Čtení na neděli 4

• 27. 03. 2005
• Jan Němec
• Ostatní

Cteni na nedeli

Nejvydařenější závod maratonského seriálu TOP SIX Kuby Nepraše se odehrál jen 90 minut od Českých Budějovic. Přesto byl Kuba na startovce jako jediný Čech!

4. závod – KIRCHBERG – 26. červen:

Už od začátku roku jsem měl v plánu tento díl seriálu vynechat. Nebyl nejtěžší, ale vím že třikrát šplhat proslulý sjezd na lyžích nahoru bych asi nevydržel psychicky. Uvidím příští rok, ale určitě to chce i mentální trénink. Ono nasbírat na 88 km 3900 metrů převýšení není jednoduché. V tomto maratónu se vyskytl opak Bergsprintu a to Downhillsprint. Zhruba dvoukilometrový úsek po slavné sjezdovce byl měřený a vítěz (Mauro Bettin) si přišel na pěkných 100 Euro. Tento podnik známý pod názvem KITZ Bike marathon navštívilo i hodně Italů, na startu se objevilo přes 150 lidí.

5. závod – BÄRNKOPF – 5. září:

Tato vesnička se nachází zhruba ¾ hodiny jízdy autem z Českých Velenic a trošku jsem se divil, že jsem tam byl jediný Čech. Na programu bylo 111 kilometrů, ale jen 2200 metrů převýšení. Každý si přes léto pěkně připravil formu a tak se dal očekávat drsný boj. Trošku mně zarazilo, že start byl vzdálen cca 8 km a hlavně byl o 200 metrů níž než cíl. Na závod jsem jel sám v neděli ráno z chaty a tak jsem musel na start jet už oblečen (lépe řečeno svlečen) na závod.

Startovalo se po louce do kopce. Startovní čára byla široká asi 80 metrů a po 300 metrech se
louka zužovala na polní cestu. Obešlo se to bez problémů, což už mně u Rakušanů nepřekvapilo (V Čechách by jsme se pobili). Prvních dvacet kilometrů jsme jeli pořád na velkou pilu a jelikož jsem dobře odstartoval, tak jsem mohl jet v první skupině. Docela zážitek jet v háku za Albanem Lakatou – doporučuji!!! Asi na 30 kilometru přišel opět Bergsprint, kde mi první skupina bez problémů ujela. Po 40 kilometrech jsem dojel na cestu, kde proti nám jeli závodníci nejkratší tratě Light takže jsme si užili i trochu adrenalinu. V posledním stoupání před cílem a vjezdem do druhého okruhu mně dojel Christoph Soukup, startující o půl hodiny později na trati Medium. Zkoušel jsem jet chvíli s ním, ale vydržel jsem to asi 300 metrů a pak moje „tepovka“ začala ukazovat počáteční číslici 2 a přestal jsem blbnout. Christoph se jel ohlédl, zasmál se a ujížděl dál.

Hned za vjezdem do druhého kola byla občerstvovačka srovnatelná se švédským stolem ve ****hotelu. Po deseti kilometrech jsme se opět napojili na okruh těsně před takovým zvláštním úsekem. Na okraji pole, na rovině byli nastálo položené pražce, klády a dva metry vysoký můstek. Všechno se dalo plynule přejet, ale vůbec jsem nechápal co to má znamenat jak se v té pasáži měl našinec v této pasáži chovat.  Celé to bylo dlouhé asi 200 metrů. Potom až v cíli jsem se dozvěděl, že diváci v tomto místě hlasovali kdo to nejelegantněji projel a ten bral zase pár kusů celoevropské měny.

Jelikož bylo celých čtrnáct dní před závodem sucho, tak jsme měli dost vysokou průměrnou rychlost - okolo 23 km/h a byl to rozhodně jediný suchý závod v této sezóně. Asi po půlce okruhu jsme měli na programu tak 3 kilometrovou lehce se svažující cestu, která vedla údolím potoka a byla neuvěřitelně hravá. Pořád jsme pádili kolem 30 km/h a skákali přes díry, točili šotolinový zatáčky – opravdu nejlepší úsek co jsem na kole kdy jel. Asi 20 km před cílem jsem již začal dojíždět chvost startovního pole Medium, které jelo o půl hodiny za námi jeden okruh. Je to trošku nevýhoda, motat se v technických úsecích mezi závodníky, kteří jsou o pár tříd horší než vy, ale zase oni to vědí a uhýbají a ještě povzbuzují. Už v průběhu závodu Vám naprosto cizí lidé hlásí kolikátí jste, takže jsem věděl o mé asi dvacáté pozici. V posledním kopci jsem předjel 8 lidí a je to super 12. místo.

Tenhle maratón bych vám rozhodně doporučoval, z Českých Budějovic to je maximálně 90 minut autem a trať je dost podobná třeba Jistebnickému maratónu.

Text: Kuba Nepraš
Foto: www.top-six.at

• 27. 03. 2005
• Ostatní