahrála tahle podivná situace. Vážně všichni jezděj jen pro body? To přiznávám, to by mě snad ani nebavilo. Navíc v Touškově je snad nejdelší nájezd do terénu v republice, těžkej, dlouhej, širokej. O čem je vlastně řeč?
Zvážil bych smysl hodnocení celkového pořadí a rozdávání dokonce i mistrovských dresů dětem. Podle mě je to nesmysl a do budoucna je to pro ně demotivující, vždyť oni dosáhnou pomyslnýho vrcholu hned v dětství, už mají všechno a těžko pak po něčem sní. Tituly by měly začínat nejdřív u kadetů. To říkám jako člověk, který trénuje pouze dětské kategorie a jsem tak vlastně sám proti sobě. Opakovaně vídám, jak někteří rodiče své děti zbytečně zdeptají, namísto toho aby je nechali si závod užít a bavit se. To si myslím, že má být hlavním cílem těchto kategorií. Stresu je na dětských závodech zbytečně moc, zbytečně se všechno a všichni berou moc vážně. Ambice rodičů je většinou výrazně vyšší než ambice dětí. Děti na ten psychickej tlak ještě nejsou ustrojený a nevědí, jak před ním utéct a ten jejich emoční potenciál se vytříská jak baterka. Proto jich pak v juniorech jezdí jenom zlomek, protože je rodiče popravili už v žácích.
V týmu Velo Akadamie se snažím dívat na věci pozitivně, hledat na všem lepší stránku, i když je to často dost těžký. U nás se všechny děti po závodě smály a užívaly si zážitky a zkušenost s blátem. Něco jako když schválně skáčeš v dešti do louže a pak seš špinavej. Kdy jindy ti tohle máma dovolí a ještě tě pak má za hrdinu! Důležitý prostě bylo rozhodnout se hlavou a buď se na to rovnou vykašlat, nebo udělat maximum pro to, aby to šlo objet. Snažil jsem se doma najít nějaký čtyřicítky gravelový pláště, který sice nemám rád na gravela, ale sem se ideálně hodily, protože se kola díky nim tolik nezanášela. Že to jde, všem krásně ukázal Honza Slavíček, kterej na to byl s týmem připravenej, tři kategorie vyhrál a odvezl si další medaile. Ondra Cink byl bohužel opačným příkladem. Neměl hardtaila ani užší gumy, neměl týmový zázemí, vlastně na tu situaci vůbec nijak nezareagoval. To, že se nedokázal vypořádat se situací a dopředu to vzdal, je podle mě škoda. Taky měl šanci vůbec neodstartovat a nikdo by se na něj nezlobil. Mám ho rád, ale takhle by se profík chovat a vyjadřovat prostě neměl. Děti to zvládly a on ne.
Co se týká hlasitých protestů na místě a i později na sociálních sítích, je potřeba je brát s rezervou. Zajímavé je, že nejhlasitěji se ozývali na race meetigu právě někteří rodiče, nikoli zástupci profi týmů, neviděl jsem tam Slavíčka, Ježka, Hollosiho, zkušené trenéry... Na meetingy by měli mít přístup pouze licencovaní trenéři a zástupci týmů, aby šlo o odbornou diskuzi lidí, kteří něco znají a něco v tom sportu zažili. A možná by i taková diskuze měla lepší závěr a dokázal by se na místního pořadatele vyvinout větší tlak a najít nějaký další řešení. Rodiče, co mají mlhu před očima, nevyřeší vůbec nic, ani nepřinesou konstruktivní připomínky, je to jen nedůstojná hádka. Ti, co podmínky akceptovali, přizpůsobili se jim, nebo přijali vysvětlení po závodě nebo omluvu nebo co to vlastně bylo, se neozývají, protože nemají proč, proti čemu? Ale myslím, že jich je mnohem víc než těch plaček.
