Mooc dobře si pamatuju, že když jsem se před třema léty poprvé hlásil na  Bike Adventure,   jak jsem si několikrát a velice podrobně četl Kamenáčovy rady, jak se  na takovýhle typ závodu připravit, aby pak v lese člověk nepostrádal něco potřebného  nebo nezjistil, že vlastně k závodu přistoupil strategicky naprosto blbě.

Já nejsem zdaleka tak zkušenej jako on, ale už jsem jel třikrát  Ruskou Ruletu, třikrát Poděbradku a  třikrát hledal Krásnou Isabel, tedy těm ,  kteří by se chtěli zúčastnit poprvé, nějaké rady přeci jen předat můžu.

No a vzhledem k tomu, že letos v srpnu pořádáme šestietapový závod stejného charakteru, nazvaný Hidden Power Six Numbers 2006, třeba se vám to hodí právě tam.

• Nebát se mapy

S mapou turistického měřítka každý z nás nějaké zkušenosti má a pokud ne, tak má dost času, aby vyrazil na pár turistických či bajkových vejletů, zkouknul, co jsou to vrstevnice a pocítil na vlastním dechu, co to znamená když jsou od sebe vzdáleny blíž či dál.
- Prověří si, který konec mapy značí sever a který jih.
- Podívá se jakou barvu má louka, jakou les, jak vypadá v mapě silnice , cesta, cestička, rybník a vesnice.
- Což je základ a dá se tím i závodit. Ta síť rovnoběžných čar  pokrývajících celou mapu není pro výuku a seznámení s ní  zatím tak důležitá a přijde na řadu až později.

• Kolo

Předpokládá se, že pokud chci závodit, tak ho mám , ale musím ho mít v pořádku, jestliže mi na startu zjistí namátková kontrola pořadatele, že mi to nebrzdí, tak mám smůlu.

Jde o zdraví nejen vaše, ale i ostatních, kterým hrozí střed  s šílencem, kterej si to hasí dole kopcem bez brzd.

Vezu si s sebou náhradní duši, lepení, montpáčky , pumpičku, nýtovač řetězu,  50 Kč pro případ kolapsu a fotky svých dětí,  když je mám.

Já zásadně vozím i trošku solviny, neb po spravování řetězu by vám cestou v restauracích mohli odmítnout podat občerstvení, případně by vás mohli rovnou vyrazit. Zvláště pokud byste si nevědomky cestou otírali rukou z obličeje pot.

• Mapník

To není pro každého až taková samozřejmost, lze použít brašny na řidítka v mapníkem běžně dostupné v cykloprodejnách, ale kdo se chce této disciplíně věnovat více, je nutný mapník s otočnou deskou buď vlastní výroby, nebo poprosit někoho, kdo jezdí MTBO ( orientační závody na kolech) a poprosit ho, ať vám sežene kvalitu, neb není nic horšího, než když  se vám za jízdy klepe mapník jak sulc. Stejně se pak většinou nakonec ulomí a  jet po paměti je pro začátečníka nebezpečné co se najetých kilometrů týče.

• Helma

Ale tu asi všichni vozíte, tedy jí vlastníte, ne-li půjčte si, bez ní na start nesmíte. Dokonce jí musíte mít na vlastní hlavě.

• Partner

Tady už to skoro hraničí s podobností  volby životního partnera, protože šest etap s někým, kdo vám neustále ujíždí a  když ho s rudejma očima konečně dojedete, von vám vynadá a zase je hned o 100 m vpředu, není opravdu ta správná volba.

Pokud máte někoho, kdo je sice fyzicky stejně zdatnej, ale chce vézt mapu a na každý křižovatce zastavuje a čumí do ní, taky není ideál.

A snad nejhorší  volbou je ten , kdo má zkraje závodu velký voči, slibuje objet všechny kontroly, abyste dvacet kiláků do cíle a ještě do kopce k tomu, zjistili, že vám za dvě minuty vyprší limit, a následná penalizace sežere všechny mezitím posbírané body, takže vy jste večer úplně grogy a bodová hodnota je totožná, jako kdybyste celej den proleželi ve stanu nebo u vody. S takovýmto člověkem se vám večer ani na to pivo nechce, natož s ním sdílet stan.

Nejlepším řešením je předem si rozdělit funkce,  na strategii volby postupů se vzhledem ke známe fyzické kondici mají na startu podílet oba,  jeden pak veze  mapu a hledá předem vymyšlené postupy z kontroly na kontrolu a druhý  kontroluje tempo, které je podřízeno tomu slabšímu a stará se o doplňování vody či o přípravu nápojů.  Může i sledovat potřebnou dílčí kilometráž na tachometru, tak jak to po něm „ mapař“ požaduje.

• Zákres kontrol

Pořadatel, aby si usnadnil práci vám na presentaci předá běžnou turistickou mapu bez zakreslených kontrol  měřítka 1:50 000 , což znamená, že jeden centimetr v mapě je půl kilometru ve skutečnosti,mapa  je protkána sítí vodorovných i svislých  čar, které se vyznačují tím,  že jsou od sebe vzdáleny  na mapě 2 cm, ve skutečnosti 1 kilometr, na okraji mapy mají  číselné označení a v terénu je nenajdete.

Pak vám ještě odevzdá lísteček, kde je vedle popisu kontroly uvedeno vždy  i dvakrát šest čísel, což jsou souřadnice kontroly dle satelitního systému GPS a vy si podle těchto čísílek musíte zakreslit kontroly. No a protože byste marně nesháněli před závodem někoho, kdo tomu  sice rozumí, ale už je nervózní a nemá na vás čas, tak si v klídku s ročním předstihem  najděte někoho, kdo vám poradí, neb kdybych vám to tady jen napsal a neukázal, tak pokud to už neumíte, tak byste to stejně nepochopili.

