Letošním vítězem finále maratonského ČP Specialized Rallye Sudety se stal v Teplicích nad Metují Ivan Rybařík, který jako jediný zdolal trať v čase pod pět hodin!
Sudety. Jen při vyslovení tohoto slova je mezi bikery jasno. Závod, který je mnohdy bez okolků nazýván jako kultovní, se jel letos jako čtrnáctý ročník a opět jako honosná tečka za letošním Pohárem v maratonu horských kol Znovín MTB Maraton Cup.
Sluníčko a suchá trať, tedy naprosto odlišné podmínky v porovnání s loňskem, přivítaly tento víkend v Teplicích nad Metují takřka devět set startujících. Mezi nimi nechyběli ani někteří předchozí vítězové Sudet jako Petr Sulzbacher, který si připsal v minulosti dvě vítězství, nebo Tomáš Vokrouhlík, který po sérii druhých míst konečně zvítězil právě v loňském ročníku. Startovní listina by možná mohla být kvalitními jmény i nabitější, ale Specialized Rallye Sudety poněkud doplatily na termínovou kolizi s ještědským KPŽ. Přesto ale do bitvy o poslední letošní pohárové body vstoupili také závodníci usilující o celkový triumf v ČP — rozhodnout se mělo mezi Honzou Jobánkem a Ivanem Rybaříkem, ve hře ale byli také Aleš Kestler a Ondřej Zelený. Mezi ženami bohužel na startu chyběla mistryně republiky Alena Krnáčová, která ale při dvou neúčastech v Mostě a v Úpici stejně do celkového pořadí výrazněji zasáhnout nemohla, a naopak potřebovala zajet Barbora Radová, jíž chyběly body z Mostu. Celkově se tak v sobotu na startovní čáru postavilo 891 startujících, z nichž dvě třetiny zvolili ke startu 116 km dlouhých Sudet, a to včetně osmi tandemů. Tento poměr startujících ostatně potvrdil, že Sudety jsou zkrátka a dobře jen jedny.
V teplotě okolo šesti stupňů nad nulou (!) se úderem osmé ranní vydal celý balík vstříc svým tratím. Specialized Rallye Sudety byly letos o něco málo kratší, což bylo způsobeno dílčími změnami na trati. Základní kameny, které však tvoří tu proslulou mozaiku tohoto závodu, ale zůstaly a znovu se tak účastníci mohli těšit z těžké a technicky náročné trati. Ty pravé Sudety však tradičně začínají až po absolvování okruhu „Malých Sudet“, tedy něco málo přes třicet kilometrů po širokých drncavých cestách v lese i po loukách. Dříve býval tento okruh vlastním závodem určeným především pro juniorské kategorie, letos se však pořadatelé z Redpointu rozhodli krátkou trať krapet prodloužit (na 63 km). Závodit se tradičně začíná až po průjezdu Teplicemi nad Metují, kde je občerstvovací stanice, a bohužel pro účastníky krátkých Sudet to pravé bikování začíná zrovna v místě rozdělení tratí. Těmi stěžejními body na maratonské štrece jsou tedy například výjezd od Ameriky, sjezd Pánovou cestou, Vodní zámky, výjezd na Bor, Hvězda a pro mnohé také Ostaš. Zkrátka a dobře — v českých podmínkách pojmy, které mají mezi bikery už mnoho let své jméno.
Pořadatelé se vždy snaží závod zatraktivnit a aby se začalo závodit hned od startu, čeká první vrcholová prémie na závodníky už při stoupání na Bišík hned nad Teplicemi. Už zde se tedy začalo startovní pole trhat na větší či menší skupinky. Z čelních pozic odpadl Karel Hartl, adept na umístění v top ten, jehož ale o síly připravil od středy trvající průjem. Až do přibližně 20. km se v čelní skupině pohybovali všichni favorité, ani „Malé Sudety“ však neobjel Tomáš Vokrouhlík, který namotal přehazovačku a ze závodu odstoupil. Chléb se začal lámat pár kilometrů za Teplicemi nad Metují, k čemuž přispěli také závodníci z krátké trati. Pod Amerikou tak na čele pohárového závodu jela sedmičlenná skupinka, v níž figurovali Ivan Rybařík, Jiří Novák, Tomáš Doležal, Ondřej Zelený, Jan Jobánek, Aleš Kestler a Tomáš Trunschka. Udávat tempo začali první dva zmínění, tedy úřadující mistr republiky Jiří Novák (Dekhome Cannondale) a Ivan Rybařík (člen dnes již oficiálně zaniklé stáje sportful.cenytisku.cz) a na kopec s nimi vyjel i Aleš Kestler (Yogi Racing Ostrava). Ivan s Jirkou měli oba ambice v sobotu zvítězit — pro „Ňumiho“ to byl jeden z hlavních cílů konce sezóny, pro Ivana poslední příležitost výrazněji zasáhnout do celkového pořadí ČP a hlavně protrhnout smůlu, která se jej na Sudetech v minulosti držela. Netrvalo tedy dlouho a zmínění závodníci „orvali“ i své konkurenty a vzornou spoluprácí se jim vzdalovali.
