Lépe bychom možná mohli nazvat třetí závod SP v Belgii "Zouffalize". Alespoň z pohledu českých bikerů. Nelítostná realita opět nastavila zrcadlo. To nemůže tvrdit Marco Bui a Gunn Rita Dahle, vítězové závodu...
Na třetí závod světového poháru se přihlásilo moře závodníků, takže kvalifikace byla nutností. 135 bikerů absolvovalo dva okruhy a 110 jich postupovalo. Možná zbytečnost, že?! Do ostrého nedělního startu jich potom nastoupilo 210. Jakoby se na trať nevešlo o 25 lidí více. Alespoň se něco dělo a všichni naši bez problémů postoupili. Černého Petra si vylosoval Václav Hlaváč (Michelin MTB), který jako jediný nepostoupil.
Radost nám ještě v sobotu udělali junioři. Tereza Huříková (Česká spořitelna
MTB) byla ze třetího místa sice zklamaná, ale i tak podala pěkný výkon. V
tropickém vedru nevydržela nasazené tempo, během čtyř okruhového závodu
(18,7km) jí začala pomalu sjíždět její "kolegyně mistryně světa" na silnici
Holanďanka Marianne Vos a také výborně jedoucí Slovenka Verona Šovčiková. Za
zmínku stojí i osmé místo Terezčiny kolegyně Kateřiny Macháčkové a jedenácté
Lenky Ochmanové (Scania Apache Kolín). Mezi našimi mladíky exceloval Aleš Brož a
také Miroslav Vacek (oba Scania Apache Kolín), kteří startovali ze zadních řad a
postupem závodu se prokousávali vpřed. Alešovi to stačilo na osmé místo a
Mirkovi na třinácté. Závod měli zcela ve své režii junioři ze Švýcarska, vyhrál
Freiburghaus před Kaufmannem a Gigerem. Ostatní naši junioři: 18. Josef Kamler,
20. Stanislav Groh, 21. Jakob Bering, 25. Lukáš Malý, 57, Jiří Brázdil, 58.
Michal Rodryč, 62. Jan Fojtík, 63. Lukáš Sáblík, 72. Vojtěch Hakl, 75. Jakub
Králík. Adam Stejskal nedokončil.
Gunn Rita Dahle (Multivan Merida) opět předvedla představení dle scénáře
celého minulého roku. Od startu vedla pět okruhů až do finiše. Na novém modelu
2006 karbonové Meridy opravdu jen těžko hledala soupeřku. Za ní se srovnaly
další silné závodnice, které si své
pozice držely již od startu: 2. Sabine Spitz
(Specialized), 3. Irina Kalentiva (Multivan Merida), 4. Helene Marie Prémont
(Rocky Mountain Business Objects), 5. Mary McConneloug (Kenda Seven). Přípravu
na Olympijské hry v Pekingu už zřejmě začaly Číňanky, které se v prvním kole
objevily s pletenými rukavicemi na šestém a sedmém místě. Nakonec, díky
nasazenému tempu a vedru skončily 15. Ren Chengyuen a 21. Wang Jingjing
Skvěle začala Pavla Havlíková (KC Kooperativa), po prvním kole se pohybovala
na pětadvacátém místě. Bolesti zad a krize ji však nakonec odsoudili na 40.
místo. O deset míst hůře skončila Šárka Chmurová (Max Cursor), takže i tady v
Belgii se její sen - být do třicítky, nepovedl. Tereza Jansová (Dream Bikes) se
umístila jako čtyřiasedmdesátá.