No  a  pak se přihlásíte, a přijedete na místo dle pokynů pořadatele. Až sem rady nepotřebujete ,ale dál se nějaké přeci jen hodí.

• Kdy přijet

No každopádně den před startem a pokud možno co nejdříve. Příprava na samotný závod je zdlouhavá a mám-li ambice na dobrý výsledek, je  ranní příprava spojená se stavěním stanu, kterej se vám po závodě určitě nebude chtít stavět, naprosto  nevhodná.

Příprava  zahrnuje vedle vlastní presentace zabydlení, zákres trati a vlastní úpravu  mapy.

Já to většinou řeším tak, že hned z parkoviště  vypálím pod záminkou odpresentování k prvnímu stánku s pivem, tam potkám několik kamarádů a než si s nima předám zkušenosti, tak to trvá tak tři kousky, partnerka zatím vynosí věci z auta, postaví stan, uvaří večeři a udělá ve stanu krásně pořádek, neb je v tom daleko pečlivější.  Pak mě zavolá, abych se navečeřel a přijde mi mezi kamarády dát hubičku.  Večeře musí být bohatá na uhlohydráty a proteiny, prostě nějaká dobrá konzerva s těstovinama.

• Úprava mapy

Dost častým jevem bývá, že pokud pořadatel zjistí nějaké změny v mapě oproti skutečnosti, že tyto zaznamená do ukázkových map, pověsí je k náhledu závodníkům  a je dobré si tyto změny vyznačit i do své. Plochy zvýrazňovači, nové cesty černým lihovým fixem.

Dále si podle souřadnic si zakreslí kontroly do příslušné mapy a napíše jejich pořadová čísla.. V našem případě dostanete při presentaci mapy tři, je vhodné si zakreslit tu správnou, zjistit druhý den na startu, že všichni ostatní vezou mapu jinou, je  celkem demotivující.

I přesto, že jste vybavení profi mapníkem doporučuji překrýt mapu průhlednou samolepící tapetou, běžně dostupnou,  já si takto upravenou mapu přidělávám k mapníku  silnější kloboukovou gumou, čímž využiju  rozměru většího než je mapník a nemusím tak často otáčet. Po pár pokusech se foliování stává hračkou.  Navíc vám taková mapa v klidu vydrží dalších pět let. Cena folie na mapu vyjde asi na devět pětek.

Takže na konci tohoto rituálu už v sobě máte piv pět, ale krásnou zafoliovanou mapu, na které je nakresleno 20-30 úhledných koleček ( nejlépe červené barvy, která mají svá pořadová čísla)

a máte-li ambice závoďáka, odcházíte do hajan, anebo se ještě vracíte ke stánku , kde už většinou  bývají jen ti, kteří berou závody  jako společenské setkání a skoro vždy tam bývá Smržovka.

• Spánek

Před startem je velice důležitý i v tom případě, že sdílíte stan s partnerem opačného pohlaví.

• Start

N start se musíte dostavit 15 minut před svým vlastním startem, který zjistíte ze startovní listiny. Nezapomeňte si mapu, lihový fix (radši dva) čipovou jednotku a pokud možno buzolu nebo kompas.

Většinou se z ostrého startu vyrazí hlava nehlava, ovšem ujede se tak kilometr dva, kde vás zastaví a dostanete bodové ohodnocení kontrol. Přes folii si tímto fixem napíšete ke kontrolám bodové hodnoty. Některé mohou mít i nulu, tak na ně nejezděte, jednoduché kontroly a ty co bývají nejblíž mají nejnižší hodnotu, nejvzdálenější či nejtěžší mají nejvíc bodů. No a pak přemejšlíte a vymejšlíte, toto není chvíle, kde bych něco nahnal, spíše naopak.

Prostě smyslem závodu je přijet v limitu a těch bodů mít nejvíc

• Závod

Pokud startujete ve  dvojicích, nesmíte nechat spolujezdce někde odpočívat a jet na kontrolu sám, to se trestá tím, že dostanete za etapu nula bodů, to se nedá nic dělat, bojuje se čestně.

A jelikož má člověk na startu sil na rozdávání (pokud nešel večer k tomu stánku) , tak si většinou  síly rozvrhne špatně, proto tato rada : po polovině trati zastavte, rozdělejte celou mapu a podívejte se, zda jste  fakt v půlce, nebo ještě lépe za ní, sil časem ubývá. Ve třech čtvrtinách toto  proveďte znovu. Věřte , že se to opravdu vyplatí. Alespoň pokud jste začátečník.

• Cíl

V cíli nadáváte pořadateli, sobě či partnerovi, když se vám závod  nepovedl a  jste úplně daun. Naopak ani když se vám to povede , tak stejně nesklízíte obdivné pohledy  soupeřů,  protože  to ještě nikdo neví, ale  vy máte hezkej  pocit,  natlačíte do sebe v tempu grilovanou klobásu a exnete dva kelímkáče a pokud jste zodpovědnej, tak si koupíte panáka vodky a smyjete bodové hodnocení z mapy , protože zítra bude jiné , ošplouchnete kolo i sebe, často se chodíte na výsledkovou tabuli  a těšíte se na večerní vyhlášení vítězů a zítřejší etapu   a pokud jste to vy, kdo jste  včera s výčepákem zavíral stánek, tak u něj rovnou zůstanete, neb si už stejně tykáte a musíte otočit rundu ze včerejška, když už jste byl bez peněz.

 Více na v článku "Šest čísel na kole" nebo www.sixnumbers.cz

 Text: Báža

• 14. 07. 2006
• Ostatní