Proč k takové situaci došlo? Problém vidím v tom, že je nedostatečný množství kvalitních pořadatelů závodů, že není z čeho vybírat. Všichni ti, co na závody přijedou, jsou pouze konzumenty. Vidíme to všude kolem v celé společnosti: "Dej". "Mám nárok." Ale hnout zadkem, jít s kůží na trh, to se nikomu nechce. Někdo dokonce tvrdí, že startovný je moc vysoký, tak na to mám jedinou odpověď. Jdi a udělej to levněji, nebo rovnou zadarmo. Ta diskuze, ty lidi, co si nevidí na špičku nosu, mě naštvali, tak jsem namísto planých diskuzí na síti hned vyrazil měřit velikost areálu skanzenu na Trailech Mayrau u Kladna, jestli by se nám tam tak velká akce vešla, a prolejzal jsem okolní lesy, jestli bysme tam dostali dostatečný převýšení tratě. Je to běh na dlouhou trať, na dva až tři roky, a taky otázka peněz. Bahno mě nechalo v klidu, ale demence lidí mě vyburcovala. Třeba to nakonec bude k něčemu dobrý."
Diskuze k článku
Diky MTBS za tento clanek a nazory jednotlivych akteru. V nekterych pripadech se ukazuje, jak osobni ambice pretlaci objektivni usudek. Nejde tady pritom jen o tento nestastny a spatne zvladnuty zavod, ale o celkovy pristup u nas. Misto hledani pricin a jejich odstraneni se hleda prilezitost, jak ostatnim ukazat svoji dominanci a vytezit z dane situace maximum.
Nejvice me na tom vsem zarazilo vyjadreni Pepy Dlohose: "Také mne velmi mrzí, jak k celému sportu MTB přistupují někteří rodiče dětí, žáků a kadetů, kteří vytvářejí neuvěřitelný tlak na výkony svých dětí, honí si zřejmě nějaké své mindráky, sbírají medaile a diplomy a chtějí mít když ne mistry světa, tak alespoň Evropy ve 12 letech – to mi přijde extrémní a přehnané. Osobně doufám, že do budoucna najdeme lepší model jak organizovat soutěž, která bude děti bavit, nebude je stresovat a nebudou muset řešit z jaké pozice startují, protože to prostě bude "jedno", ale zatím je to takový trochu začarovaný kruh."
Pepa si asi neuvedomuje, ze je predsedou MTB, clen komise a jestli tohle muze nekdo zmenit, tak prave on. Proc toto silenstvi, jak pises, podporujete? Proc rozdavate mistrovske dresy uz od odrazedel? Proc se snazite podporovat reprezentaci deti? Tohle jsou kroky, ktere vedou k upadku MTB, tebe velmi mrzi, ale zaroven s tim nic neudelas/te? Kdo jiny to muze zmenit, nez vy?
Naprosto souhlasim s nazorem Martina, moc za nej diky! Jen prosim zvaz take Ondruv pohled na vec - obehnout ten zavod v tretrach, neni opravdu nic dobre pro nohy a muze to mit dalsi nasledky, takze Ondru naprosto chapu a zaroven bych se ho opravdu rad zastal. Jeho flustrace musela byt velika - promarnena sance na body a to jen proto, ze se chtel ukazatk taky doma a byt vzorem mladym - kdyby vyjel treba do chorvatska, nema to tak daleko a body by tam rozhodne vyjel. Uvedomuje si nekdo, ze CR je posledni, kdo ma jedno misto na LOH? Wow, to je asi prozreni, co? Ze tyhle body mohou chybet, kdyz pri posledni kvalifikaci na Tokio chybelo 50! Bodu k tomu, aby jeli nasi dva zavodnici? . Zdenda dobre pojmenovava Ondruv protest - prohresky proti pravidlum. Povoleni wap v depu na MTB jsem nikdy nezazil, nikdy za 25 let co po zavodech jezdim. Zazil jsem zavody, kdy to byl opravdu extrem a stejne se to nejak dalo. XC se ale vyviji a upravuji se podminky pro budovani trate a dle pravidel ma byt trat opravdu sjizdna 100% za kazdeho pocasi. Snizeni poctu kol jiz v probihajicim zavode jsme zazili i na zavode SP - v roce 2017 na SP v Lenzerheide, kde tesne pred startem zen zaprselo, cas na okruh se vyrazne natahl a hlavni rozhodci behem druheho okruhu zavod o jedno kolo zkratil. Stat se muze opravdu cokoliv, vzdy pak zalezi jen na rozhodnuti, ktere nekomu prijde dobre a nekomu spatne, nikdy by ale nemelo byt cilem poskodit. Resil vubec nekdo, ze je stanovena minimalni sire plaste pro zavod MTB? Na short track nesmi byt uzsi plast nez 50mm - meri se pred startem. Nejspis ne, takze dat 40mm plaste je rozhodne prohresek.