Sedm okruhů, dvě hodiny po poledni byl pro chlapy naprostým očistcem. Celkem
4 občerstvovačky s technickými depy se zdály být ve vedru a prachu dostatek, ale
při pohledu do tváří závodících eliťáků jsem onu jistotu ztrácel. Nejhorší byl
výjezd po stráni ve vykáceném lese. Naši ji svorně nazývali "Sahara". Nebýt
hlasivek fandících Belgičanů, kteří utvořili bikerům jen úzký koridor, muselo by
závod v tomhle místě vzdát daleko více závodníků. Denní tisk plný Roela
Paulissena z něj před závodem dělal favorita. Připravený přímý přenos jak do
rádia, tak do televize, nakonec vysílal jiný průběh závodu než by si Belgičané
přáli. To
co se Marco Buiovi nepovedlo ve Spa ani v Madridu, tady dotáhnul do
vítězného konce. Podobně jako v předchozích závodech nastoupil ihned po startu.
Jen v Houffalize se mu troufalý kousek vydařil. Závodníci jako Sauser, Paulissen,
Hermida nebo Peraud nevěřili, že Marco bude úspěšný a nechali si jej odjet.
Potom bylo už pozdě a Marco si vypracoval více jak minutový náskok: "Bylo to
hodně těžké, ale povedlo se. Ve Spa jsem měl problém s kolem, v Madridu to
zkrátka nevyšlo, ale tady už ano. Manažer s dalšími lidmi po trati mi hlásili
rozestupy, pak zaveleli přidej, zmáčkni se. A vyšlo to, " řekl v cíli Bui, který
se konečně dočkal prvního vítězství v SP a dodal: "Je to pro mne cennější, než
mistr světa ve třiadvacítkách v roce 1999."
S rozepnutým a vlajícím dresem vypadal domácí Paulissen (Giant) jako Batman,
ale jeho stíhací jízda nakonec stačila jen na bramborovou medaili. Mezi něj a Buie
se ještě vmáčknul stříbrný Christoph Sauser (SUI, Siemens Cannondale) a Jose
Antonio Hermida (Multivan Merida). Žaludeční problémy měly za následek sedmnáctou pozici vítěze předchozích dvou
závodů Juliena Absalona (Bianchi Agos), i tak se Julien oblékl do dresu lídra SP.
"Podlehl jsem teplému počasí a trochu
psychice. Na závodě u nás se více dokážu poprat o vítězství, ale na svěťáku je to jiné. Bojuje se tady
jen o lepší flek. Vím, že je to v hlavě, nevěřím si. Jinak se cítím silný a už
se těším na příští týden do Německa na další závod. Člověk holt někdy potřebuje
kartáč, aby si to uvědomil. Technický problémy jsem neměl, kolo šlapalo super.
Po startu jsem si zvolil levou stopu a po výjezdu z města jsem byl na 50. místě
a už jsem se nedokázal probojovat dopředu. Sjezdy jsem jezdil ve vláčku a
nakonec jsem podlehnul a vzdal." Tak takové byla zpověď Milana Spěšného (Merida
Biking), který závod vzdal z páté desítky. Před startem říkal, že pro první
dvacítku udělá maximum. Velmi smutná zkušenost pro českého fanouška, který na
trati marně
čeká na barvy povědomých domácích dresů. Ale oni se stále ne a ne objevit. Až na
místech kolem padesáti se začínají vybarvovat. Doslova hořkost pociťuje, když
kolem projíždí Jarda Kulhavý (Michelin MTB) na pozici kolem stovky! Ani jemu
určitě není do zpěvu a vzdává. Vzdal i Filip Eberl (Scania Apache Kolín) a
zmiňovaný Milan Spěšný. Dobrý začátek měl Jirka Novák (KC Kooperativa), dotáhnul
to až na 35. místo, ale díky problémům s vidlicí se potom už jen propadal. A tak si pověstný boj o nejlepší flek
českého závodníka z Houffalize odváží Pavel
Boudný (Dream Bikes), skončil 54. Je jasné, že chlapi bojují ze všech sil a není
nutné jejich výkony nijak snižovat, ale je také nutné si přiznat, že mezi
světovou špičku rozhodně nepatří. Zatím.
