A tím myslíme nejen početně, ale také výsledkově. Letos nad všechny vyčníval Jan Hruška, který vyhrál 119 kilometrů!
V předchozích letech jsem se účastnil vždy pouze padesátky a uplynulé dva roky se jen díval kvůli zraněnému kolenu. Není nic horšího než se koukat, jak ostatní můžou jezdit na kole a já ne! Koleno se snad po poslední operaci uklidnilo a já se rozhodl o postupný krůček a přihlásil se na sedmdesátku. Věděl jsem, že budu muset podat výkon za hranicí svých možností, ovšem není nad autentickou reportáž z trati.
Absolvovat sedmdesátku má hned několik výhod. Potom, co máte zdolanou padesátku, poznáte i další velkou část území, kde se trasy Trophy rozprostírají. Navíc máte možnost na trati vidět čelo obou nejdelších distancí - pokud vás teda dostihnou, což v mém případě nebyl vůbec problém.
Vynecháním padesátky jsem přišel o takové lahůdky, jako je švih Rettenbachsalmem, výjezd na Hütteneckalm, průjezd Ewige Wand neboli Věčnou stěnou, což je vysoko položená stezka vytesaná ve skále s nádherným výhledem do údolí s Bad Goisernem a Hallstattským jezerem nebo přejezd mostu v Lauffenu.
Start trasy C je na druhé straně Hallstattského jezera v Obertraunu. A tam se jezdí z Bad Goisernu vláčkem a zadarmo! V deset odstartovalo šest stovek lidí do akce. Po počáteční malé cross-country vložce v Obertraunu jsme se po silnici přiblížili k Hallstattu, kde čekal nový průjezd Amtshausem. Po projížďce městem přišel brutální ‚cik-cak‘ výjezd (pro většinu výšlap) na Salzberg. Odměnou byl krátký sjezd k první občerstvovačce na cca 20. kilometru, před níž se nešlo nezastavit a nekochat hučícími potůčky a vodopády všude kolem.
Pojídajíc moje oblíbené perníčky vyrobené v malé rodinné pekárničce v nedalekém Bad Aussee jsem sledoval motorku následovanou Janem Hruškou a jeho hlavním soupeřem Argentincem Sotem, kousek za nimi osamoceně dupal Ondřej Fojtík a ještě jsem počkal na pátém fleku jedoucího Michala Bubílka. Kilo bylo tedy v režii Čechů.
Usedl jsem zpátky na svůj skoro nový 29 palců rozměrný stroj a začal se drápat na Rossalm. Druhé výživné stoupání. Chvíli jsem také tlačil kolo spolu s jedním Maďarem. Hezky jsme si popovídali, velice dlouho nám však trvalo, než jsme zjistili, že já neumím maďarsky a on zase česky. Jediné slovo, kterému jsem přece jenom porozuměl, bylo „Balaton“. Jeho posunky naznačily, že tam bydlí a vypadá to tam jinak než tady. V Mladé Boleslavi a okolí teda taky nemáme takhle prudké a nekonečně dlouhé kopce… Avšak v kochání se výhledy na okolní vysoké skály jsme našli souznění. Na občerstvovačce za Rossalmem se kolem nás přehnala znovu motorka. A za ní nejlepší dvoustovkař - domácí Wolfgang Krenn. Na další jsem nečekal a spustil se dolů.
Jak už jsem zmínil, techniky si na Salzkammergut Trophy člověk moc neužije, ale i více než desetikilometrové sjezdy po šotolině, kde se zatáčky projíždějí i smykem, mají také něco do sebe. Adrenalin moc nevyhledávám a jakmile mi computer začal ukazovat přes padesátku, raději jsem ho přestal sledovat.
Odměnou za přežití byla zastávka u malebného jezera Vordere Gosausee s výhledem na Dachstein. Kýč jako hrom ani se mi nechtělo pokračovat dál. Raději bych zůstal a dal si v místní restauraci štrúdl se šlehačkou nebo kynutý knedlík plněný povidly, zalitý vanilkovou omáčkou (Germknödel), což je oblíbená místní pochoutka. O pivu se mi už začalo zdát…
No nic, čas běžel, zbývalo pokořit ještě třetí zásadní kopec na trase za Gosau, pozdravit fanoušky u moderovaného diváckého stanoviště Gosau Sportzentrum, a spustit se dolů k Hallstattskému jezeru. Ke konci čekalo ještě pár ‚zákeřností‘ v Bad Goisernu, kynutí divákům a konečně cíl a aplausy. Docela by mě bavilo stát se hvězdou navždy, ale i těch pár minut slávy stálo za to. Sedmdesátka ovšem rozhodně nebyla jako padesátka prodloužená o dvacet kilometrů. Dvacet kiláků navíc to tedy bylo, ale taky plus kilák převýšení.
15. Salzkammergut Trophy se koná 14. července 2012 a série MarathonMan-Europe 2011 vyvrcholí za tři týdny v Seiffenu. A to je asi tak vše, co jsem chtěl o uplynulém víkendu v Solné komoře říci…
Výsledky a další informace naleznete zde: www.salzkammergut-trophy.at
Text: Martin Bali-Jenčík, Pakli sport klub - pořadatel Malevil Cupu a spolupořadatel série MarathonMan-Europe 2011
Fotky: Dachstein-Salzkammergut a Erwin Haiden, nyx.at
Vložit komentář