Koho bude korunovat Miss cyklistiky Škarnitzlová?

Dva dny nás dělí od slavnostního večera, kdy se dozvíme jméno Krále české cyklistiky 2007. Miss sympatie se v internetovém hlasování stala Jitka Škarnitzlová...

V pátek večer, na 43. ročníku vyhlašování Krále české cyklistiky budeme možná znát již osmadvacáté jméno v historii ankety. Které jím bude letos? Těžko říct, jestli to bude Alois Kaňkovský, s dráhovým titulem mistra světa by si to jistě zasloužil a je naším horkým typem. Volba může padnout i na Romana Kreuzigera, letos svým 21. místem na prestižním etapáku Vuelta dal světu jasnou zprávu, že česká silnice stále dýchá. Medailistů a úspěšných českých cyklistů a zejména těch na horských kolech bylo letos poměrně dost, ale jen těžko bychom si mohli myslet, Loňský Král Prokop s Miss Huříkovou že svazoví činovníci zvolí podruhé za sebou Králem cyklistiky bikera. Loni se poprvé za sedmadvacetiletou historii ankety stal právě biker a bikrosař - Michal Prokop.

Co je však již dnes jisté, je Miss sympatie české cyklistiky. Po dvou letech panování Terezy Huříkové jí letos vystřídá juniorka Jitka Škarnitzlová (všechno nejlepší k svátku Jíťo! pozn. redakce). V internetové anketě na webových stránkách Českého svazu cyklistiky si ji svými hlasy zvolili sami čtenáři v internetovém hlasování. O 79 hlasů porazila právě Terezu Huříkovou, třetí cyklistkou, která se nejvíce líbila je bikrosařka Romana Labounková, sympatie Kateřiny Nash stačily "jen" na bramborovou pozici.

Slavnostní večer začíná ve 20:00 v pražském kongresovém centru, večerem bude provázet moderátor Pavel Anděl, vstup na akci je nakonec bez avizované padesátikoruny a vítáni budou všichni. Snad. Je připraven i doprovodný program, taková Míša Nosková ze Superstar určitě bude jedním z hřebů večera! Jedním z partnerů je i Česká televize, takže pokud to máte na Vyšehrad daleko nebo svou nepřítomností chcete demonstrovat váš vztah k ČSC, vše si budete moci shlédnout později z pohodlí vašeho sofa. Tak, toliko naše pozvání a nyní se můžete ponořit do historie Krále cyklistiky, kterou v loňském roce připravil sportovní novinář Jiří Černý.

Pokusy o vyhlášení krále domácí cyklistiky zde byly již v letech mezi světovými válkami, nenašly však mezi cyklisty přílišnou odezvu, těm totiž stačil každoročně vyhlašovaný žebříček silničářů. A ti přeci nemohli připustit, aby se s nimi chtěli rovnat vyznavači dráhy či sálových disciplín. A tak skutečný král se zrodil v roce 1965, kdy v rámci popularity cyklistického sportu u nás, přišli s myšlenkou volby vládce svazoví funkcionáři a Roman Kreuziger cyklističtí novináři. Slovo dalo slovo, zástupci obou stran si sedli společně s trenéry a volili krále roku. Bylo to drama, Pavel Doležel vybojoval stříbro při Závodu Míru, bratři Pospíšilové světové zlato v kolové, volba si vyžádala tři kola, aby nakonec prvně jmenovaný těsně vyhrál a nasadil si královskou korunu, kterou vyrobil mezinárodní rozhodčí kolové Jaroslav Fafek na svém pracovišti ve zlatnickém družstvu Soluna.

