Jak jsme pokořili North Shore #2

07. 01. 2004
Petr Bureš, Jan Němec
Ostatní

Čtvrteční ráno kupodivu není ani moc ospalé vzhledem k tomu, že bychom díky časovému rozdílu měli mít hlubokou noc :-) Čeká nás první bikování na North Shore ...

Čtvrteční ráno kupodivu není ani moc ospalé vzhledem k tomu, že bychom díky časovému rozdílu měli mít hlubokou noc :-) Čeká nás první bikování na North Shore.

Abychom si víc vážili bikování, volíme variantu full po vlastní ose. To znamená, že to, co sjedeme, si nejdřív podél silnice po normální cestě musíme vyšlápnout. Tady je důležitý mít

dostatek vody a zvolit správný oblečení a množství chráničů. Do kopce se všechno pronese, ale cestou dolů většina ochranných prostředků nalezne své uplatnění. Cesta kopcom hore trvá necelou hodinu nahoře z nás leje pot, ale očekávání přebíjí pocit únavy celkem spolehlivě a bez problémů.

Pro začátek volíme obtížnost „one diamond“ která je na stupnici třetí nejtěžší ze čtyř. Tady je asi dobré zmínit trochu podrobněji systém, jakým jsou traily na northshore budovány. Pro bližší představu se můžete podívat na mapku jedné ze tří lokalit, které jsou protkány lávkami, dropy,

trialisti doleva, já se dám radši rovně :-)

ale také obyčejnými cestičkami a širokými lávkami pro méně zdatné bikery. Každý kopec je opravdu téměř protkán hustou sítí trailů, které na sebe vzájemně navazují a kříží. Každý trail má své jméno, začátek, konec a má také určenu svou obtížnost.

Zelené kolečko označuje nejlehčí traily, které neobsahují žádné náročnější technické pasáže. Dalo by se říci, že trail označený "Easiest" sjede i malé dítě.

Modrý čtvereček se zove "More Difficult" a tady se už dočkáte menších dropíků a lávek. Většinou se ale není ani zde čeho obávat, protože se nikdy nešplháte po úzkých lávkách vysokonad zemí, ani neseskakujete z víc než půlmetrové výšky.

Černý kosočtverec - One Diamond alias "Advanced" je už plnokrevný NSX. Zde najdeme precizně stavěné singletracky, které už poslouží k dostatečnému vyblbnutí i pro zdatnější freeridery. Plusem těchto trailů je možnost individuální volby trati. V některých místech je totiž možné si zvolit buď úzkou lávku se sjezdem, nebo vyšší drop, či kamenný technický sjezd. Když jedete takovýto trail poprvé, strávíte na něm dost času, protože se

každou chvíli zastavujete a zkoušíte různé varianty, dokud nepřijdete na tu, co vás baví nejvíc, nebo nesjedete tu, která je pro vás největší výzvou.

Dva černé kosočtverce - Double Diamond neboli "Experts Only" je v legendě map nejtěžší

běžně přístupný trail. Těchto záležitostí není na North Shore rozhodně většina. Zpravidla se

jejich počet na jednotlivých kopcích dá spočítat na prstech jedné ruky ale toto jsou místa která tvoří image většiny zde točených akčních videokazet. Tady najdete všechno, co má něco

společného s opravdu extrémním freeridem. Je sice pravda, že i zde najdeme na nejexponovanějších místech více variant a ne vždy je nutné se vrhat do několikametrových "propadlišť", ale rider, který tuhle trasu volí, není většinou žádným nováčkem a s nástrahami se dokáže poprat. Jestliže první dvě obtížnosti jsou schůdné pro většinu lidí i pěšky, pak One

Zdeňkovi se to jezdí, když má NS skoro za barakem a bikuje tam několikrát týdně.

Malej Honzík Kuba vítězil nad většinou "překážek" až neuvěřitelnou lehkostí

Diamond už pro pěší turistiku doporučit nelze a Double Diamond lze charakterizovat téměř jako neschůdný.

Tři červené kosočtverce - Triple Diamond - "Profi Only". Tohle je záležitost posledních několika let, kdy si rideři jako Danger Dan, Super T apod. postaví hyper složitou záležitost, na které pak exhibuje

hrstka jedinců před objektivy kamer a fotoaparátů. Tyto traily jsou pro veřejnost uzavřené a v některých případech i zamčené, nebo je na ně jinak znemožněn nájezd. Jejich obtížnost je totiž tak vysoká, že hrozí velké nebezpečí zranění pro normální smrtelníky, takže pro ně platí všeobecný zákaz.

My tedy pro první jízdu volíme jednočernokosočtvercovou variantu Pingu a jelikož je to pro nás premiéra na tomto trailu, nestačíme obdivovat vychytávky jako lávkové dřevěné klopenky, nebo naopak kameny vydlážděné části. Všechno na sebe neskutečně navazuje. Všechno je jezdivý, hravý, až na

některý (na můj vkus až moc úzký) lávky, ze kterých musím chtě nechtě jako NE-trialista seskočit nebo jinak spadnout. Po loňské premiéře NSX výletu mají už někteří z nás těžce získané zkušenosti, a tak popisovat, že platformy namísto SPD jsou nutností stejně tak jako chrániče kolen a loktů, by bylo nošení dříví do pralesa. Každý z nás má také plný camelbak, bez kterého se několikahodinové bikování v pralese neobejde. I my se častokrát zastavujeme. Někteří zkouší své možnosti na rozmanitých

čerstvě zbudovaná kamenná klopenice a v ní rider Tom

Nejen lávky číhají na North Shore na bikery

lávkových křižovatkách, jiní jedou pomaleji a vychutnávají si opojný "pralesní" pocit. Spodní výjezd na parkoviště znám už z loňska.

První bikování na NSX v roce 03 je za námi, je o čem debatovat ...

Druhá, managerská část naší výpravy společně se závodníky dnes poprvé testuje fourcrossovou trať.

Časový harmonogram světového poháru je zde upraven, takže fourcrossaři mají finále naplánováno nikoliv standardně na sobotu, jak tomu bývá zvykem, ale již na pátek odpoledne. Kluci se schází ve trojici, k Prokopovi a Marošimu se přidává ještě Kamil Tatarkovič, který dorazil individuálně a jako jediný z CZ party má jiné ubytování.

Večer se scházíme na baráku a diskutujeme nové zážitky, např. jak Elza zdolal North Shore cestou z tréninkového švihu a podobné chuťovky. Všichni jsme přežili bez úhony a to se počítá.