Američan Brian Lopes zvítězil ve třetím fourcrossu světového poháru v řadě za sebou a stal se tak před finálovým závodem i celkovým vítězem Nissan UCI 4X World Cupu ...
Bezmála polovina fourcrossové trati naprosto nová, tradičně velký zájem riderů
(80 přihlášených) a tradičně proměnlivé počasí, tak tohle byl fourcrossový
Schladming 2007. Zimní areál tohoto Rakouského střediska investuje každoročně
do jeho vylepšování nemalé prostředky a výsledky jsou vidět nejenom v zimě,
ale v posledních letech i v letních měsících. Dva roky starý bikepark, který
v první fázi stavěl především na DH a 4X trati se rozrůstá stále o další a
další traily a na řadu přišel i dojezdový kopec u spodní stanice lanovky. Bagry
tady vyrobily dvojité esíčko okořeněné o kamennou pasáž "big jump" a poměrně
masívní klopenice. V cílové rovince se tři dropy proměnily v několik sestupných
klád. Stejná zůstala vlastně jen úvodní pasáž po startu s pravotočivou klopenkou.
Jelikož se termín rakouského podniku přesunul z konce na začátek léta, nebylo
před začátkem kvalifikace, který byl stanoven na 20:00 hod ani moc potřeba
avizovaných 70 000 světelných wattů, ale jelikož bylo startujících opravdu
hodně, poslední cca dvacítka už zažehnutí lamp rozhodně uvítala.
Trať v Schladmingu moc nesedí našemu Michalu Prokopovi (Author) a to bylo bohužel vidět i na jeho výsledném čase v kvalifikaci, který ho zařadil na osmou příčku. Hned v závěsu za ním skončil s osmisetinovým mankem Kamil Tatarkovič (Kona Les Gets). Ten naopak loni prvním vítězstvím v kariéře na SP ukázal, že mu Schladming sedí. Boj s časem vyhrál překvapivě Filip Polc (Gravity Group) před Gee Athertonem (Animal Commencal) a Brianem Lopesem (GT).
Žen se do fourcrossu přihlásilo celkem 14 a z toho byly tentokrát hned dvě z Česka. Jana Horáková (RB) a Katarina Tóthová (FAST Morewood). Radovat z postupu do finále se mohla ale jen prvně jmenovaná a to pátým postupovým časem. Na vítěznou Američanku Gill Kintner Jana ztratila víc jak tři sekundy.
Výsledky z kvaldy sice ještě nic neznamenají, ale nemilosrdně vytvořily pavouka, který měl prověřit um některých soků už v druhém kole. Letos navíc na sjezdových fourcrossech kvalifikace přeje více sjezdařům, ale ti poté ve finálových jízdách zpravidla vypadávají díky pomalejším startům s 4X specialisty. Nedá se tedy zdaleka dopředu určit podle kvaldy, jak dopadne finále.
Sobota potěšila jak diváky tak závodníky teplým, dalo by se říct téměř tropickým
počasím. Ačkoliv vrcholek nedalekého Dachsteinu zůstal po celou dobu zahalen
nízkou oblačností, výhledy, které se nabízely divákům, nebyly škaredé. Jedinou
skvrnou na jinak pohodovém začátku fourcrossového klání tak zůstal páteční
transport Kuby Pytlíka do místní nemocnice se zlomeným zápěstím. Saky si večer
vůbec nic nepamatoval a jelikož se mu objevila krev v moči, nechali si ho v
nemocnici na pozorování až do soboty. Na finále už byl Kuba ready i když jen
v roli diváka. Těsně před finálovými jízdami se v tréninku potkal se zemí bohužel
i Radim Kvaček a ačkoliv odešel po svých, na kolo si poté už nesedl a nenastoupil
ani do první rozjížky.
Po dopoledním tréninku sjezdu a odpoledním doprovodném programu a pauze na revitalizaci, ovládla sobotní pozdní odpoledne ryze fourcrossová atmosféra. V osm večer to pak vypuklo naostro. Hned v první jízdě Vyřadil Filip Polc bráchu Jany Horákové Víta, který mimochodem lehnul na stejném místě, jako předtím Kvaček. Prokop postoupil stejně jako Tatarkovič aby se spolu mohli utkat už v osmifinále a stejně tak učinili i Maroši a Hnidák, Lopes a Deldycke a pár dalších očekávaných soupeřů. Žádné zásadní překvapení se nekonalo. Smutný byl po prvních jízdách Tomáš Slavík, který hned v první zatáčce nezvládl boj o první místo a z druhého fleku to byla rázem čtvrtá nepostupová pozice a tím pádem i hodně nahnutá účast na letošním MS.