Cyklisté měli krále, přišli jako první a další sportovní odvětví je začala kopírovat. Jenomže ten první má obvykle důležitý náskok, což někteří opozdilci nedokázali překousnout a tak ຯ Šli žalovat vrchnosti. Politicko — výchovnému oddělení Československého svazu tělesné výchovy a ještě vyšším politickým pánům. Jak prý si mohou cyklisté dovolit oživování monarchy, nasazování královské koruny, což je v rozporu se soudružskou ideologií. Už to vypadalo na prohru, jenomže pomoc, či spíše záchrana, přišla z ciziny. Ozvali se Poláci, že dle československého vzoru volí cyklistického krále, zajímat se začali odborníci z Moskvy, jímž se pražský nápad líbil. A o králi se již hovořilo jen v kladné poloze. Inspirovali jsme i cyklistické funkcionáře v Belgii a Švýcarsku, náš král našel odezvu i na půdě mezinárodní federace UCI, jejíž čelní představitelé k nám přijeli na slavnostní vyhlášení v roce 1983. Moc se jim to zamlouvalo. Popularita krále vzrostla v době, kdy nad vyhlášením převzal patronát deník Československý sport. Publicita krále zastínila i vyhlášení fotbalisty nebo hokejisty. Však také bylo co vyhlašovat, rok co rok se mohla československá cyklistika pochlubit tituly mistrů Světa.

Alois Kaňskovský a rok 2004

Královskou korunu si v období 1965 — 2006 nasadilo celkem 26 mužů a jediná žena. Zde je jejich přehled:
1965 — PAVEL DOLEŽEL (silnice)
1966 — JIŘÍ DALER (dráha)
1967 — JIŘÍ DALER (dráha)
1968 — JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová)
1969 — JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová)
1970 — JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová)
1971 — IVAN KUČÍREK (dráha) 1972 — JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová)
1973 — VLADIMÍR VAČKÁŘ a MIROSLAV VYMAZAL (dráha)
1974 — ANTON TKÁČ (dráha)
1975 — JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová)
1976 — ANTON TKÁČ (dráha)
1977 — MIROSLAV VYMAZAL (dráha)
1978 — ANTON TKÁČ (dráha)
1979 — JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová)
1980 — JIŘÍ ŠKODA (silnice)
1981 — MILOŠ FIŠERA (cyklokros)
1982 — MILOŠ FIŠERA (cyklokros)
1983 — RADOMÍR ŠIMŮNEK (cyklokros)
1984 — RADOMÍR ŠIMŮNEK (cyklokros)
1985 — MARTIN PENC (dráha)
1986 — SVATOPLUK BUCHTA, THEODOR ČERNÝ, PAVEL SOUKUP A ALEŠ TRČKA (dráha) 1987 — JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová)
1988 — JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová)
1989 — MIROSLAV BERGER a MIROSLAV KRATOCHVÍL (kolová)
1990 — JÁN SVORADA (silnice)
1991 — RADOMÍR ŠIMŮNEK (cyklokros)
1992 — KAREL CAMRDA (cyklokros)
1993 — LUBOR TESAŘ (silnice)
1994 — PAVEL PADRNOS (silnice)
1995 — JÁN SVORADA (silnice)
1996 — JÁN SVORADA (silnice)
1997 — JÁN SVORADA (silnice)
1998 — JÁN SVORADA (silnice)
1999 — PAVEL BURÁŇ (dráha)
2000 — PAVEL BURÁŇ (dráha)
2001 — TOMÁŠ KONEČNÝ (silnice)
2002 — LADA KOZLÍKOVÁ (dráha)
2003 — JÁN SVORADA (silnice)
2004 — ROMAN KREUZIGER (silnice)
2005 — ONDŘEJ SOSENKA (silnice)
2006 - MICHAL PROKOP (horská kola a bikros)
2007 - ????

Dominantními postavami na trůnu byli bratři Pospíšilové, královská koruna jim patřila osmkrát, Svoradovi šestkrát, třikrát pak Tkáčovi, Šimůnkovi, dvakrát Dalerovi, Fišerovi, Vymazalovi a Buráňovi. Z uplynulých 42 královských ročníků si nejvíce prvenství odnášeli shodně po 13 silničáři a dráhaři, devětkrát se radovala kolová, šestkrát cyklokros a jednou horská kola a bikros. Jiří Černý — sportovní novinář

Text: Jiří Černý, Jan Němec
Foto: Michal Červený & Jan Němec