Honzo, tve rypani do Ondry mi opravdu neprijde na miste. Moc dobre vis, jak to maji nastavene velke tymy, coz konec koncu popisuje Lampik. Mozna zapominas na radu akci, kde i tvi lide potrebovali pomoci vyresit problemy, na ktere nestacili a nikdo se po tobe zpetne nevozil. Az nekdy posled sveho zavodnika/zavodnici bez zajistine jen s rodicem za zavod SP a ten tam pak bude resit problemy, ze nema adekvatni zajisteni a nikdo mu nepomuze, myslis, ze Ondra bude ten, kdo se bude smat? Bude prvni, kdo poprosi sveho mechanika, aby vam pomohl. Tohle od tebe opravdu neni fer.
Preberte si muj koment jak chcete, je to na kazdem z vas.
ČSC by se mel zamyslet nad svoji koncepci - ktera je tajna, neb jsme ji nikdy nedostal k nahlednuti - a prestat brecet nad tim, ze rodice tlaci, aby bylo zacci skveli zavodnici - mate to ve svych rukach, tak uz konecne zacnete neco delat a nevymlouvat se, ze za to nemuzete - ryba smrdi od hlavy a tento zavod jen ukazal skutecnost.
Pekne velikonoce vam vsem.
Zajímavé a veskrze správné názory, včetně Pavla Čábelického. Myslím, že kvalitních pořadatelů u nás je dostatek, ale z pochopitelných důvodů nechtějí svůj závod pořádat pod ČSC. Viz. příklad Ondry Paura.
Je na Komisi MTB aby byl svaz přijatelným partnerem pro organizátory, jejich opravdovým partnerem a podporovatelem, pokud chce předejít nepříjemnostem.
Dva hlavní rozhodčí asi vnímají svou chybu a proto radši mlčí...
Co se týče dětských kategorií, tam je opravdu potřebná změna...mělo by to být hlavně o zábavě a ne rozdávání mistrovských dresů. Výkonnostní cyklistika je dle mě na pořadu dne od kadetů.
Jak píše Pavel ... pan Dlohoš to má ve svých rukou a snad budou tyto události tím správným impulsem ke změně:-)
To je od některých vskutku pěkná přehlídka chytračení, žvanění a alibismu. Neskutečné, ovšem typicky české. Přitom stačilo dodržet pravidla... Ale takhle to tady nechodí jen v cyklistice.
Díky za postřehy z dětských kategorií - to je taky "něco".
Osm zajímavých a ve výsledku i hodně podobných komentářů, které ale bohužel nedávají to hlavní - jak to, že se ten závod uskutečnil? To vážně neexistuje nějaká "poslední instance" pro případ, že hlavní rozhodčí je úplně mimo a pravidla se ohýbají jak uvařená špageta?