Kompletní výsledky
ŽENY ::
MUŽI
Průběžné pořadí SP
ZDE
Diskuze k článku
Zouffalize ne... - Já bych to za takovou tragédii neviděl. Vždyť sport nejsou jen výsledky. Buďme rádi, že ti kluci mají možnost SP jezdit. Každý závod je další zkušenost a pokud se budou stále poměřovat s těmi nejlepšími, sami porostou. A že se výrazně nedaří? Pokud v přípravě dělají vše profesionálně a na 100%, tak to přijde... Hlavně nebalit závod jen proto, že to nejede. I to protrápení se do cíle je občas užitečné! Držím palce do dalších bojů ve SP. Všem, kteří se nebojí porovnat se se světovou špičkou!
balení - Taky si myslím, že balení závodu kvůli tomu, že jedu vzadu je blbost.Už jenom proto,že boduje myslím prvních 75.
Souhlasim s nazory, nakonec aspon dojel Boudny a porval se. Ta fotka jak to tam Boudas taha na kaspara v tom horku a s takovym vyrazem ve tvari mluvi za vse, musel byt ocistec na entou... .
To: Jirka Ježek - Takovéhle "pohlazení" od profíka tvého formátu je myslím velkorysejší gesto než tiskar od bafuňáře - další body pro tebe! ;-)
Zouffalize ano - Chlapci, mám takový pocit, že nějak zapomínáte, že někdo také musí ty cesty na SP a další zahraniční klání financovat. A že to není levná záležitost, to snad nemusím zdůrazňovat.Jirky Ježka si samozřejmě velmi vážím, ale tvrzení"buďme rádi, že ti kluci mají možnost SP jezdit" je trochu krátkozraké. Jak dlouho si může dovolit tým financovat cesty za padesátými místy a jak dlouho může sponzorům takové výdaje zdůvodňovat? Samozřejmě, že jiná cesta než soupeření ve světě k lepším výsledkům nevede, ale na druhou stranu musí docházet aspoň k nějakému pokroku. A to se bohužel v žádném případě neděje.
Profesionalita... - Tomáš má samozřejmě pravdu. Svoji poznámku jsem směřoval spíše k mladším závodníkům, kteří by měli dostat šanci bez ohledu na výsledky startovat i třeba na nákladnějších závodech typu SP. Ale jistě chápu sponzory a manažery týmů, že nehodlají financovat "turistiku" těch, kteří již několik sezón končí (pokud vůbec dokončí) na významných světových závodech za čtvrtou desítkou. Myslím, že větší tlak sponzorů a vedení týmů by takovým závodníkům jen prospěl. Profesionálem se totiž nestanu tak, že mám jasnou smlouvu na fixní plat, ale spíš tím, jak se chovám v přípravě a při závodech. Ale to by mělo být samozřejmé, že...
mladí závodníci - Ano, s Jirkou v tomto souhlasím. Ovšem mladých nadějných je skutečně velmi, velmi málo. Bída ve výběru nadějí pak způsobuje to, že neprofesionalita se často omlouvá slovy, že nikdo lepší není. A druhá věc. Sponzor většinou nevidí tak daleko, aby ho zajímal rozvoj mládeže, budoucí kvalita, výchova. Chce okamžité výsledky, a protože jsou to většinou zástupci českých subjektů, chce výsledky doma v ČR. Je to stálý boj a někdy velmi obtížné vysvětlování, proč vlastně do té ciziny jezdíme.Ale to by bylo na dlouhé diskuse.
zrcadlo - Já myslím, že to vše je zrcadlo disciplíny, která se jmenuje cross country (sjezd je ještě tragičtější). Co je dnešní cross country u nás? Nula diváků na poháru, zmenšující se počty startujících, nula záběrů v televizi a nula článků v novinách. Stává se z toho taková větší kolová, o kterou lidi nemají zájem.
nemaji zajem u nas.co chces kdyz u nas neni v tv ani ta silnice!!!
Pri trose objektivity se to nepatrne zlepsuje, uz aspon sestrihy z XC, driv nebylo vubec nic, ale jasne, ze CT je v tomhle tragicka; porad fotbal a fotbal - je to o penezich... .
Vložit komentář