Frishi podruhé, Dahle obhájila

• 20. 08. 2005
• Jan Němec
• XCM Mistrovství světa

Marathony

Thomas Frischknecht se v pětatřiceti letech radoval se svého druhého maratonského titulu, domácí superstar Dahle nezklamala. Našim se příliš nedařilo...

Od rána se z norského městečka Rena hrnuly davy bikerů. Měli velké štěstí, Lillehammer a okolí totiž zalilo sluníčko, v těchto končinách nepříliš častý jev. V Norsku tolik populární Birkebeinerrittet - závod, jehož se letos účastní přesně 12.802 závodníků, je zároveň zapsán jako mistrovství světa. Závod je koncipován z místa do místa, přesně z Rena do olympijského Lillehammeru k hokejové hale Håkon Hall. Ale o tom jsme vás již informovali v článku "Marathon s 12.500 závodníky".

Na startu klasického marathonu (89km) jsme zaregistrovali "velkého malého muže" Josefa Přiba - šéfa Progress Cycle, který přijel podpořit své koně a zároveň ochutnat nejmasovější závod na světě. V českém reprezentačním dresu se tak objevilo celkem 5 závodníků - Ivan Rybařík, Zdeněk Kříž (oba Ravo Racing Team), Milan Špolc (Fuji), Barbora Radová (KTM) a Alena Dymlová (Giant). Šestým Čechem byl v týmových barvách Hrinkow Petr Cirkl.

Světová marathónská špička postrádala obhájce titulu mistra světa Itala Massima De Bertolise
(Full Dynamix), který se zranil doma při tréninku, jinak pěkně našlápnuté startovní pole - bratři Fumicové, Thomas Frischknecht, Roel Paulissen, Bart Brentjens, Thomas Diestch. Ženám nedominoval nikdo jiný, než domácí superstar Gunn Rita Dahle, se kterou již od středy běžely v televizi různé medailonky a rozhovory.

Trať mistrovství světa byla prodloužena o 27km oproti tradičnímu závodu na konečných 116km (ženy nakonec 109km), velmi náročný a technický přídavek od pořadatelů dostali závodníci až v Lillehammeru, kde projížděli centrem města a okolními lesy.  Původní trať Birkebeinerrittetu naopak příliš technická není, největší část vede po prašných cestách a po asfaltu. Jak šlo předem předpokládat velmi rychlý závod. To dosvědčují i časy vítězů kategorií, kteří zvládli 89 km za méně jak 3 hodiny!

Po přípravě, kterou naši věnovali závodu, to vypadalo na hodně dobré umístění. Večer před závodem se srubem, kde výprava bydlela, nesly nejrůznější vůně speciálních pamlsků a jídel plných energie. Nejrozmanitější stravu připravoval Ivan Rybařík, ale nechtěl prozradit recept. Ale ani všechny možné ingredience nepomohly našim k uspokojivým výsledkům. Ale pojďme se podívat na závod pěkně postupně.

Ženy odstartovaly ve 12:45, kvůli špatně přimontovaným čipům části startovního pole, včetně Gunn Rity Dahle, to vypadalo, že bude opožděn, ale vše se zvládlo v termínu. Okamžitě šla do čela copatá Norka Dahle. Žádná ze soupeřek na ní neměla, udržovala si bezpečný odstup od druhé, exmistryně Evropy v marathonu, Slovinky Blaži Klemencic a následné skupiny čtyř závodnic, kterou vedla Švýcarka Petra Henzi a Švédka Anna Enocsson. V technickém okruhu okolo Lillehammeru jela Gunn Rita velmi obezřetně, kvůli obavám z defektu nebo pádu. Její soupeřky se jí přiblížily až na dvě minuty, ale to bylo vše co jim dovolila. Do cíle přijela (4:05:18 hod) s vlajkou nad hlavou a za obrovského hřmotu tisíců fanoušků se culila na všechny strany, dokonce se nechala unést atmosférou a proběhla zpět cílovou páskou s přilepeným chumlem fotografů a novinářů, z čehož neměli rozhodčí velkou radost. Druhé místo uhájila Slovinka Klemencic a bronzovou medaili si nakonec vybojovala Švýcarka Petra Henzi, vítězka prvního závodu SP na Kypru.