Kolik osob ze sedmi zasvěcených, včetně dalších diskutujících bylo osobně přítomno na sobotních závodech ? Kdo viděl juniory, když do závodu pršelo a nechalo se jet? Náhlá a razantní změna ve sjízdnosti trati přišla až před závodem kadetek , juniorek a žen. Není asi jednoduché pro rozhodčího zrušit závod, když tak v minulosti nikdo jiný neučinil.
Pro porovnání a pobavení je článek z historie : Kulhavý doběhl do Athén https://mtbs.cz/clanek/spxc4_clanek040621/offset/30#.ZDGX_nZBy3A
Myslím, že Čábes to shrnul naprosto trefně. Díky za Tvůj komentář.
Pavel_Cabelicky — #1 Cross country jako jízda krajinou byl kdysi okruhový závod v přírodě, že začátkem dubna 1993 se jel dvoják, v sobotu Teplice a v neděli Unhošť s legendárním brodem po startu a úzkou lákou. Uspořádat závod cross country tehdy nebyl problém, protože se tolik nehrotily tratě.
Postupně se cross country změnilo na MTB-CROSS, jako MOTOROS, AUTOKROS, na kterej potřebuješ speciální okruhy. Zkracováním okruhů se zvyšovaly nároky na povrch, vzpomeňte si na Houfalize, tomu by se dnešní generace XCO vysmála. Takže když sjedeš přírodní povrch a dojdeš na kořeny, musí přijít štěrk nebo kameny. Takže uspořádat pěknej cross country závod není žádná sranda pro samotný vznik tratě a pak tu jaksi chybí závodníci. Z toho důvodu postupně umírají známé seriály, protože pořadatelé stárnou, nových závodníků je míň a noví to nechtějí jezdit.
Cross country totiž požírá samo sebe a nestojí o dospělé závodníky. V mládeži seš chráněnej svou kategorií, dojdeš do juniorů a ve čtvrťáku na střední škole přijedeš na svůj první ČP v mužích a jedeš s Ondrou Cinkem, Škarnou, Marrotem. Jsem přesvědčenej, že 4-ročníková samostatná kategorie U23 by umožnila závodění velkýmu množství lidí, kteří by to mohli kombinovat s prací nebo studiem. Elitní trenéři namítnou, že musí prokázat svou výkonnost a když na to nemají, tak se prostě neprosadí. A co když by největší přínos byl ten, že ti kluci zůstanou u cross country, odzávodí si svoje, ti nejlepší můžou přejít do elity klidně dřív, ale občas se najde někdo, kdo se výrazně zlepší až později. Jakej by to mělo přínos? Můžou udělat trenérské licence a v jednotlivých částech země se znovuobnoví síť klubů a bude se budovat členská základna. Typickým příkladem je DK BIKE SHOP Ostrava.
Promotérovi a vedení Českého poháru, ČSC patří jednoznačně obdiv, že máme národní pohár na téhle úrovni, formálně i obsahově to vypadá super. Je potřeba reformovat mládežnický ježdění a změnit celkovej pohled na cyklistiku. Moji kluci hráli hokej a na kole jen po sezóně, když nebyl led. První závody s licenci v XCO jeli v Touškově 2020 ve 13 a 15 letech, ty už mají některý děcka 6-8 sezón na kole za sebou. Jezdí i cyklokros, zamilovali si silnici, jezdili i dráhu. Proč to píšu? Vidím Martina Raufera a jejich úžasnou Velo Akademii Kladno. Vidím postupnou cestu za zážitky a děcka jezdí všechny možné disciplíny. Děckám je teď ideální koupit gravel s pevnýma osama a měnit kola, dá se na tom objet silnice, gravel i cyklokros a různých regionálních závodů je spousta. A nejlíp na závody vlakem a zpátky na kole. Bez luxusu domácích stájí s karavanem, válcema. Udělat vše pro to, aby co nejvíc lidí, co jezdí na kole, mělo licenci. Aby ČSC byl osvícenej parťák, kterej se snaží budovat členskou základnu, vychovává si trenéry, finančně i materiálně podporuje kluby, do kterých se budou stahovat zajímaví a dobří jezdci v regionech (kdysi TSM). Aby šlo skloubit střední školu, bydlení a trénink. Ideálně dostat trenéry do školství a platit je ze školství.
