Jak jsme pokořili North Shore #5
Na nedělní ráno vzniká konspirační plán - dopoledne vyrazit na Grous Mnt, zkouknout XCountry, trochu povzbudit naše XC kolegy a odpoledne se pak přesunout po vlastní ose northshorem domů ...
Na nedělní ráno vzniká konspirační plán - dopoledne vyrazit na Grous
Mnt, zkouknout XCountry, trochu povzbudit naše XC kolegy a odpoledne se pak přesunout po vlastní ose domů. |
|
Jak jsme se dohodli, tak se i stalo.
Loučíme se s Michalem Prokopem, který odlítá jako první z našich domů v neděli po obědě.
XC závod je stejně jako sobotní DH poznamenán ne zcela
ideálním počasím. Zatímco dopoledne ženám ještě tolik neprší, chlapi to mají s plnou parádou okořeněno blátem a vodou, takže v cíli jsou téměř k nepoznání.
Ale naštěstí není taková zima jako v sobotu, a tak se to |

|
|
 |
ještě dá skousnout. Technické pasáže jsou na některých místech trati téměř trialové,
jinde trať naopak připomíná cyklokros.
Díky mrakům a dešti ale není bohužel vidět překrásná panorama
Vancouveru, na kterou jsme se všichni těšili a kterou jsme měli v paměti z loňska.
Naši jedou jak nejlíp múžou. Smůlu
si vybírá pár kol před cílem Pavel Elsnic který si pořizuje
defekt a tak jediným naším závodníkem v cíli je junior Michal
Talavašek na 47. místě.
O náročnosti závodu svědčí výsledková
listina, která na startu obnášela 144 závodníků ze kterých do
cíle dorazilo 81 lidí ale s toho bez ztráty kola pouhých 23 závodníků
!!!
Vítězství si zaslouženě odváží
Roel Paulissen (Siemens Mobile Cannondale) před Jose Antoniem
Hermidou a Julienem Absalonem |
|
(oba Bianchi Motorex).
Tradiční favorit, Roland Green,
který je rodákem z nedaleké Victorie a kterého zde diváci
povzbuzují pokaždé úplně nejvíc ze všech, dorazil na osmém místě.
Naposledy se scházíme v Pressu, házíme do sebe trochu
"náčos" a psychicky se připravujeme na kolový přesun
"nach Hause".
Do skupiny freeriderů se poprvé přidávají i Maroši s Tatarkou. První úsek spočívá v asi |

|
|
tříkilometrové šotolinové cestě. Zastavujeme se až v lomu. Ten si všichni pamatují z NSX videa, protože tu Super T pravidelně buduje mega dropy, ostatně některé jejich pozůstatky tu jsou |
|
ještě vidět. Z bezpečnostních důvodů se vše po natáčení částečně demoluje, aby zde nikdo nic |
 |
podobného radši nezkoušel. Maroška s Tatarkou tu dávají několikrát obr letecký transfer. Nemáme moc času na blbnutí,
"určitě se sem musíme vrátit a něco natočit na videjko" prohlašuje MRSN po čtvrthodině a vyrážíme dál. Za dalšími dvěma zatáčkami se máme napojit na trail
"Seven secret", ale z nějakých důvodů jsme ho přehlédli a pokračovali dál.
V jednom místě na povel Zdeňka zastavujeme a točíme prudce doprava. Asi po padesáti metrech vidíme důvod naší odbočky.
Cesta po které jedeme se totiž stává překážkovou. Vysvětlím o co jde. Představte si pevnou širokou rovnou cestu, na kterou by se s přehledem vešel menší kamion. No a na této cestě |
|
najednou vidíte metr a půl široké uměle zbudované dirty se dřevěným obedněním. Místo kickeru je nájezd ve stylu NSX lávky, dopady jsou hliněné s dřevem okolo. Začíná se pomalu šeřit. Zastavujeme, okukujeme, co to tu je, a MRSN s Tatarem jdou hned na věc. |
|
Nakonec se z toho klube dobrá půlhodina focení a skákání. Vrcholem je pak drop přes cestu, na kterém se láme chleba. Lávka, nájezd, pařez, vzduch, vzduch, hliněný dopad. |
|
Je to tak 7 -10, možná 13 metrů dlouhej polet. Dopad je hodně v pohodě, když se na něj trefíš. Nesmíš bejt krátkej, abys nedopad na cestu, to by bajk asi neskousnul, ale nesmíš bejt ani moc
dlouhej, protože to bys dolítnul někam úplně mezi stromy do lesa a koledoval si o velkou ránu. Po chvilce zkoumání se nakonec z našich DH profi kolegů odhodlává ke skoku jen Michal Maroši. |
|
Rozjíždí se a přirozeně lehce dopadá přesně tam, kam má, za což sklízí mohutné ovace všech přihlížejících. Rychle ještě podruhý, zase
"čistotka", kam na to ten maník chodí? Asi je hold dobrej.
"Tak končíme panstvo, stačilo. Za chvíli je tma a my máme před sebou ještě kus cesty domů", velí k přesunu Zdeněk. Balíme foťáky, nasedáme na naše lesotraktory a hasíme si to po zbytku Seven Secret dolů až k hornímu cípu města, odkud to máme asi 10 minut jízdy po silnici z kopce. Na asfaltu ještě trháme všichni své rychlostní rekordy, až auta uhýbají ke krajnicím. Další den je úspěšně za námi.
pokračování ...
Foto : Petr Bureš
& Jiří Muller & Petr
Kuba & Jakubec Jr. |
Vložit komentář