Sudety s sebou ale vždy přináší dramata a totéž se dalo očekávat i letos. Svou roli hraje technická náročnost, kilometráž, počasí i technické problémy. Počasí letos hrálo závodníkům do karet — svítilo sluníčko, ale přitom se průměrná teplota pohybovala okolo deseti stupňů. Trať byla až na pár míst, která byste napočítali na prstech jedné ruky, absolutně suchá a rychlá, takže i technické pasáže se letos daly jet (pokud jste se zbavili psychického bloku a obav). Kilometry jsou na Sudetech každoročně zhruba stejné, ale nikdy nevíte, kdy přijdou technické problémy. Své by o tom mohl povědět Jirka Novák, který se musel po sérii defektů nad Božanovem vzdát naděje na vítězství. Ty naopak narostly u Ivana Rybaříka, který zůstal v půlce závodu na čele osamocen se solidním náskokem na své pronásledovatele. Ze závodníků ale málokdo věřil, že by jistebnický rodák mohl v nasazeném tempu vydržet. Jemu se to ale dařilo, ba naopak dokázal ještě získávat na vyrovnané duo Jobánek-Zelený, které jej stíhalo. Ivan z nasazeného tempa nepolevoval, posbíral vrcholové prémie v druhé půlce trati, bez větších okolků sjel Hvězdu (tak jako sedm z prvních deseti jezdců) a jeho náskok stále narůstal.
Cílem Ivan Rybařík, který patří do výběru pro australskou Crocodile Trophy, projel s vítězným gestem jako jediný v čase pod pět hodin (4:55:24) s náskokem šesti minut na druhého Honzu Jobánka. „Dnes jsem se cítil výborně, zrychlil jsem ve stoupání na Ameriku a zůstali se mnou jen Novák s Kestlerem, který pak odpadnul. Když Jirka píchnul, tak mi nezbylo než jet, a to zbývalo asi pětašedesát do cíle. Chvíli jsem se bál, ale když jsem zjistil, že mě kluci nestahují, tak už jsem začal pomalu věřit. Pak už mi ze dvou a půl minuty náskoku hlásili šest minut a to už jsem se uklidnil a šetřil kolo, aby nepřišel nějaký zbytečný defekt,“ líčil vítěz letošních Sudet. „Jsem moc rád, že se mi to povedlo. Zezačátku se jelo úplně na pohodu a já až letos pochopil, jak se Sudety vlastně mají jezdit — dříve mi tam ke konci vždycky hrozně docházelo. Vlastně jsem dnes nebojoval o vítězství v Poháru, ačkoliv tam nějaká šance byla, ale spíše o vítězství na Sudetech. Je to nejtěžší závod u nás, konkurence byla solidní a pro mě to byl jeden z cílů před sezónou,“ dodal Ivan, který si zajistil druhé místo v celkovém pořadí ČP.
Díky druhému místu se stal vítězem celkového pořadí Znovín Maraton Cupu Jan Jobánek (Merida Biking Team): „Čekali jsme, že to Ivan do konce nevydrží, ale jel parádně. Pořád nám pomalu ujížděl — Zelí jezdil lépe z kopce, já byl zase rychlejší do kopce a to druhé, třetí místo jsme si hlídali před Doldym a Trundou. V kopci po poslední občerstvovačce jsem poodkočil Zelímu a náskok už mi vydržel až do konce,“ popsal průběh závodu „Džobr“. I o třetí místo se 20 vteřin po něm ale ještě bojovalo — nakonec jej v cílové rovince získal o pouhých sedm desetin vteřiny Ondřej Zelený (Michelin-Specialized), který si připsal stejnou příčku rovněž v celkovém bodování, před famózně finišujícím Tomášem Doležalem (Axit-Doldy). Páté místo uhájil bez potíží Tomáš Trunschka (ČS-MTB) a do první desítky se vešli ještě šestý Aleš Kestler (Yogi Racing Ostrava), sedmý Luboš Němec (Vokolek Cycling Team), osmý Marek Nebesář (KC Kooperativa SG), devátý Jarda Stadtherr (MTB Team Příchovice) a desátý Radoslav Šíbl (Bikezone.cz/MRX).
Mezi ženami si své třetí vítězství v řadě připsala v závodě Specialized Rallye Sudety Barbora Radová (MRX Profil Bicycles), které na zdolání tratě stačilo 6:21:16. Druhá dojela s minimální ztrátou tří minut Martina Němcová (Pell´s Hard Bikers) a třetí Pavla Nováková (Merida biking team). Svým třetím vítězstvím v letošním ČP získala Barbora Radová rozhodující bodový náskok pro celkové pořadí ČP, jež vyhrála s náskokem 100 bodů na druhou Novákovou a třetí Karolinu Stolařovou (ČS-MTB).