Je tady spousta témat k ČSC, ale jak píše Pavel Čábelický, je to na vedení disciplíny a na vedení svazu. Oni by měli být ti, co objíždí "znevýhodněné regiony" a snaží se nadchnout. Ale tohle se neděje v žádné disciplíně. Pak to dopadne tak, že se nejvíc rozvíjí disciplíny, které žádný svaz nepotřebují, MTB maratony a enduro. Mě ČSC pro pořádání maratonu vůbec nechybí, stejně tak ani nespočtu silničních amatérských lig, které tu jsou a nechtějí mít nic společného s ČSC. Není to škoda? Není škoda, že nejzavedenější a osvědčené MTB maratony u nás nejsou součástí Českého poháru, který vlastně nikoho nezajímá? Sudety, Drásal, Malevil, nově i Most, kdysi i my.
Je to škoda, že si promotér vytvoří podmínky, které odradí Ondru Paura od spolupráce s vámi. Je škoda, že promotér ČP ani nezašle podmínky pořádání závodu zájemcům o mládežnické poháry. Celý přístup vychází z té vaší bubliny, kdy o věcech rozhodujete, řídíte je, dokonce produkujete (je na zvážení, jestli musí prezident ČSC a předseda Komise MTB a trialu na závodech stavět pódium, zatloukat kolíky a věšet banery) a pak jste překvapení, že s vámi někdo slušně nesouhlasí.
Ať ale skončíme pozitivně, vloni mě naťukl Michal Benda (ano Cyklo Benda TJ Sokol Plavy), že viděl na motokrosu pro děti odměnit všechny děti, co dojedou do cíle a neřešit pořadí. Na Slovensku v cyklokrosu dostane každý, kdo dokončí závod, jeden bod. Takové malé detaily. Letos dáme dětem na Šele každému medaili a všichni půjdou na pódium. První tři nejlepší vyhlásíme jako poslední, ale nebudeme mít stupně vítězů. Společná fotka všech z kategorie, zážiitek ze závodu, rálné pořadí bude na webu. Je nás tady dost, kteří chtějí tvořit základ pyramidy, mě se ale zdá, že se vedení disciplíny zajímá pouze o vršek a takhle to přece nebude fungovat nikdy.
Mějte se fajn a ať už třeba začne to jaro : )
Chápu, že není jednoduché pořádat závody, ale ať se na mě nikdo nezlobí, ryba smrdí od hlavy. Je to problém ČSC a jejich celkové koncepce. Pokud nedokáže motivovat lokální organizátory, vyjít jim vstříc a pomoci (a dle informací to je spíš naopak), tak proč jim vůbec proudí peníze z veřejných prostředků? U dětí by se měl vymyslet úplně jiný formát závodění, to bych se tu ale rozepisoval do románu - například super zábava pro děti byla na závodech Vrbenský Dráček, kde se jezdí systémem rozjížděk a každé dítě si zazávodí vícekrát a nakonec se srovná se stejně výkonnými soupeři. Je to smutné a frustrující.
Skvělý nápad dát slovo více zúčastněným. Je vidět, jak rozdílné pohledy na jednu událost mohou vzniknout. Líbí se mi, jak věcně se dotázaní dokázali vyjádřit a přitom každý má svůj díl pravdy. Teď ještě by bylo zajímavé vyjádření hlavního rozhodčího.
Roman Adami — #9...a není bez zajímavosti, že nejvyhraněnější názor mají ti, kteří tam vůbec nebyli, nebo toho o problematice moc neví. (např. čtenáři idnes)
Vložit komentář