Craft 1000 Miles v cíli. Vašek s Martinem se ohlíží zpět
Dobrodružné putování ze Slovenska do Česka přineslo nekonečně dlouhou řádku zážitků, o některé se s námi podělili i Vašek s Martinem, naši dva "šoumeni"....
Vašek Silovský
Splnil závod tvé očekávání?
Myslím, že splnil nad očekávání. Představovat si člověk může různé věci, ale teprve až to prožije, má to ten správný smysl. Závod byl zcela jistě extrémní, i když na Aljašce to muselo být pro Honzu Kopku mnohem těžší! Je známá věc, že teprve když si člověk sáhne na dno, projde “peklem”, je to opravdu náročný…, pak je tam ten dlouhodobý zážitek a má to i svojí vnitřní hodnotu. Chvílema asi každý nadával na různé překážky, ale pokud vím, tak málokdo litoval, že se tohoto závodu zúčastnil.
Co bys mu vytknul?
Nevím o ničem, co by bylo překážkou nebo bylo špatně. Vše je za hromadou úsilí a práce a proto bych jen poděkoval všem organizátorům za jejich nasazení! Doufám, že neztratí chuť závod opakovat.
Co tě příjemně překvapilo?
Mnoho jsem raději neočekával a během závodu jsem nechával své myšlenky spontánně plynout. Myslím, že jsem měl v plánu hodně plánovat a promýšlet svoje osobní, rodinné a obchodní záležitosti, ale k tomu v podstatě vůbec nedošlo, jelikož jsem měl tak trochu jiné starosti. Bylo to opravdu o neustálé koncentraci a soustředění na cestu a náročný terén. Každopádně příroda, spolubojovníci a často i místní obyvatelé, to vše bylo příjemné překvapení.
Totálně nejhustější zážitek?
Tak to bylo hned druhý den, kdy jsme se brodili jílovitým bahnem, kdy nešlo nejenom jet, ale ani tlačit. Bahno se nabalilo na kola a ta se zastavila a váha toho všeho byla mnohonásobně vyšší. Když jsme zjistili, že nás tohle čeká ještě pořádný kus cesty, kola jsme hodili na hrb a šli. Následný brod, byl spíše útěchou. No a pak to byl horolezecký výstup na Makitu.
Šel bys do toho znova? Pokud ano, co bys udělal příště jinak?
I přes to, že jsem skončil na kratší trati (tak jako tak jsem najel téměř 1000 km), což jsem samozřejmě v plánu neměl, šel bych do toho znovu a věřím, že bych si to užíval. Tento typ závodění je opravdu něco úplně jiného a zkušenosti, které jsem mohl získat se určitě hodí. Každopádně bych vezl polovinu věcí. Nedával bych nosič, ale rozložil bych to na vice mist na kole a vzal bych menší batoh na záda. Vzal bych lepší bundu proti dešti a návleky na boty. Ty bych každopádně nekupoval nové, protože jsem tyhle oddělal z mnohakilometrové chůze! Pak lepší navigaci na baterie.
Zkušenosti s kolem – nosič? Mazání? Sedlo?
Kolo Duratec bylo opravdu bezproblémové. Na tak extrémní závod to byla opravdu velká zátěžová zkouška. Nosič od Sportarsenalu byl taky bez problémů. Naštěstí jsme šroubky lepili lepidlem kvůli povolování za jízdy. Díky extrémnímu a častému znečištění jsem v podstatě neustále kolo myl a mazal. Sedlo jsem měl předem vyzkoušené – Gobi, ale příště bych volil variantu s dírou uprostřed, jelikož právě v tomto místě jsem měl pár dnů problém s odřením a musel jsem jet v podstatě jeden celý den ve stoje. Bohužel jsem kolo musel vrátit a tak do dalších 
závodů budu hledat další variantu. Chtěl bych zkusit jet na devětadvacítkovém kole.
Zkušenosti s výživou – speciální výživa versus běžná strava.
Firma Inkospor mě opravdu hodně překvapila a jsem rád, že jsem měl tu možnost se s tímto produktem osobně seznámit. Vše bylo chuťově zajímavé a fungovalo to! Nejvíc mi chutnaly proteinové tyčinky. Myslím, že od teď budu používat jejich produkty i na jiné sportovní akce! Mimo tuto výživu se mi osvědčilo klasické pivo a polévky, na cukry pak kofola, nebo cola. Hodně jsem taky doplňoval klasické sladkosti a občas si dal rum nebo slivovici.
Oblečení - postrádal jsi něco, co naopak přebývalo?
Kromě standardního dresu s krátkým rukávem a kraťasů jsem měl návleky na kolena, které jsem dost užil a pod dres jsem měl první vrstvu-vestičku, na odvádění potu. Dále pak jsem hodně používal šusťákovou bundu, proti větru. Měl jsem i proti větru vestičku a teplou variantu dresu s dlouhým rukávem, což se taky často hodilo. Věci sloužily dobře, ale je pravda, že se těžko oblíkalo, protože se 
stále střídala teplota, buď jsem byl hned spocený, a po svléknutí byla zase hned zima. Postrádal jsem nějaké návleky na boty, které bych příště určitě vzal. Na druhou stranu bych nebral náhradní dres a kraťasy, které jsou jen zátěží. Vždy se dá prádlo někde usušit i vyprat.
Jaké dojmy v tobě závod zanechal? Jsi sám se sebou spokojený?
Celkově jsem moc rád, že jsem mohl absolvovat tento závod. Bylo to hodně „výživný“, ale hlavně to bylo skutečné dobrodružství. Já za sebe musím říct, že mi trochu mrzí, že jsem nedojel až do konce, protože asi nejtěžší byla opravdu ta první půlka, kde byl extrémní terén, člověk si zvykal na jiný režim. Nohy si čtvrtý den zvykly a ani už nebolely, zadek přestal zlobit a málo spánku se stalo standardem pro tělo i mysl. Je pravda, že mě hodně vyřídilo trápení se zažíváním, to zřejmě bylo z toho bahna nebo vody, kterou jsme často pili ze studánek a taky nefunkční navigace. Díky tomu jsem byl zbytečně v psychickém napětí, že se musím stále někoho držet. Je pravda, že naše skupinka byla skvělá a bylo i hodně srandy. Každopádně vím, že se i takový závod dá dojet ve slušném čase až do konce a nemusí člověk mít ročně najeto tisíce kilometrů. Je to trochu o něčem jiném a samozřejmě také záleží na štěstí, aby člověk neměl vážné defekty a zdravotní problémy. Je nutné mít cíl a motivaci a to dělá divy. Příště se mi to podaří!
Foto: Martin Klofanda, Vašek Silovský, Pavel Chrenčík, Jan Němec
|
Nominujte nás do ankety Křišťálová lupa 2011! Děkujeme, MTBS crew. |
Seznam kapitol článku
- 29. 07. 2011
- Ostatní
Jan Nemec
11733 článkůZakladatel MTBS.cz a KOLO.cz, vášnivý biker a gravelista, který se třicet let pohybuje v prostředí bikových závodů u nás i ve světě. Šéfredaktor zpravodajské sekce, fotograf a píšící reportér.
Diskuze k článku
Ještě každý mohl říct, kolik kilo shodil. Myslím, že by to byla zajímavá informace.
Vložit komentář