ČP DH No.4 Boží Bar
- 30. 08. 2004
- Petr Bureš
- DH Český pohár
Bahenní peklo se rozpoutalo včera na kopci, v Krušných horách zovoucím se Klínovec a přichystalo všem zůčastněným vpravdě hnědé chvilky ...
Letos čtvrtý a předposlední závod českého poháru Astra Zeneca Cupu se jel na
tradičním místě, uprostřed Božidarských hvozdů na Klínovci v areálu jih. Bývá
pravidlem, že tu rok co 
rok, alespoň na jeden den zaprší, jen málokdy se stane,
že je v těchto místech "Itálie" a letošek byl opět jasným důkazem, že Krušné
hory, nejsou Chorvatsko a že když si sem vezmete spiky, tak určitě
neprohloupíte.
Letos měli totiž organizátoři i závodníci důkladně postaráno o náročnou technickou trať, protože to, co vytvořil bezmála třídenní déšť na již tak náročné trati, se nedá dost dobře popsat slovy, to se muselo vidět. Na trati bylo jen málo míst, kde by nebylo klouzavé bláto, kameny, nebo kořeny. Snad jen spodní úseky po cestě k lanovce a následně po asftitlece k cíly by se daly nazvat bezproblémovými. Na své si tak přišli především technici a rychlíci, kterým mokro vyhovuje a těch kteří neupadli alespoň jednou bylo opravdu poskrovnu.
Hned v neděli ráno se stal pro mnohé atrakcí Míra Pek, když se mu v dropu u
potoka oddělila část rámu s vidlicí od zbytku kola a skončil v dopadu s hlavou v
zemi. Naštěstí to
pro něj znamenalo "jen pár stehů" na čele a rozseknutý nos ale
jeho dva roky staré Gemminni šlo komplet do kopru. Po zhruba 28 dnech ježdění to
není nic moc, ale zřejmě se unavil během času kromě Míry i materiál u hlavové
trubky a bylo vystaráno. Míra "Dědek" Pek to bral ale sportovně a
se slovy "Závod jedu, kolo si pučím od Takače, protože ten stejně
nejede" si to štrádoval k lanovce.
Zajímavým okamžikem bylo nestihnutí startu do semi dvou elitních riders - Michal Maroši a Filip Matuš. Jak k tomu došlo? "Nahoře byla kláda jak sviň, tak sedím v autě a koukám na hodinky abych tam nemusel mrznout. Najednou přiběhne maník a že prej startuju za půl minuty." vysvětloval v cíli o přestávce před druhým finálovým kolem Michal Maroši. Startér ho na trať podle pravidel opožděně nepustil a tak se začalo studovat, jak se v podobné situaci zachovat.
Pravidla hovoří jasně. Jezdci jsou povinni absolvovat pouze povinný trénink a jestli nastoupí, nebo nenastoupí do semifinále je vlastně na nich, protože do finále postupují všichni, kteří jsou registrováni a absolvovali měřený trénink. Kluci tak sice přišli o možnost získat body z prvního kola, ale mohli nastoupit do odpoledního finále a to bylo v tu chvíli nejdůležitější.
Bohužel hodně slabým místem bylo letos značení trati. Na několika místech
jsme se setkali s naprostou absencí mlíka, takže na poslední chvíli vznikaly
zkratky v místech, která se vždycky 
jezdila jednou stopou. Zářným dokladem byl
poslední tmavý lesní úsek těsně před cílem, do kterého se najíždělo s asftitleky
kolem stromu vlevo a pak přes kořeny skokem doprava. Tady se totiž pro několik
riderů, kteří o tom věděli, naskytla možnost vyhnout se klouzavým kořenům a celý
tento úsek bez brždění a zatáčení objet vpravo spodem a ušetřit tak minimálně
několik desetin. Komentovat extempore nejmenovaného fotografa s několika
agresivními diváky tu raději nebudu, protože to jsem nikde jinde neviděl a ani
nezažil. Jen bych apeloval na pořadatele závodů, aby předem instruovali traťové
pískače o tom, jaké pravomoce nemají diváci a jaké mají fotografové, protože
bych se vůbec nedivil, kdyby na pana Železného, mimochodem otce jednoho z
jezdců, podal dotyčný fotograf trestní oznámení ...
O tom, jak byla trať náročná, svědčí i počet odstoupivších závodníků. Původně registrovaných bylo 177 a na start finále nastoupilo jen 141 jezdců. Velmi kvalitní zastoupení měli na Božím Daru Němci, startovalo jich více jak deset. Také Poláků a samozřejmě Slováků bylo k vidění hodně, takže věru mezinárodní závod.