Naše ženské duo skončilo celkem obstojně Alena Dymlová 22. a Bára Radová 25. Alena v cíli říkala, že její cíl byl dojet. "Jsem spokojená, vysoký cíl jsem neměla,  jelo se mi dobře, urvala jsem holky, se kterýma jsem jela ve skupince. Těsně před cílem jsem spadla, to mě mrzí. Nadšená jsem z atmosféry, lidi tady byli naprosto skvělí," dodala později po dojetí. Naopak Bára měla cíle daleko vyšší, dle nich spokojená být nemůže: "Chtěla jsem být do patnáctky, ale při pohledu do startovní listiny mi už předem bylo jasné, že to nebude lehké. Trať byla šíleně rychlá s minimem techniky, jely se strašný kule, v tomhle případě bylo celoodpružené kolo nevýhodou. No, mohla jsem být líp."

Závod mužů se rozhodnul několik kilometrů po startu, kde na ně čekal úzký bahnitý úsek, ve kterém zaútočili ti, kteří si trať předem projeli a chladnokrevně tuto možnost vykalkulovali. Mezi takové patřil Bart Brentjens (HOL), Karl Platt (GER), Dario Acquaroli (ITA), Hector Paez Leonardo (COL) a Thomas Frischknecht (SUI). Ostatní silní závodníci nebyli schopni v tomto úseku předjíždět a vláček vedoucích jezdců se tak vzdaloval vláčku pronásledovatelů. V něm byl i náš Ivan Rybařík a dle jeho vlastních slov pětici dojeli okolo padesátého kilometru, ale opět jim ujela. Velmi silný v ní byl Němec Platt, který byl velkou část závodu v čele, ale potkal ho defekt a ztratil svojí skvělou pozici. Vedoucí skupinka dojela do Lillehammeru a tam v technické pasáži nastoupil Thomas Frischknecht. Brentjens ani Acqauroli již neměli tolik sil, aby Frischiho nástup zachytili. Frischknecht se tedy po 3:52:01 hod stal po druhé mistrem světa v marathonu, celkově pak rozšířil počet titulů na 3. (1996 XC, 2003 MX) "V pětatřicetiletech je každý takovýhle úspěch parádní, zvlášť když jsem na profesionální scéně již šestnáctou sezónu a těch titulů je jen po skrovnu," sdělil publiku Thomas těsně po dojetí. Stříbrnou medaili si vydobyl Bart Brentjens, bronzová zbyla na Daria Acqauroliho. Dán Peter Riis Andersen dojel čtvrtý a první pětku uzavřel Švýcar Ralph Nåf. Při pečlivém prostudování výsledků zjistíte, že spousta zvučných jmen zajela jen hodně průměrný závod!  

Svoje vystoupení rozhodně nemohou brát jako úspěšné naši reprezentanti. I přes perfektní přípravu a znalost tratě, kterou měl Ivan Rybařík jako jeden z mála přítomných, nedopadli vůbec dobře. Až na 60. místě registruje výsledková listina prvního Čecha - Petra Cirkla. Třiatřicetiletý Zdeněk Kříž dojel na 73. místě a s trochou nadsázky komentuje svůj závod: "Jezdím chvíli a když se kouknu na věk ostatních, tak mám ještě čas a přijdu si jako junior. Nejelo se mi moc dobře." Ivan Rybařík měl skvělý začátek, držel se i ve skupince pronásledující uprchlíky, po polovině závodu mu však došlo až na dno. Postupně se propadal, zastavil se až na celkovém 87. místě. Milan Špolc se svými dvěma defekty dojel na stém místě.

Kompletní výsledky budou na stránkách Birkebeiner.no

Foto: Michal Pick & Jan Němec

• 20. 08. 2005
• XCM Mistrovství světa

Mohlo by vás také zajímat

Rakouská stálice: Na Salzkammergut Trophy si můžete nevídaně hrábnout

• 11.07.
• Jakub Jirků
• Pozvánky

Kolo pro život se připravuje na oblíbené Vary

• 12.06.
• Kolo pro život
• Pozvánky

Oblíbená 24hodinovka Těžká Pohoda opět bude!

• 19.01.
• Press News
• Pozvánky

Author Šela marathon otevře Český pohár XCM

• 04.05.
• Aleš Procházka, Jan Němec
• XCM Český pohár