Osmifinálové jízdy se nesly ve znamení hned několika bratrovražedných soubojů. Prokop nastoupil s Tatarkovičem, postup ale nakonec Kamilovi unikl a nic na tom nezměnil ani Kamilův protest kvůji údajnému neprojetí jedné z branek soupeřem. Loňské vítězství tu tak Kamil nezopakoval. Ještě hůř bohužel dopadla dvojice Maroši - Hnidák. Po velké strkanici a pádu krátce po startu sice Marosana pronikl ze čtvrtého na druhé místo a už to na chvíli vypadalo, že ho o něj nikdo nepřipraví, ale jak to Michal rozdupal a snažil se poodjet ostatním vyrobil defekt na předním kole a to ho bohužel stálo postupové místo. Jakub Hnidák pak sice ještě bojoval, ale cílovou pásku protnul jako třetí a i pro něj tak závod v Schladmingu skončil.
Čtvrtfinále nebylo také chudé na pády a strkanice v úvodu závodu. Ale v něm
už k žádným překvapivým výpadkům, snad až jen na Rinderknechta, kterého vyřadil
Chris Kovarik, nedošlo a tak se zraky diváků v nastupujícím šeru noci, za již
patrného nočního osvětlení upírali k semifinálovým jízdám, které měly rozhodnout,
kdo že to bude bojovat o nejvyšší místa na pódiu a kdo pojede domů s prázdnou.
Tady bych se ještě zmínil snad až o zbytečně dlouhém, nepochopitelném natahování
závodu. Doprava na start sice probíhala relativně pomalým "výsunem" podivnou
jednokabinkou na kolejnici, ale proč byly mnohaminutové pauzy mezi jednotlivými
jízdami už od úplného počátku nepochopil nikdo. Organiřátoři zřejmě uměle prodlužovali
závod kvůli tomu, že chtěli počkat až se setmí. Aby eliminace 64 závodníků
trvala dvě hodiny se nevidí tak často a závod bohužel díky průtahům trochu
ztratil na dramatičnosti a kontinuitě, škoda.
Bohužel hned v prvním semi doplatil Michal Prokop na horší start, a po první
klopence se ocitl na třetím fleku. Tlačil sice po celý zbytek trati, kde se
dalo, ale v cíli to nakonec na postup do finále nestačilo. Již v minulosti
se Michal několikrát vyjádřil ve smyslu, že místní trať nepatří do jeho topten
a na tomhle názoru se nic nebude měnit ani po letošku. To o poznání větší radost
mohl mít Filip Polc, který se probojoval společně s Jaredem Gravesem do finále.
V Druhém semi zadiktoval Lopes s Tschuggem a o složení finálové čtveřice tak
bylo rozhodnuto.
Ve finále se ukázala obrovská síla Briana Lopese a vůle po vítězství. Od startu nasadil k trháku a postupně se svým pronásledovatelům stále vzdaloval a vzdaloval, aby si nakonec dojel nejen pro třetí vítězství ve světovém poháru v řadě, ale i pro celkové prvenství v letošním fourcrossovém poháru. Ze stříbra se radoval v německy mlvící zemi Němec Quido Tschugg a z bronzu pak letos skvělý Filip Polc. Za čtvrtého Jareda Gravese si na pódium stoupnul i né úplně radostí zářící Michal Prokop, který nakonec vyhrál alespoň malé finále a spravil si tak chuť po nevydařeném semi.
Nominační matematika doslova donutila Janu Horákovou aby dala přednost Schladmingu
před Bohnicemi, kde se jel republikový šampionát v bikrosu. Jediné teoretické
místo pro ženu na MS ve Fort William bylo podmíněno umístěním v první polovině
startovního pole, což v praxi, znamenalo, zajet nejhůř 7. místo, to jest probojovat
se do postupové osmičky a nebýt poslední. To se Janě nakonec podařilo. V semi
to sice dlouho vypadalo, že by mohla po dobrém startu postoupit spolu s Jil
Kintner do finále, ale nakonec Janu, pro kteru to byl první fourcrossový závod
sezóny, převálcovala Fionn Griffiths a pro Janu to znamenalo, že bude ještě
muset zabojovat v malém finále, aby si zajistíla kýženou nominaci kvůli které
do rakous přijela. To se jí nakonec podařilo. Malé finále vyhrála a stejně,
jako Prokop si mohla po závodě stoupnout na pódium a vychutnat typicky bouřlivou
atmosféru Rakouského vyhlašování před stovkami rozvášněných diváků.
Finále dopadlo podle očekávání. První místo obsadila Američaka Jill Kintner, druhé Holanďanka Anneke Beerten a bronzovou příčku Britka Fionn Griffiths.
Poslední závod letošní sezóny se odehraje ve Slovinském Mariboru, kam se vydá celý ansámbl týden po mistrovství světa v polovině září. Do té doby je to z Nissan UCI World Cupu vše.
Vložit komentář