Na poloviční trati kultovních Sudet zvítězili s přehledem Jan Strož (KC Kooperativa SG Jablonec) mezi muži a Ivana Loubková (Hermann-Lucky bike) mezi ženami.
Do historie závodu Specialized Rallye Sudety se zapsal další úspěšný ročník, který se obešel bez větších zranění i ztrát ve startovním poli. Prim i letos hrála dobrá nálada, zkušené pořadatelské zajištění a nádherné prostředí, kterým trať účastníky provedla. Těžko uvěřit, že před pár lety Sudety málem skončily, a za všechny snad můžeme říci: dobře, že se tak nestalo!
Kompletní výsledkové listiny: www.sportsoft.cz
Celkové výsledky ČP XCM: cpmx.sportsoft.cz
Foto: Filip Bitnar, Tomáš Gladiš
Diskuze k článku
perličky - Jen pár perliček: Hvězdu sjely i tři ženy, a to Martina Němcová, Pavla Nováková a Eva Syslová, všem gratuluji a věnujeme startovné v příštím roce zdarma. Krátkou trať objel i borec na ukrajině, vykouřil během závodu krabičku cigaret a zdaleka nebyl poslední. tandemy startovaly jen dva na dlouhé trati a oba závod dokončily. fotogalerie naleznete na www.foto.bitnar.cz, www.zdenekfoto.estranky.cz a www.kocian.net.
Sudety a termín - Dovolím si přesunout debatu o kolizi termínů ...
Sudety jsou prostě něco jako bikemaratonský Stanley Cup. I to jméno vítězů se ryje na pohár... Je opravdu škoda , že v termínu Sudet byli někteří bikeři jinde. Posun termínu Sudet byl možná i z důvodu finále XC v Kuřimi ???
Ivanovi velká gratulace k vítěztví i času pod pět hodin !!!
Báře gratulace k třetímu vítězství v řadě !!!
! - bikemaratónský stanley cup, to jsi napsal krásně:-)
Ivča Loubková - TT Cyklorenova Cvikov, - ne Hermann Luckybike. Za Hermanna jel ten o řádek vejš... :-)
pochvala - Jojo, Sudety jsou opravdu neco vic. Nejlepsi ukonceni sezony jake muze byt. Navic vse perfektne zajistene, to uz k Sudetum taky patri. I ten vecer pri vyhlaseni byl takovy jiny. Uvolneny, humorny, ja se bajecne bavil, coz je v posledni dobe u vyhlasovani zcela vyjmecne. Preji Tomasovi Cadovi aby mu toto nasazeni nejakou dobu vydrzelo a jak sam poznamenal, vychoval k tomu dalsi generaci :) Sudety ever and forever !!
sudety - super zavod, ale nestalo by zato vynechat prvni cast "male sudety" a rovnou zacit necim zajimavym, stejne se kazdy rok pise:
"Ty pravé Sudety však tradičně začínají až po absolvování okruhu "Malých Sudet", "
"Závodit se tradičně začíná až po průjezdu Teplicemi nad Metují, kde je občerstvovací stanice"
JINAK PŘÍŠTÍ ROK JEDU ZAS I KDYBY SE JELO MISTROVSTVÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY PŘI SERIÁLU KOLO O ŽIVOT
Vidím to podobně, Mario - Ale Sudety by tím přišly o část svého "NEJ", bylo by to pak "jen" 90km, což působí dojmem jednoduchosti. 123 km vypadá mnohem líp, ne?
male sudety - Me treba zase to kolo "malych sudet" vyhovuje. Je to idealni na rozjeti a taky se to uz pekne roztridi podle vykonnosti, takze potom v opravdovem terenu me uz nikdo nepada pod kolo a da se pekne predjizdet.
"malé" sudety - Není pravda, že tomu bylo tak vždy. já si ještě pamatuji "malé" Sudety jak se jely přes Myší díru a i s kořeny před ní, pak se jelo přes Křížový vrch. technické pasáže na Borku, kultovní sjezd ke koupališti ( kde se fotily před rybníčkem "extlamy"), pak se jelo kolem hřbitova a za kostelem.
Situace se ale rok od roku horší všude, to není problém jen Sudet. Lesy se stále více sypou šotolinou a vylívají asfaltem, dokonce i za dotace EU, přibývá soukromých vlastníků co nemají rádi lidi a natož bikery, vznikají ekoteroristická občanská sdružení, jen těžko se hledá pochopení u lesáků a ochránářů pokud oni sami na biku nejezdí,....., udělat dnes legálně trať, aby byla technická a co nejvíce v terénu je tak stále obtížnější.
Snad Tomas vydrží a nenechá se odradit a Sudety budou v rámci možností i nadále "SUDETY".
ms (malé sudety) - napsal jsi to přesně: trasa se mění a na první části terénu ubývalo a ubývalo, až nezůstalo nic:-(, ale i tak jsou sudety alespoň pro mě:-) krásnej závod!
Vložit komentář