Hanka Ebertová: Po letech dřiny si užívám život!
S českou ultramaratonkyní jsme si povídali o zdraví, tréninku, krizích a o dovolené. Zdolat totiž chce výšku 5300 m.n.m. Na kole samozřejmě...
- 08. 08. 2012
- Ondřej Vysypal
- Ostatní
O cestě do Indie
Na tvých stránkách je hodně fotek zvířat nebo přírody. Začalo tě tak bavit focení, anebo jsi až nyní, po ubrání plynu, zjistila, jaké krásy jsou kolem tebe?
Focení mě baví odmalička, ale opravdu na nic kromě tréninku a závodů nebyl čas. Až po skončení kariéry jsem vlastně začala dělit volný čas mezi focení a kolo. A došlo i na nepoměrně lepší fotografické vybavení, které je také nezbytné. Poděkování patří také mému dvornímu fotografovi ze závodů Petru Janoušovi, který mi dal mnoho důležitých rad a zkušeností.
Souvisí nový koníček fotografování i s cestou do Indie? Nebo naopak?
Tak trochu, protože sice fotím už delší dobu, ale kvůli Indii jsem si pořídila nový fotoaparát a dva objektivy 18-55 a 55-210 mm. K tomu samozřejmě stativ a filtry.
Předpokládám, že vzít si s sebou kolo tě napadlo tak nějak automaticky, ne?Tak to bylo přesně obráceně! Věděla jsem, že pojedu dovolenou na kole – to bylo první. A hledala jsem nějaký další extrém, což nadmořská výška 5300 m n.m., si myslím, je. Dalším faktorem je, že klasickou dovolenou jsem patnáct let vlastně neměla – všechno padlo na závody.
A vzít si s sebou sportovního horáka nižší třídy byl záměr?
Takovéto kolo jsem si vybrala po dlouhém rozvažování, ptaní se a informování. Kromě toho v dnešní době i nižší sady chodí spolehlivě a rám je velice slušná hliníková slitina, pro mě má i vyhovující geometrii na tento turistický účel. Naprosto cíleně byly vybrány véčkové brzdy a poměrně odolné ostatní části. Samozřejmě hmotnost kola odpovídá dané třídě, ale pro mne vůbec není tím zásadním parametrem. Jedu na dovolenou, a ne závodit! Chci v Himaláji řešit, jak vyfotit nádherná panoramata, a ne to, že mi nebrzdí či neřadí kolo. Kromě toho s sebou beru náhradní lanka a duše, dráty a samozřejmě několik sad brzdových gumiček. Celé kolo MERIDA MATTS TSF 100 je komplet originál, jak se normálně prodává, s několika výjimkami, a to jsou vlastní sedlo, pedály, gripy a přidala jsem rohy a jiné, odolnější obutí. Jo a abych nezapomněla, tak pro můj hýčkaný foťák vezu brašnu na řídítkách, aby byl co nejvíce po ruce. Bude uložen ve dvou vypolstrovaných brašnách a snad se mu nic nestane.
Takže teoreticky by se nemělo pokazit vůbec nic, je to tak?
Stát se může všechno a připravena budu na spoustu eventualit. Převládají pozitivní emoce a moc se těším. Pro strach mám uděláno, něco už jsem na kole zažila (smích).
Jaké další cyklistické vybavení s sebou vezeš?
Počítám s tím, že se zapůjčené kolo vrátí zase se mnou v pořádku domů! Vlastně nic specifického s sebou neberu kromě zmíněných náhradních dílů. Dále oblečení pro dané podmínky a také moje speciálně podložené tretry a ortézy na operované koleno a lokty.
Dá se říci, že to bude jeden z dalších vrcholů tvé kariéry, minimálně geograficky a nadmořskou výškou jen těžko překonatelný. Bude i pro tebe tím nejvyšším?
Samozřejmě bude vrchol Khardung La tím nejvyšším bodem, kam jsem se v životě dostala. A to jak na kole, tak bez kola. V tento okamžik mám rekord na silničce v USA 3625 m n. m. v národním parku Rocky Mountain. Nebude to ale žádné vítězství, jen splněný sen. I když – podívám-li se do svých lékařských zpráv a všech lékařských posudků, bude to tak trochu vítězství ducha nad hmotou (směje se).
A co dál? Jak vidíš svůj život a budoucnost?
Momentálně se dá říci, že si život užívám po patnácti letech dřiny. Ale jedním dechem chci také říct, že to nemá vyznít jako nějaké patetické klišé nebo žehrání na závodní roky. Měla jsem obrovské štěstí, že jsem tu dřinu párkrát přetavila ve výborné výsledky, a strašně ráda vzpomínám na některé závody a na všechny skvělé lidi, které jsem během závodění poznala a kteří se stali mými přáteli, i když už nevyhrávám. Do daleké budoucnosti nekoukám. Užívám si život, starám se o svoje blízké, nacházím nové "ultra" talenty a pomáhám jim s tréninkem i závody. Jedu dál!
Hanka Ebertová *1970- světový rekord na 24h na silnici z roku 2001: 784,743 km (v Česku platí pro ženy stále a dosud jeho hodnotu překonali jen 2 muži) - DOS RAS Extreme ve Slovinsku 2010: 1250 km nonstop s převýšením 14 000 metrů - 1. místo - RAA v Rakousku 2010: 2220 km nonstop s převýšením 28 000 metrů - 1. místo (tento závod dokončila jako první žena na světě a jako první Čech) - 10x zvítězila v nejstarším a nejtěžším silničním maratónu Král Šumavy na 250km trase celkem za život najeto 320 000 km |
Foto: archiv Hany Ebertové
Seznam kapitol článku
- 08. 08. 2012
- zobrazeno: 19110x
- Ostatní
Jan Nemec
11733 článkůZakladatel MTBS.cz a KOLO.cz, vášnivý biker a gravelista, který se třicet let pohybuje v prostředí bikových závodů u nás i ve světě. Šéfredaktor zpravodajské sekce, fotograf a píšící reportér.
Diskuze k článku
Tak tahle dáma má už několik let můj plnej obdiv. Užij si to v Indii, Hanko.
Chybí mi v článku jakákoliv zmínka o dětech, rodině. To Hanka vůbec neplánuje? Žije jen pro sebe nebo je to ještě úplně jinak? To by mě celkem zajímalo.
Zvědavý čtenář — #2 Existuje spousta důvodů proč nějaký člověk neplánuje děti..,správný partner..,zdraví..myslím, že je to jenom její soukromá věc a myslím,že ve 42 letech už v tom má asi jasno.
Vložit komentář