Mistra České republiky Adama Vágnera (Rock Machine Cyklomax) trápil celý
týden před akcí žaludek, takže se dle jeho vlastních slov cítil slabý, "Bylo to jen o
čaji a rohlíkách." V první jízdě to bylo také znát, Adam totiž dojel až
šestý. Nejrychlejší čas zalítnul Kamil Tatarkovič (N Distribution Kona), což
bylo jeho první vítězství, ale jen v semifinále. O pády na totálně rozbahněné
trati nebyla nouze, spousta riderů projížděla cílem s ulámanými štítky na
helmách, s nejrůznějšími nánosy trávy na bikách apod.
Finálovou jízdu elitních riderů odstartoval už za celkem slušného počasí Filip Matuš , druhý startující Michal Maroši (oba Specialized 69) hned za ním. MRSN stačil Filipa předjet i s jedním pádem. Do cíle přijel ve slušném čase, 5:09. "Jednou sem se složil, zrovna v tý nejjednodušší zatáčce," soukal ze sebe udýchaný Majkl. "Jsem už unavenej z celýho týdne tady na Campu," vysvětloval důvod barvy svého obličeje a zadýchanosti. Nakonec třetí Michal udržel nejrychlejší čas až do chvíle, kdy jel Polák Maciej Jodko, který ho zaříznul o 2 vteřiny. Ovšem to, co předvedl Adam Vágner byl k neuvěření, do cíle se přihnal a stopky se zastavily na čase 4.56 min!!!! O 11 vteřin rychlejší než Polák Jodko a o 15 vteřin než Maroši. Závodit s průjmem se zřejmě vyplatí. Čekalo se jen, co předvede Kamil Tatarkovič, který před finále řekl, že by se to dalo stlačit pod 5 min. Bohužel mu finálová jízda nevyšla, pohoršil si o 12 sekund (5:19), a zařadil se na konečné desáté místo. Trať dle mnoha jezdců byla daleko těžší než v dopoledním semi, zejména pak horní část, kde se všichni museli šlapáním vydat ze svých sil díky hlubokému bahnu. Se třemi vítězstvími na kontě si Adam Vágner jen upevnil vedení na čele průběžného pořadí.
V konkurenci celých deseti závodnic byla nejrychlejší Slovenka Katarina Šišková (Turisticko-cyklistický klub Žilina), ta nadělila druhé - naší mistryni republiky Bohdaně Půlpánové (Scott Thule) rovnou minutu. Renata Válková (Norcobikes) do tohoto závodu držitelka dresu vedoucí závodnice Astra Zeneca DH Cupu skončila až šestá a její místo na čele průběžného pořadí převzala Slovenka Šišková.
V juniorech se letos poprvé podařilo týmu Remerx-Manitou obsadit první
pozici. Pavel Čep (RB) sice vyhrál semifinále, ale v odpoledním hlavním závodě
se mu už tolik nevedlo, obsadil až desáté místo a radost z vítězství si
tak mohl poprvé vychutnat Michal Kotrla.
Hobby rider Jan Kratochvíl (Norcobikes) celý týden na božidarské trati trénoval, což se odrazilo v semi, kterou vyhrál, ale finálové jízdě celkem pětkrát lehnul a zařadil se na šestou příčku. Nicméně průběžné vedení si udržel. Z vítězství v hobby kategorii se nakonec radoval Petr Machálek (AMK Mladost Hodonín).
- 30. 08. 2004
- zobrazeno: 19147x
- DH Český pohár
Diskuze k článku
To jsem měl, ale pekny boty, co... :-)
...sem lehnul "jen" trikrat, ale uz ten prvni pad me tak rozhodil, ze sem pak jel jak trotl :-(
Vivat fotograf - takový superfotky od fochu se hned tak nevidí! je vidět profík v pravým slovasmyslu !
poklona pane fotograf
KRATO petkrat lehnul? To si lezel vic nez u nas na chalupne:-) Jakej mas cas?
to100klada: cas sem mel asi 6:12, nebo tak njejak - se umim rychle zvedat :-))
Hele, zcela mi uniklo, co tam bylo za konflikt s divákama a fotografem - přibližte mi to někdo, plýzz...
Proč se tu nepíše nic o prasklým rámu Norco? O zcela novém?...
dalsi praskliny ? - Nemuzem mit kompletni info o tom, kdo co rozlomil. Vzhledem k tomu, ze se padalo často, tak se take zrejme znicilo vic materialu, nez je obvykle, pokud se chcete sverovat tak napiste do diskuse a postezujte si, ale to je asi tak jediny, co s tim muzete delat ...
hehe ze by zelyho tatik byl agresivni :o) ...no to se mladyho panacka poptame
FOTKY - da se nekde najit vic fotek z tohodle zavodu?? skoda, ze se v sobotu zrusil 4X, nemusel bych vstavat tak brzo na bus :-))
Vložit komentář